Talmud česky

Megila 2b מגילה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 2b · 24 segmentů

Struktura debaty:Otázka 4 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
a proto vykládal baraitu podle rabiho Josiho bar Jehudy.
ומוקים לה לברייתא כר' יוסי בר יהודה
2
Řekl snad rabi Jehuda, že v dnešní době, protože se k němu [lidé] upírají, se čte jen v jeho čase? Postav proti tomu: Rabi Jehuda řekl: Kdy [to platí]? Na místě, kde se [lidé] shromažďují v pondělí a ve čtvrtek; na místě, kde se v pondělí a ve čtvrtek neshromažďují, se čte jen v jeho čase.
ומי אמר ר"י בזמן הזה הואיל ומסתכלין בה אין קורין אותה אלא בזמנה ורמינהי א"ר יהודה אימתי מקום שנכנסין בשני ובחמישי אבל מקום שאין נכנסין בשני ובחמישי אין קורין אותה אלא בזמנה
3
Na místě, kde se shromažďují v pondělí a ve čtvrtek, se tedy [předem] čte, a to i v dnešní době. A [proto] vykládal baraitu podle rabiho Josiho bar Jehudy.
מקום שנכנסין בשני ובחמישי מיהא קרינן ואפילו בזמן הזה ומוקים לה לברייתא כרבי יוסי בר יהודה
4
A protože pociťoval rozpor mezi [výrokem] rabiho Jehudy a [výrokem] rabiho Jehudy, vykládal baraitu podle rabiho Josiho bar Jehudy.
ומשום דקשיא ליה דרבי יהודה אדר' יהודה מוקים לה לברייתא כרבי יוסי בר יהודה
5
Rav Aši slyšel, že někteří ji učí jménem rabiho Jehudy a jiní ji učí jménem rabiho Josiho bar Jehudy. Protože pociťoval rozpor mezi [výroky] rabiho Jehudy, řekl: Kdo ji učí jménem rabiho Jehudy, nemá pravdu; kdo ji učí jménem rabiho Josiho bar Jehudy, má pravdu.
רב אשי שמיע ליה דאיכא דתני לה כרבי יהודה ואיכא דתני לה כרבי יוסי בר יהודה ומדקשיא ליה דרבי יהודה אדרבי יהודה אמר מאן דתני לה כרבי יהודה לאו דווקא מאן דתני לה כרבי יוסי בר יהודה דווקא:
6
„Velká města obehnaná hradbou od dob Jozua, syna Nunova, čtou patnáctého“ atd. Odkud to víme? Rava řekl: Protože Písmo praví: „Proto Židé venkovští, kteří bydlí v otevřených městech“ atd. (Est 9,19). Z toho, že venkovští [slaví] čtrnáctého, [plyne, že] obehnaní hradbou patnáctého.
כרכים המוקפים חומה מימות יהושע בן נון קורין בחמשה עשר וכו': מנהני מילי אמר רבא דאמר קרא (אסתר ט, יט) על כן היהודים הפרזים היושבים בערי הפרזות וגו' מדפרזים בארבעה עשר מוקפין בחמשה עשר
7
Proč neříci: venkovští čtrnáctého a obehnaní hradbou vůbec ne? – Copak to nejsou Izraelité? Navíc je psáno: „od Indie až po Kuš“ (Est 1,1).
ואימא פרזים בארבעה עשר מוקפין כלל כלל לא ולאו ישראל נינהו ועוד מהודו ועד כוש כתיב
8
Proč neříci: venkovští čtrnáctého a obehnaní hradbou čtrnáctého i patnáctého, jak je psáno: „aby slavili čtrnáctý den měsíce adaru a patnáctý den [téhož měsíce] každého roku“ (Est 9,21)?
ואימא פרזים בארביסר מוקפין בארביסר ובחמיסר כדכתיב (אסתר ט, כא) להיות עושים את יום ארבעה עשר לחדש אדר ואת יום חמשה עשר [בו] בכל שנה
9
Kdyby bylo psáno „čtrnáctý a patnáctý den“, bylo by to, jak říkáš. Nyní však, když je psáno „čtrnáctý den a patnáctý den“, přichází [opakované] „den“ a odděluje: tito čtrnáctého a tamti patnáctého.
אי הוה כתב את יום ארבעה עשר וחמשה עשר כדקאמרת השתא דכתיב את יום ארבעה עשר ואת יום חמשה עשר אתא את ופסיק הני בארבעה עשר והני בחמשה עשר
10
Proč neříci: venkovští čtrnáctého a obehnaní hradbou, chtějí-li, čtrnáctého, a chtějí-li, patnáctého? – Písmo praví: „v jejich časech“ – čas jednoho není časem druhého.
ואימא פרזים בארביסר מוקפין אי בעו בארביסר אי בעו בחמיסר אמר קרא בזמניהם זמנו של זה לא זמנו של זה
11
Proč neříci [obehnaní hradbou] třináctého, jako v Šušanu?
ואימא בתליסר כשושן
12
[Toto] jsme našli o slavení; odkud víme o připomínání [tj. čtení svitku]? Písmo praví: „A tyto dny jsou připomínány a slaveny“ (Est 9,28) – připomínání je přirovnáno ke slavení.
אשכחן עשייה זכירה מנלן אמר קרא (אסתר ט, כח) והימים האלה נזכרים ונעשים איתקש זכירה לעשייה
13
Naše Mišna není podle tohoto tannaity, neboť se učí v baraitě: Rabi Jehošua ben Korcha říká: Velká města obehnaná hradbou od dob Achašveroše čtou patnáctého.
מתני' דלא כי האי תנא דתניא רבי יהושע בן קרחה אומר כרכין המוקפין חומה מימות אחשורוש קורין בחמשה עשר
14
Jaký je důvod rabiho Jehošuy ben Korchy? Jako Šušan: jako Šušan je obehnán hradbou od dob Achašveroše a čte se [v něm] patnáctého, tak i všechna [města] obehnaná hradbou od dob Achašveroše čtou patnáctého.
מ"ט דרבי יהושע בן קרחה כי שושן מה שושן מוקפת חומה מימות אחשורוש וקורין בחמשה עשר אף כל שמוקפת חומה מימות אחשורוש קורין בחמשה עשר
15
A jaký je důvod tannaity naší [Mišny]? Odvozuje to ze shody slov „venkovský“ – „venkovský“. Zde je psáno: „Proto Židé venkovští“ (Est 9,19), a tam je psáno: „kromě velmi mnoha venkovských měst“ (Dt 3,5). Jako tam [jde o město] obehnané hradbou od dob Jozua, syna Nunova, tak i zde [jde o město] obehnané hradbou od dob Jozua, syna Nunova.
ותנא דידן מ"ט יליף פרזי פרזי כתיב הכא (אסתר ט, יט) על כן היהודים הפרזים וכתיב התם (דברים ג, ה) לבד מערי הפרזי הרבה מאד מה להלן מוקפת חומה מימות יהושע בן נון אף כאן מוקפת חומה מימות יהושע בן נון
16
Chápu, že rabi Jehošua ben Korcha neříká jako tannaita naší [Mišny], protože nepřijímá shodu slov „venkovský“ – „venkovský“. Ale proč tannaita naší [Mišny] neříká jako rabi Jehošua ben Korcha?
בשלמא רבי יהושע בן קרחה לא אמר כתנא דידן דלית ליה פרזי פרזי אלא תנא דידן מ"ט לא אמר כר' יהושע בן קרחה
17
Jaký je důvod? Protože přijímá shodu slov „venkovský“ – „venkovský“. [Otázka] zní takto: Podle koho se tedy řídí Šušan? Ani podle venkovských, ani podle obehnaných hradbou!
מ"ט דהא אית ליה פרזי פרזי הכי קאמר אלא שושן דעבד' כמאן לא כפרזים ולא כמוקפין
18
Rava řekl, a někteří říkají, že to bylo řečeno bez uvedení jména: Šušan je jiný, protože se v něm stal zázrak.
אמר רבא ואמרי לה כדי שאני שושן הואיל ונעשה בה נס
19
Pro tannaitu naší [Mišny] je to v pořádku, neboť je psáno: „každá země a každé město“ (Est 9,28). „Každá země“ – aby se rozlišilo mezi [městy] obehnanými hradbou od dob Jozua, syna Nunova, a [městem] obehnaným hradbou od dob Achašveroše;
בשלמא לתנא דידן היינו דכתיב (אסתר ט, כח) מדינה ומדינה ועיר ועיר מדינה ומדינה לחלק בין מוקפין חומה מימות יהושע בן נון למוקפת חומה מימות אחשורוש
20
„každé město“ – také aby se rozlišilo mezi Šušanem a ostatními městy. Ale pro rabiho Jehošuu ben Korchu: „každá země“ je v pořádku – aby se rozlišilo mezi Šušanem a ostatními městy; ale k čemu přichází „každé město“?
עיר ועיר נמי לחלק בין שושן לשאר עיירות אלא לרבי יהושע בן קרחה בשלמא מדינה ומדינה לחלק בין שושן לשאר עיירות אלא עיר ועיר למאי אתא
21
Rabi Jehošua ben Korcha ti odpoví: A je to snad snadné pro tannaitu naší [Mišny]? Když přijímá shodu slov „venkovský“ – „venkovský“, k čemu potřebuje „každá země“? Nýbrž verš přichází k výkladu, a to k [výkladu] rabiho Jehošuy ben Leviho, neboť rabi Jehošua ben Levi řekl: Velké město a vše, co k němu přiléhá, a vše, co je s ním vidět, se posuzuje jako velké město.
אמר לך רבי יהושע בן קרחה ולתנא דידן מי ניחא כיון דאית ליה פרזי פרזי מדינה ומדינה למה לי אלא קרא לדרשה הוא דאתא וכדרבי יהושע בן לוי הוא דאתא דאמר רבי יהושע בן לוי כרך וכל הסמוך לו וכל הנראה עמו נידון ככרך
22
Do jaké vzdálenosti? Rabi Jirmeja řekl, a někteří říkají [že to byl] rabi Chija bar Aba: Jako z Chamtanu do Tiberiady – míle. Ať tedy řekne „míle“! – Učí nás tím, kolik činí míle: jako z Chamtanu do Tiberiady.
עד כמה אמר רבי ירמיה ואיתימא רבי חייא בר אבא כמחמתן לטבריא מיל ולימא מיל הא קא משמע לן דשיעורא דמיל כמה הוי כמחמתן לטבריא
23
Rabi Jirmeja, a někteří říkají [že to byl] rabi Chija bar Aba, také řekl: [Koncové tvary písmen] mem, nun, cade, pe, kaf ustanovili proroci (cofim).
ואמר רבי ירמיה ואיתימא רבי חייא בר אבא מנצפ"ך צופים אמרום
24
Jak to můžeš tvrdit? Vždyť je psáno: „Toto jsou přikázání“ (Lv 27,34) – od této chvíle nesmí prorok nic nového zavádět! A navíc Rav Chisda řekl: Mem a samech v deskách [Zákona]
ותסברא והכתיב (ויקרא כז, לד) אלה המצות שאין נביא רשאי לחדש דבר מעתה ועוד האמר רב חסדא מ"ם וסמ"ך שבלוחות

Originál: Megillah 2b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu