Menachot 3b מנחות

A co [znamená] „zvířecí oběti“? Většina zvířecích obětí.

Rava řekl: To není obtížné: zde [jde o to], že odebírá hrst z moučné oběti jako z [jiné] moučné oběti, tam [o to], že odebírá hrst z moučné oběti jako ze zvířecí oběti.

[Moučná oběť] jako [jiná] moučná oběť: „Toto je zákon o moučné oběti“ (Lv 6,7) – jeden zákon pro všechny moučné oběti. Moučná oběť jako zvířecí oběť: „Toto je zákon o moučné oběti“ – a „zvířecí oběť“ napsáno není.

Ale vždyť tanna řekl: „neboť její úprava o ní svědčí“! Takto to myslí: Ačkoli by to byl úmysl, který není rozpoznatelný, a měla by být neplatná, [je platná, neboť] „Toto je zákon o moučné oběti“ – jeden zákon pro všechny moučné oběti.

A co [znamená] „u zvířecích obětí tomu tak však není“?

Ačkoli je jedno porážení pro všechny, [platí] „Toto je zákon o moučné oběti“ – a „zvířecí oběť“ napsáno není.

Pak by ale oběť za hřích za [požití] tuku, kterou porazil jako oběť za hřích za [požití] krve, jako oběť za hřích za modloslužbu, jako oběť za hřích nazíra, jako oběť za hřích malomocného, měla být platná a smiřovat, neboť Milosrdný řekl: „Toto je zákon o oběti za hřích“ (Lv 6,18) – jeden zákon pro všechny oběti za hřích.

Podle rabiho Šimona je tomu skutečně tak. Podle rabínů – vždyť [Rava] řekl: Oběť za hřích za tuk, kterou porazil jako oběť za hřích za krev nebo jako oběť za hřích za modloslužbu, je platná; jako oběť za hřích nazíra nebo [jako oběť za hřích] malomocného je neplatná, neboť s těmi jsou spojeny celopaly.

Rav Acha, syn Ravy, to učil tak, že všechny jsou neplatné, [podle verše:] „a porazí ji jako oběť za hřích“ (Lv 4,33) – pro účel téže oběti za hřích.

Rav Aši řekl: To není obtížné: zde [jde o to], že odebírá hrst z [oběti v] pánvi jako [z oběti v] hrnci, tam [o to], že odebírá hrst z moučné oběti v pánvi jako z moučné oběti v hrnci.

[Oběť v] pánvi jako [oběť v] hrnci – zaměřuje svůj úmysl na nádobu, a úmysl týkající se nádoby [oběť] nezneplatňuje. Moučná oběť v pánvi jako moučná oběť v hrnci – zaměřuje úmysl na moučnou oběť, u níž úmysl zneplatňuje.

Ale vždyť tanna řekl: „neboť její úprava o ní svědčí“! Takto to myslí: Ačkoli je to úmysl, který je rozpoznatelný, má být neplatná.

A co [znamená] „u zvířecích obětí tomu tak však není“? Ačkoli je jedno porážení pro všechny, jedno kropení pro všechny, jedno zachycení pro všechny, zaměřuje úmysl na porážení, u něhož úmysl zneplatňuje.

Rav Acha, syn Ravy, řekl Ravu Aši: [Odebrání hrsti ze] suché [oběti] jako ze smíchané – proč [ji] rabi Šimon [prohlašuje za platnou]? Odpověděl mu: [Myslí] pouze „jako smíchání“.

Je-li tomu tak, pak i [porážení] „jako pokojná oběť“ [může znamenat] pouze „pro pokoj“!

Jak to [srovnáváš]? Tam se sama zvířecí oběť nazývá „pokojná“, neboť je psáno: „kdo přináší krev pokojných obětí“ (Lv 7,33), „kdo kropí krví pokojných obětí“ (Lv 7,14). Ale zde – nazývá se snad sama moučná oběť „smíchaná“? Je psáno: „a každá moučná oběť smíchaná s olejem“ (Lv 7,10) – nazývá se „smíchaná s olejem“, prostě „smíchaná“ se nenazývá.

Všichni [ostatní] neřeknou [to] jako Raba, neboť naopak – úmysl, který je rozpoznatelný, Milosrdný prohlásil za zneplatňující.

Jako Rava neřeknou, neboť z [verše] „Toto je zákon“ jim to nevyplývá.

Jako Rav Aši neřeknou kvůli námitce Rava Achy, syna Ravy.

Věc, která byla Rabovi jasná jedním směrem a Ravovi druhým směrem, byla otázkou pro Rava Hošaju. Neboť Rav Hošaja se ptal – a někteří říkají, že se Rav Hošaja ptal rabiho Asiho: Moučná oběť [z níž byla odebrána hrst] jako zvířecí oběť –