Menachot 56b מנחות

Smí být poražen i kvůli té vadě. Rabi Jehuda říká: I kdyby uhynul, nepouští se mu krev.

Řekl rabi Chija bar Aba, že řekl rabi Jochanan: Všichni souhlasí, že ten, kdo nechá kvasit po [jiném], kdo nechal kvasit, je vinen, neboť je psáno: „Nebude připravena kvašená“ (Lv 2,11), „a nebude pečena kvašená“ (Lv 6,10);

[a že] ten, kdo kastruje po [jiném], kdo kastroval, je vinen, neboť je psáno: „rozmačkané, roztlučené, odtržené a uřezané“ (Lv 22,24). Je-li vinen za uřezané, tím spíše za odtržené! Je to tedy, aby se zahrnulo [případ, kdy] odtrhne po [jiném], kdo uřízl, že je vinen.

Přou se pouze o toho, kdo způsobí vadu [zvířeti], které již má vadu. Rabi Meir zastává názor: „Žádná vada na něm nebude“ (Lv 22,21). A mudrci zastávají názor: „Bezvadné bude, aby bylo přijato“ (Lv 22,21).

A u rabiho Meira – vždyť je také psáno „bezvadné bude, aby bylo přijato“! – To je k vyloučení [zvířete], které má vadu od počátku.

[Zvíře, které] má vadu od počátku – to je pouhá palma! [Netřeba to vylučovat.]

Je to tedy k vyloučení neplatných posvěcených [zvířat] po jejich vykoupení. Mohlo by tě napadnout říci: protože je zakázáno je stříhat a pracovat s nimi, ať je zakázáno i [způsobit] jim vadu. Učí nás [to].

A u mudrců – vždyť je také psáno „žádná vada na něm nebude“! – To je jim potřebné k tomu, co se učí: „Žádná vada na něm nebude“ – mám jen [zákaz], aby na něm nebyla vada; odkud [víme], že ji nemá způsobit skrze jiné, [například] že nemá položit těsto nebo fíkový koláč na ucho, aby přišel pes a utrhl ho? Písmo praví: „žádná vada“ – řeklo „vada“ a řeklo „žádná vada“.

Řekl rabi Ami: Položil kvásek na těsto, odešel a posadil se, a [těsto] zkvasilo samo od sebe – je za to vinen jako za práci v Šabat. A je se snad za práci v Šabat tohoto druhu vinen? Vždyť řekl Raba bar bar Chana: