Potřebuje je pro to, co se učí: Mohl bych se domnívat, že jednotlivec smí dobrovolně darovat a přinést podobnou [oběť] jako dobrovolný dar, a vztahuji na to: „Co vyšlo z tvých rtů, dodržíš a vykonáš“ (Dt 23,24).
מיבעי ליה לכדתניא יכול יהא יחיד מתנדב ומביא כיוצא בה נדבה וקורא אני בה (דברים כג, כד) מוצא שפתיך תשמור ועשית
Mohl bych se domnívat, že jednotlivec, který podobnou [oběť] nepřináší jako svou povinnost, ji nepřinese, ale pospolitost, která podobnou přináší jako svou povinnost, ji přinést smí. Písmo říká „je“. A co [tedy] smíš přinést? Dva chleby z kvasu a prvotiny z medu.
יכול לא יהא יחיד מביא שאינו מביא חובתו כיוצא בה אבל יהא ציבור מביא שמביא חובתו כיוצא בה ת"ל אותם ומה יש לך להביא שתי הלחם מן השאור ובכורים מן הדבש
A dva chleby nemohou být obětovány jako dobrovolný dar? Vždyť se učí: Bylo-li řečeno „žádný kvas“ (Lv 2,11), proč je řečeno „žádný med“? A bylo-li řečeno „žádný med“, proč je řečeno „žádný kvas“? Protože kvas má, co med nemá, a med má, co kvas nemá.
ושתי הלחם לא יקרבו נדבה והתניא אם נאמר (ויקרא ב, יא) כל שאור למה נאמר כל דבש ואם נאמר כל דבש למה נאמר כל שאור מפני שיש בשאור מה שאין בדבש ויש בדבש מה שאין בשאור
Med je povolen ve zbytcích moučných obětí, kvas není povolen ve zbytcích moučných obětí. Hle, protože kvas má, co med nemá, a med má, co kvas nemá, bylo třeba říci „žádný kvas“ a bylo třeba říci „žádný med“.
דבש הותר בשירי מנחות שאור לא הותר בשירי מנחות הא מפני שיש בשאור מה שאין בדבש ויש בדבש מה שאין בשאור הוצרך לומר כל שאור והוצרך לומר כל דבש
Kvas, který byl vyňat ze svého obecného [zákazu] v Chrámu – co to je? Což nejsou to dva chleby, které se obětují jako dobrovolný dar? Rav Amram řekl: Ne, [míní se tím], že se přináší spolu s nimi [s jehňaty].
שאור דהותר מכללו במקדש מאי ניהו לאו שתי הלחם דקרבה נדבה אמר רב עמרם לא ליקרב עמהם
Je-li tomu tak, pak i prvotiny, neboť jsme se učili: Holoubata, která byla na koších, byla [obětována jako] oběti zápalné, a koše, které měli v rukou, se dávaly kohanim! – Ta [holoubata] přišla jen k ozdobení prvotin.
א"ה בכורים נמי דתנן הגוזלות שעל גבי הסלין היו עולות והסלים שבידם ניתנין לכהנים הנהו לעטר בכורים הוא דאתו
Milosrdný řekl „cokoli, z čeho [část jde] na ohně“, a z tohoto nic na ohně nejde? Nebo snad [platí to o] čemkoli, co se nazývá obětí, a i toto se nazývá obětí? Řekl mu: [Platí to o] čemkoli, co se nazývá obětí, a i toto se nazývá obětí.
כל שממנו לאישים אמר רחמנא והאי אין ממנו לאישים או דלמא כל ששמו קרבן והאי נמי שמו קרבן אמר ליה כל ששמו קרבן והאי נמי שמו קרבן
Co tím míní? Abaje řekl: Míní tím toto: „Kvas… nespálíte“ – mám jen [množství] olivy; odkud [víme to o] polovině olivy? Písmo říká „všechen“. Odkud o jeho směsi? Písmo říká „neboť všechen“.
מאי קאמר אמר אביי הכי קאמר שאור בל תקטירו אין לי אלא כזית חצי זית מנין ת"ל כל עירובו מנין ת"ל כי כל
Rava řekl: Míní tím toto: „Kvas… nespálíte“ – mám jen hrst; odkud [víme to o] polovině hrsti? Písmo říká „všechen“. Odkud o jeho směsi? Písmo říká „neboť všechen“.
רבא אמר הכי קאמר שאור בל תקטירו אין לי אלא קומץ חצי קומץ מנין תלמוד לומר כל עירובו מנין תלמוד לומר כי כל
V čem se rozcházejí? Abaje se domnívá: Existuje hrst menší než dvě olivy
במאי קא מיפלגי אביי סבר יש קומץ פחות משני זיתים
Originál: Menachot 58a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.