Menachot 8b מנחות

Ani jedno se neposvěcuje bez druhého, ani druhé se neposvěcuje bez prvního.

A podle rabiho Chaniny – proč byla desetinná míra pomazána (vždyť slouží jen k odměřování mouky, a mouka se neposvěcuje bez oleje)? Pro moučnou oběť hříšníka.

A proč byla pomazána míra log? Pro log [oleje] malomocného.

I Šmuel zastává tento [názor] Rava, neboť jsme se učili [v Mišně]: Nádoby na tekutiny posvěcují tekutiny a míry na suché posvěcují suché; nádoby na tekutiny neposvěcují suché a míry na suché neposvěcují tekutiny.

A Šmuel řekl: Učili to jen o mírách, ale kropenky (na krev) posvěcují i suché, neboť je řečeno: „obě plné jemné mouky smíchané s olejem k moučné oběti“ (Nu 7,13).

Rav Acha z Difti řekl Ravinovi: Moučná oběť je [přece] vlhká! Odpověděl mu: Bylo to potřebné jen pro to, co je v ní suché (tj. kadidlo.

A kdyby tě napadlo, že Šmuel zastává názor, že se moučná oběť neposvěcuje, dokud v ní není všechno suché, jak bys to našel? Vždyť všechny jsou vlhké kvůli oleji. Spíše z toho plyne, že Šmuel zastává názor, že [se posvěcuje] jedno bez druhého.)

A chceš-li, řekni: Moučná oběť je ve srovnání s krví jako suchá.

Samotný [výrok]: Rabi Elazar řekl: Moučná oběť, z níž byla odebrána hrst v Hejchalu, je platná, neboť to nacházíme u odstraňování misek.

Rabi Jirmeja namítal: „A odebere odtud hrst“ (Lv 2,2) – z místa, kde stojí nohy nekněze.

Ben Betera říká: Odkud [víme], že když odebral hrst levou rukou, má ji vrátit a odebrat pravou rukou? Verš říká: „A odebere odtud hrst“ – z místa, odkud již hrst odebral.

Někteří říkají, že on sám namítl a on sám to vyřešil; někteří říkají, že rabi Jaakov řekl rabimu Jirmejovi bar Tachlifovi: Vysvětlím ti to: Bylo to potřebné jen proto, aby se prohlásilo za způsobilé celé nádvoří, abys neřekl: Protože celopal je nejsvětější oběť a moučná oběť je nejsvětější oběť, jako celopal vyžaduje sever, tak i moučná oběť vyžaduje sever.

Co [srovnáváš] s celopalem? Ten je celý [spalován]. – Z oběti za hřích.

Co [srovnáváš] s obětí za hřích? Ta smiřuje ty, kdo jsou povinni vyobcováním (karet). – Z oběti za vinu.

Co [srovnáváš] s obětí za vinu? Ta patří k druhům [obětí s] krví. – I u všech [výše uvedených]: patří k druhům [obětí s] krví.

Spíše bylo potřebné [to]: Mohlo by mě napadnout říci, protože je psáno: „a předá ji kohenovi a ten ji přiblíží k oltáři“ (Lv 2,8), „a odebere hrst“ – jako přiblížení [se děje] u jihozápadního rohu, tak i odebrání hrsti u jihozápadního rohu. [Proto] nás učí [opak].

Samotný [výrok]: Rabi Jochanan řekl: Pokojné oběti, které porazil v Hejchalu, jsou platné, neboť je řečeno: „a porazí ji u vchodu do stanu setkávání“ (Lv 3,2), a vedlejší nemá být přísnější než hlavní.

Namítali: Rabi Jehuda ben Betera říká: Odkud [víme], že když modloslužebníci obklíčí nádvoří, kohanim vcházejí do Hejchalu a jedí tam nejsvětější oběti a zbytky moučných obětí? Verš říká: