Menachot 91a מנחות

že protože je psáno „a z bravu“, je to, jako by bylo psáno „spolu“.

A podle rabiho Jošiji, který říká, že i když není psáno „spolu“, je to, jako by bylo psáno „spolu“, ať potřebuje verš [k tomu, že stačí jedno zvíře]!

Vždyť je psáno: „Jestliže je jeho obětí zápalná oběť ze skotu“ (Lv 1,3) [a] „jestliže je jeho oběť z bravu“ (Lv 1,10).

A druhý [tj. rabi Jonatan, proč potřebuje ten verš]? Je to potřeba: mohl bych si myslet, že to platí, když [druh] upřesnil, ale [když se zavázal] bez upřesnění, ať přinese z obou; proto nás učí.

Mistr řekl: „Děkovná oběť – odkud? Učí se: ‚nebo obětní hod‘.“ Cožpak děkovná oběť není obětní hod? Je to potřeba: mohl bych si myslet, že protože je s ní chléb, nevyžaduje úlitby.

A čím se liší od berana nazíra, s nímž je chléb, a přesto vyžaduje úlitby?

Mohl bych si myslet: tam [jsou] dva druhy [chleba], zde čtyři druhy; proto nás učí.

Ať tedy Milosrdný napíše „aby splnil slib nebo jako dobrovolný dar“ (Nu 15,3), a nemusí [psát] „zápalnou oběť“!

Kdyby Milosrdný nenapsal „zápalnou oběť“, řekl bych: „A připravíte ohnivou oběť Hospodinu“ – obecné; „aby splnil slib nebo jako dobrovolný dar“ – zvláštní; „libou vůni“ – opět obecné. Obecné, zvláštní a obecné – soudíš jen podle podoby zvláštního: jako zvláštní výslovně [uvádí] věc, která nepřichází kvůli hříchu, tak i vše, co nepřichází kvůli hříchu.

Vyloučím oběť za hřích a oběť za vinu, které přicházejí kvůli hříchu, [ale] zahrnu prvorozené, desátek a pesach, které nepřicházejí kvůli hříchu. [Proto] se učí: „zápalnou oběť“.

Nyní, když je psáno „zápalnou oběť“, [je tu stále] obecné a zvláštní – co tím zahrneš? Jako zvláštní výslovně [uvádí] to, co není [předem] uloženou povinností, tak i vše, co není [předem] uloženou povinností:

aby se zahrnula mláďata svatých [zvířat] a jejich náhrady a zápalná oběť přinášená z přebytků,

a oběť za vinu, která byla odsunuta na pastvu, a všechny oběti, které byly poraženy ne pro svůj účel.

A nyní, když jsi řekl, [že] „nebo“ [slouží] k výkladu – proč potřebuji „aby splnil slib nebo jako dobrovolný dar“? Aby je od sebe oddělil. Je to potřeba: mohl bych si myslet, že dokud nepřinese slib i dobrovolný dar, nevyžaduje úlitby; proto nás učí, že když přinese samotný slib, vyžaduje úlitby, a když přinese samotný dobrovolný dar, přinese úlitby.

To je dobré podle rabiho Jošiji; ale podle rabiho Jonatana – proč to potřebuji? Mohl bych si myslet: přinesl samotný slib – vyžaduje úlitby; přinesl samotný dobrovolný dar – vyžaduje úlitby; přinesl slib i dobrovolný dar – stačí mu úlitby jedné [oběti]; proto nás učí.

Proč potřebuji „nebo o vašich svátcích“? Mohl bych si myslet: To platí, když přináší zápalnou oběť jako slib a pokojnou oběť jako dobrovolný dar, nebo naopak;

ale tam, kde přináší zápalnou i pokojnou oběť jako slib, nebo zápalnou i pokojnou oběť jako dobrovolný dar, je to jediné označení slibu a jediné označení dobrovolného daru, a ať mu stačí úlitby jedné [oběti]; proto nás učí „nebo o vašich svátcích“.

Proč potřebuji „A když připravíš mladého býka jako zápalnou oběť nebo obětní hod“ (Nu 15,8)? Je to potřeba: mohl bych si myslet, že to platí, když přináší zápalnou a pokojnou oběť jako slib, nebo zápalnou a pokojnou oběť jako dobrovolný dar;

ale tam, kde přináší dvě zápalné oběti, jednu jako slib a jednu jako dobrovolný dar, nebo dvě pokojné oběti, jednu jako slib a jednu jako dobrovolný dar, řekni: je to jediné označení pokojné oběti [či] jediné označení zápalné oběti, a ať mu stačí úlitby jedné; proto nás učí.

Proč potřebuji „aby splnil slib, nebo pokojnou oběť“ (Nu 15,8)? Mohl bych si myslet, že to platí, když přináší dvě zápalné oběti, jednu jako slib a jednu jako dobrovolný dar, nebo dvě pokojné oběti, jednu jako slib a jednu jako dobrovolný dar;

ale tam, kde přináší dvě zápalné oběti jako slib a dvě zápalné oběti jako dobrovolný dar, nebo dvě pokojné oběti jako slib a dvě pokojné oběti jako dobrovolný dar, je to jediné označení zápalné oběti a jediné označení slibu, a ať mu stačí úlitby jedné; proto nás učí.

A podle rabiho Jošiji – proč potřebuji toto „ze skotu nebo z bravu“?

Mohl bych si myslet, že to platí u dvou druhů [zvířat], ale u jednoho druhu mu stačí úlitby jednoho; proto nás učí.

Proč potřebuji „Tak učiníte pro každého jednotlivého“ (Nu 15,12)? Mohl bych si myslet, že to platí [při obětování] jednoho po druhém, ale najednou mu stačí úlitby jednoho; proto nás učí.

„Avšak oběť za hřích malomocného a jeho oběť za vinu vyžadují úlitby.“ Odkud to víme? Neboť rabíni učili: „A tři desetiny jemné mouky jako moučnou oběť“ (Lv 14,10) – Písmo mluví o moučné oběti, která přichází s obětním zvířetem.

Říkáš, [že mluví] o moučné oběti, která přichází se zvířetem, nebo snad jen o moučné oběti, která přichází sama o sobě? Když říká: „A kněz obětuje zápalnou oběť a moučnou oběť“ (Lv 14,20), musíš říci, že Písmo mluví o moučné oběti, která přichází se zvířetem.

A stále nevím, zda vyžaduje úlitby, či ne; učí se: „A víno k úlitbě, čtvrtinu hinu, připravíš k zápalné oběti nebo k obětnímu hodu, pro každého beránka“ (Nu 15,5): „zápalné oběti“ – to je zápalná oběť malomocného; „obětnímu hodu“ – to je oběť za hřích malomocného; „nebo obětnímu hodu“ – to je oběť za vinu malomocného.

Ať se obojí vyvodí ze [slova] „obětní hod“!