Nida 51b נדה

Kopr je tedy povinen okrajem, a [proto] je povinen desátky, neboť jsme se učili: Vše, co je povinné okrajem, je povinné desátky;

a protože je povinen desátky, může být nečistý nečistotou pokrmů. Z toho plyne, že vše, co slouží k ochucení, může být nečisté nečistotou pokrmů, neboť tento kopr slouží k ochucení.

Ale postav proti tomu: Kostus, amomum, přední koření, tia, čertovo lejno, pepř a světlicové koláče se kupují za peníze z desátku, ale nejsou nečisté nečistotou pokrmů; slova rabiho Akivy.

Řekl mu rabi Jochanan ben Nuri: Jestliže se kupují za peníze z desátku, proč nejsou nečisté nečistotou pokrmů? A nejsou-li nečisté, ať se ani nekupují za peníze z desátku!

A řekl rabi Jochanan ben Nuri: Hlasovali a rozhodli, že se nekupují za peníze z desátku a nejsou nečisté nečistotou pokrmů.

Řekl Rav Chisda: Když se učí ono [o kopru], jde o kopr určený do nakládané omáčky.

Řekl Rav Aši: Řekl jsem svůj výklad před Rav Kahanou, [a on řekl]: Neříkej „o kopru určeném do omáčky“, z čehož by plynulo, že obvykle je určen do hrnce; spíše obvyklý kopr je určen do omáčky, neboť jsme se učili: Kopr, jakmile dal chuť v hrnci, nevztahuje se na něj [zákon] terumy a nemůže být nečistý nečistotou pokrmů.

Z toho plyne, že dokud nedal chuť v hrnci, vztahuje se na něj [zákon] terumy a může být nečistý nečistotou pokrmů. A kdyby tě napadlo, že obvykle je určen do hrnce, i když [ještě] nedal chuť, je obvykle [určen] do hrnce! Spíše z toho plyne, že obvykle je určen do omáčky. To z toho plyne.

MIŠNA: Vše, co je povinné prvotinou stříže, je povinné dary [kohenovi]; ale je [i] to, co je povinné dary, a není povinné prvotinou stříže.

Vše, co podléhá odstranění, podléhá [zákonům] sedmého roku; ale je [i] to, co podléhá [zákonům] sedmého roku, a nepodléhá odstranění.

GEMARA: Jako list divokého lufu a máty; je [i] to, co podléhá [zákonům] sedmého roku, a nepodléhá odstranění: kořen divokého lufu a kořen máty.

Neboť je psáno: „…i tvému dobytku a zvěři, která je v tvé zemi, bude všechna její úroda k jídlu“ (Lv 25,7) – po celou dobu, kdy zvěř jí na poli, krmíš svůj dobytek doma; když [úroda] pro zvěř na poli dojde, dojde [i] pro tvůj dobytek doma. A tyto [kořeny] jim nedocházejí.

MIŠNA: Vše, co má šupiny, má ploutve; ale je [i] to, co má ploutve, a nemá šupiny. Vše, co má rohy, má kopyta; ale je [i] to, co má kopyta, a nemá rohy.

GEMARA: Vše, co má šupiny, je čistá ryba; je [i] to, co má ploutve, a nemá šupiny – [to je] nečistá ryba. Nuže, spoléháme se na šupiny – proč Milosrdný napsal ploutve?

Kdyby Milosrdný nenapsal ploutve, řekl bych: Co jsou „šupiny“? Ploutve; a [tak by byla čistá] i nečistá ryba. [Proto] Milosrdný napsal ploutve i šupiny.

A nyní, když Milosrdný napsal ploutve i šupiny, odkud víme, že šupiny jsou oděvem? Neboť je psáno: „…a byl oblečen do šupinového pancíře“ (1S 17,5).

Ať tedy Milosrdný napíše šupiny a nepotřebuje [psát] ploutve! Řekl rabi Abahu, a tak učil [učenec] z domu rabiho Jišmaela: „Učiní Tóru velkou a vznešenou“ (Iz 42,21).

MIŠNA: Vše, co vyžaduje požehnání po [požití], vyžaduje požehnání před ním; ale je [i] to, co vyžaduje požehnání před [požitím], a nevyžaduje požehnání po něm.

GEMARA: Co tím zahrnuje? Zahrnuje zeleninu. A podle rabiho Jicchaka, který žehná [i po] zelenině, co tím zahrnuje? Zahrnuje vodu.

A podle Rav Papy, který žehná [i po] vodě, co tím zahrnuje? Zahrnuje přikázání. A podle lidí ze Západu, kteří když sundají své tefilin, žehnají: „…který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám zachovávat své zákony“, co tím zahrnuje? Zahrnuje