Pesachim 119b פסחים

zdvojovat [verše Halelu], ať zdvojuje; [kde je zvykem říkat je] jednoduše, ať je říká jednoduše; [kde je zvykem] po něm žehnat, ať žehná – vše podle zvyku kraje. Abaje řekl: To učili jen o [požehnání] po něm, ale před ním je přikázáním žehnat, neboť Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Nad všemi přikázáními se žehná předtím [over], než se vykonají.

Odkud plyne, že toto „over“ je výrazem pro předcházení? Rav Nachman bar Jicchak řekl: Neboť je psáno: „A Achimaac běžel cestou po rovině a předešel [va-ja’avor] Kušijce“ (2S 18,23). Abaje řekl: Odtud: „A on šel [avar] před nimi“ (Gn 33,3). Někteří říkají: Odtud: „Jejich král půjde [va-ja’avor] před nimi a Hospodin v jejich čele“ (Mi 2,13).

Učí se: Rabi v něm [v Halelu] zdvojoval slova; rabi Elazar ben Perata v něm přidával slova. Co přidával? Abaje řekl: Přidával zdvojování od „Budu ti děkovat“ dále.

Rav Avira vykládal – někdy to říkal jménem Rava a někdy to říkal jménem Rav Asiho: Co znamená, co je psáno: „Dítě vyrostlo a bylo odstaveno [va-jigamal]“ (Gn 21,8)? Svatý, budiž požehnán, v budoucnu uspořádá hostinu pro spravedlivé v den, kdy prokáže [jigmol] svou milost potomstvu Izákovu. Poté, co pojedí a popijí, podají našemu otci Abrahamovi pohár požehnání, aby požehnal.

A on jim řekne: Nebudu žehnat, protože ze mě vzešel Jišmael. Řekne Izákovi: Vezmi a žehnej. On jim řekne: Nebudu žehnat, protože ze mě vzešel Esav. Řekne Jákobovi: Vezmi a žehnej. On jim řekne: Nebudu žehnat, protože jsem měl za ženy dvě sestry za jejich života, což mi Tóra později zakázala.

Řekne Mojžíšovi: Vezmi a žehnej. On jim řekne: Nebudu žehnat, protože jsem nebyl hoden vstoupit do země Izraele, ani za svého života, ani po smrti. Řekne Jozuovi: Vezmi a žehnej. On jim řekne: Nebudu žehnat, protože jsem nebyl hoden syna, neboť je psáno: „Jozue, syn Nunův“ – „Nun jeho syn, Jozue jeho syn“ (1Pa 7,27).

Řekne Davidovi: Vezmi a žehnej. On jim řekne: Já budu žehnat, a mně sluší žehnat, jak je řečeno: „Pozvednu pohár spásy a budu vzývat jméno Hospodinovo“ (Ž 116,13).

MIŠNA: Po pesachové oběti se nezakončuje afikomanem.

GEMARA: Co je afikoman? Rav řekl: Aby nepřecházeli od jedné společnosti ke druhé.

A Šmuel řekl: Například [kdyby řekli]: houby pro mě a holoubata pro otce. A Rav Chanina bar Šila a rabi Jochanan řekli: Například datle, pražená zrna a ořechy. Učí se v souladu s rabi Jochananem: Po pesachové oběti se nezakončuje například datlemi, praženými zrny a ořechy.

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Po macesu se nezakončuje afikomanem. Učili jsme se: Po pesachové oběti se nezakončuje afikomanem – po pesachové oběti ne, ale po macesu se zakončuje!

Říká to [způsobem] „netřeba říkat“: Netřeba říkat [o tom, co následuje] po macesu, jehož chuť není silná; ale po pesachové oběti, jejíž chuť je silná a nedá se přebít, [bys řekl, že] to nevadí – učí nás tedy [že ne].

Řekněme, že ho podporuje [toto]: Sufganin, dvašnin a iskritin – člověk si jimi smí naplnit břicho, jen ať nakonec sní olivu macesu. Nakonec ano,