Pesachim 26a פסחים

a Rava ti řekne: Rabi Jehuda řekl, že nezamýšlené je jako zamýšlené, jen ke zpřísnění, ale [že] zamýšlené je jako nezamýšlené ke zmírnění, ne.

Abaje řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí: Říkali o Rabanu Jochananovi ben Zakajovi, že sedával ve stínu Svatyně a vykládal celý den. A zde to není možné [se tomu vyhnout] a zamýšlí, a je to dovoleno.

A Rava řekl: Svatyně je jiná, protože je určena pro svůj vnitřek.

Rava řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí: V podkroví nad Svatyní svatých byly otevřené průlezy, jimiž spouštěli řemeslníky v bednách, aby se jejich oči nekochaly Svatyní svatých. A zde to není možné a zamýšlí, a je to zakázáno.

A myslíš si to? Vždyť rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho jménem Bar Kapary: U zvuku, pohledu a vůně neplatí [zákaz] zpronevěry [posvěceného]; nýbrž [to] bylo zvýšené opatření, které učinili u Svatyně svatých.

Někteří říkají: Rava řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí: Rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho jménem Bar Kapary: U zvuku, pohledu a vůně neplatí [zákaz] zpronevěry. Zpronevěra tu není, ale zákaz tu je.

Není to snad pro ty, kdo stojí uvnitř, kde to není možné a zamýšlejí, a je to zakázáno? Ne, pro ty, kdo stojí venku.

K věci samé: Rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho jménem Bar Kapary: U zvuku, pohledu a vůně neplatí [zákaz] zpronevěry. A u vůně neplatí [zákaz] zpronevěry? Vždyť se učí: Kdo připravuje kadidlovou směs, aby se ji naučil [připravovat] nebo aby ji předal obci, je osvobozen; aby si k ní přičichl, je povinen [trestem]. A kdo si k ní přičichne, je osvobozen, ale dopustil se zpronevěry!

Nýbrž Rav Papa řekl: U zvuku a pohledu neplatí [zákaz] zpronevěry, protože nemají hmotu; a u vůně poté, co vystoupí její sloup [dýmu], neplatí [zákaz] zpronevěry, protože jeho přikázání bylo vykonáno.

To má znamenat, že všude, kde bylo vykonáno přikázání, neplatí [zákaz] zpronevěry? Vždyť u odebrání popela bylo přikázání vykonáno, a platí u něj [zákaz] zpronevěry, neboť je psáno: „a položí jej vedle oltáře“ (Lv 6,3) – „položí jej“, aby jej nerozptýlil; „položí jej“, aby z něj neměl užitek.

Protože odebrání popela a kněžská roucha jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a dva verše, které přicházejí jako jeden, neučí [o jiném].

Odebrání popela – to, co jsme řekli. Kněžská roucha – neboť je psáno: „a nechá je tam“ (Lv 16,23) – to učí, že vyžadují uložení.

To je v pořádku podle rabínů, kteří říkají, že to učí, že vyžadují uložení. Ale podle rabiho Dosy, který s nimi nesouhlasí a říká, že jsou vhodná pro prostého kohena, a co [znamená] „a nechá je tam“? Že je nemá použít na jiný Den smíření – co se dá říci?

Protože odebrání popela a jalovice se zlomeným vazem jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a dva verše, které přicházejí jako jeden, neučí [o jiném].

To je v pořádku podle toho, kdo říká, že neučí. Ale podle toho, kdo říká, že učí – co se dá říci? Jsou psána dvě vyloučení: je psáno „položí jej“ a je psáno „se zlomeným vazem“ (Dt 21,6).

Pojď a slyš: Uvedl-li [jalovici] do chléva a ona [tam] mlátila, je způsobilá. [Uvedl-li ji,] aby sála a mlátila, je nezpůsobilá.

A zde to není možné a zamýšlí, a učí se, že je nezpůsobilá! Tam je to jiné, neboť je psáno: „se kterou se nepracovalo“ – v každém případě.

Je-li tomu tak, i v prvním případě!