Abaje řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí: Říkali o Rabanu Jochananovi ben Zakajovi, že sedával ve stínu Svatyně a vykládal celý den. A zde to není možné [se tomu vyhnout] a zamýšlí, a je to dovoleno.
אמר אביי מנא אמינא לה דתניא אמרו עליו על רבן יוחנן בן זכאי שהיה יושב בצילו של היכל ודורש כל היום כולו והא הכא דלא אפשר ומיכוין ושרי
Rava řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí: V podkroví nad Svatyní svatých byly otevřené průlezy, jimiž spouštěli řemeslníky v bednách, aby se jejich oči nekochaly Svatyní svatých. A zde to není možné a zamýšlí, a je to zakázáno.
אמר רבא מנא אמינא לה (דתניא) לולין היו פתוחין בעליית בית קדשי הקדשים שבהן משלשלין את האומנים בתיבות כדי שלא יזונו עיניהם מבית קדשי הקדשים והא הכא דלא אפשר וקא מיכוין ואסור
A myslíš si to? Vždyť rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho jménem Bar Kapary: U zvuku, pohledu a vůně neplatí [zákaz] zpronevěry [posvěceného]; nýbrž [to] bylo zvýšené opatření, které učinili u Svatyně svatých.
ותסברא והאמר ר' שמעון בן פזי א"ר יהושע בן לוי משום בר קפרא קול ומראה וריח אין בהן משום מעילה אלא מעלה עשו בבית קדשי הקדשים
Někteří říkají: Rava řekl: Odkud to říkám? Neboť se učí: Rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho jménem Bar Kapary: U zvuku, pohledu a vůně neplatí [zákaz] zpronevěry. Zpronevěra tu není, ale zákaz tu je.
איכא דאמרי אמר רבא מנא אמינא לה דתניא אמר ר' שמעון בן פזי אמר ר' יהושע בן לוי משום בר קפרא קול ומראה וריח אין בהן משום מעילה מעילה הוא דליכא הא איסורא איכא
K věci samé: Rabi Šimon ben Pazi řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho jménem Bar Kapary: U zvuku, pohledu a vůně neplatí [zákaz] zpronevěry. A u vůně neplatí [zákaz] zpronevěry? Vždyť se učí: Kdo připravuje kadidlovou směs, aby se ji naučil [připravovat] nebo aby ji předal obci, je osvobozen; aby si k ní přičichl, je povinen [trestem]. A kdo si k ní přičichne, je osvobozen, ale dopustil se zpronevěry!
גופא א"ר שמעון בן פזי אמר ריב"ל משום בר קפרא קול ומראה וריח אין בהן משום מעילה וריח אין בו משום מעילה והא תניא המפטם את הקטורת להתלמד בה או למוסרה לציבור פטור להריח בה חייב והמריח בה פטור אלא שמעל
Nýbrž Rav Papa řekl: U zvuku a pohledu neplatí [zákaz] zpronevěry, protože nemají hmotu; a u vůně poté, co vystoupí její sloup [dýmu], neplatí [zákaz] zpronevěry, protože jeho přikázání bylo vykonáno.
אלא אמר רב פפא קול ומראה אין בהן משום מעילה לפי שאין בהן ממש וריח לאחר שתעלה תמרותו אין בו משום מעילה הואיל ונעשית מצותו
To má znamenat, že všude, kde bylo vykonáno přikázání, neplatí [zákaz] zpronevěry? Vždyť u odebrání popela bylo přikázání vykonáno, a platí u něj [zákaz] zpronevěry, neboť je psáno: „a položí jej vedle oltáře“ (Lv 6,3) – „položí jej“, aby jej nerozptýlil; „položí jej“, aby z něj neměl užitek.
למימרא דכל היכא דנעשית מצותו אין בו משום מעילה והרי תרומת הדשן דנעשית מצותה ויש בה משום מעילה דכתיב (ויקרא ו, ג) ושמו אצל המזבח שלא יפזר ושמו שלא יהנה
To je v pořádku podle rabínů, kteří říkají, že to učí, že vyžadují uložení. Ale podle rabiho Dosy, který s nimi nesouhlasí a říká, že jsou vhodná pro prostého kohena, a co [znamená] „a nechá je tam“? Že je nemá použít na jiný Den smíření – co se dá říci?
הניחא לרבנן דאמרי מלמד שטעונין גניזה אלא לר' דוסא דפליג עלייהו דאמר אבל ראויין הן לכהן הדיוט ומאי והניחם שם שלא ישתמש בהם ביום כפורים אחר מאי איכא למימר
Protože odebrání popela a jalovice se zlomeným vazem jsou dva verše, které přicházejí jako jeden, a dva verše, které přicházejí jako jeden, neučí [o jiném].
משום דהוו תרומת הדשן ועגלה ערופה שני כתובין הבאין כאחד וכל שני כתובין הבאין כאחד אין מלמדין
To je v pořádku podle toho, kdo říká, že neučí. Ale podle toho, kdo říká, že učí – co se dá říci? Jsou psána dvě vyloučení: je psáno „položí jej“ a je psáno „se zlomeným vazem“ (Dt 21,6).
הניחא למ"ד אין מלמדין אלא למאן דאמר מלמדין מאי איכא למימר תרי מיעוטי כתיבי כתיב ושמו וכתיב (דברים כא, ו) הערופה
Originál: Pesachim 26a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.