Jak by se tam mělo říci? Řekne-li „obřezat“ – to nestačí, protože to není on, kdo obřezává. [Ale] otec syna – co se dá říci? Ano, je to tak [že otec říká „obřezat“].
התם היכי נימא נימא למול לא סגיא דלאו איהו מהיל אבי הבן מאי איכא למימר אין הכי נמי
Namítají: „Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám ohledně porážky.“ Jak by se tam mělo říci? Řekne-li „porazit“ – to nestačí, protože to není on, kdo poráží.
מיתיבי ברוך אשר קדשנו במצותיו וצונו על השחיטה התם נמי היכי נימא נימא לשחוט לא סגיא דלאו איהו שחט
Namítají: Kdo si zhotoví lulav pro sebe, recituje: „…který nám dal dožít, zachoval nás a dovedl nás k tomuto času.“ Vezme-li ho, aby jím splnil [povinnost], říká: „…který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám ohledně vzetí lulavu.“ Tam je to jiné, protože v okamžiku, kdy ho zvedl, již jím [povinnost] splnil.
מיתיבי העושה לולב לעצמו מברך שהחיינו וקימנו והגיענו לזמן הזה נטלו לצאת בו אומר אשר קדשנו במצותיו וצונו על נטילת לולב שאני התם דבעידנא דאגבהה נפק ביה
Je-li tomu tak, místo „aby jím splnil“ měl [tanaita] říci „když jím splnil“! Ano, je to tak; ale protože chce v poslední části učit „aby seděl v suce“, učí i v první části „aby jím splnil“.
אי הכי לצאת בו יצא בו מיבעי ליה אין הכי נמי ומשום דקא בעי למיתנא סיפא לישב בסוכה תנא רישא נמי לצאת בו
Neboť poslední část učí: Kdo si zhotoví suku pro sebe, říká: „Požehnaný jsi, Hospodine, …který nám dal dožít, zachoval nás a dovedl nás k tomuto času.“ Vejde-li, aby v ní seděl, říká: „Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám sedět v suce.“ A halacha je: „ohledně odstranění chamecu“.
דקתני סיפא העושה סוכה לעצמו אומר ברוך אתה ה' שהחיינו וקימנו והגיענו לזמן הזה נכנס לישב בה אומר ברוך אשר קדשנו במצותיו וצונו לישב בסוכה והלכתא על ביעור חמץ
V každém případě podle všech musíme recitovat požehnání předem. Odkud to víme? Neboť Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Nad všemi přikázáními se recituje požehnání předtím (over), než se vykonají.
דכולי עלמא מיהא מעיקרא בעינן לברוכי מנלן דאמר רב יהודה אמר שמואל כל המצות מברך עליהן עובר לעשייתן
Z čeho plyne, že toto „over“ je výraz pro předcházení? Rav Nachman bar Jicchak řekl: Neboť verš říká: „Achimaac běžel cestou přes rovinu a předběhl (vaja'avor) Kušijce“ (2S 18,23). Abaje řekl: Odtud: „A on přešel před nimi“ (Gn 33,3). A chceš-li, řekni: odtud: „Jejich král přešel před nimi a Hospodin v jejich čele“ (Mi 2,13).
מאי משמע דהאי עובר לישנא דאקדומי הוא אמר ר"נ בר יצחק דאמר קרא (שמואל ב יח, כג) וירץ אחימעץ דרך הככר ויעבר את הכושי אביי אמר מהכא (בראשית לג, ג) והוא עבר לפניהם ואבע"א מהכא (מיכה ב, יג) ויעבר מלכם לפניהם וה' בראשם
Ve škole Rava říkali: Kromě ponoření a šofaru. Ponoření chápu, protože člověk ještě není způsobilý [recitovat požehnání]. Ale šofar – proč? A řekneš-li, že snad by se troubení nepovedlo – je-li tomu tak, pak i porážka a obřízka!
בי רב אמרי חוץ מן הטבילה ושופר בשלמא טבילה דאכתי גברא לא חזי אלא שופר מ"ט וכי תימא משום דילמא מיקלקלא תקיעה אי הכי אפילו שחיטה ומילה נמי
Spíše Rav Chisda řekl: Bylo řečeno: Pouze kromě ponoření. Tak se také učí: Ponořil se a vystoupil – při svém vystupování říká: „Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám ohledně ponoření.“
אלא אמר רב חסדא חוץ מן הטבילה בלבד איתמר תניא נמי הכי טבל ועלה בעלייתו אומר ברוך אשר קדשנו במצותיו וצונו על הטבילה:
„Při světle svíčky“ atd. Odkud to víme? Rav Chisda řekl: Učíme se „nalezení“ z „nalezení“, „nalezení“ z „hledání“, „hledání“ z „hledání“, „hledání“ ze „svíček“ a „svíčky“ ze „svíčky“.
לאור הנר וכו': מנא הני מילי אמר רב חסדא למדנו מציאה ממציאה ומציאה מחיפוש וחיפוש מחיפוש וחיפוש מנרות ונרות מנר
„Nalezení“ z „nalezení“: Zde je psáno: „Sedm dní nebude nalezen kvas ve vašich domech“ (Ex 12,19), a tam je psáno: „Hledal, u nejstaršího začal a u nejmladšího skončil, a byl nalezen“ (Gn 44,12). A „nalezení“ z jeho vlastního „hledání“.
מציאה ממציאה כתיב הכא (שמות יב, יט) שבעת ימים שאור לא ימצא בבתיכם וכתיב התם (בראשית מד, יב) ויחפש בגדול החל ובקטן כלה וימצא ומציאה מחיפוש דידיה
A „hledání“ ze „svíček“, neboť je psáno: „V onen čas prohledám Jeruzalém se svíčkami“ (Sf 1,12). A „svíčky“ ze „svíčky“, neboť je psáno: „Svíce Hospodinova je duše člověka, prohledává všechny komory nitra“ (Př 20,27).
וחיפוש מנרות דכתיב (צפניה א, יב) בעת ההיא אחפש את ירושלים בנרות ונרות מנר דכתיב (משלי כ, כז) נר (אלהים) [ה'] נשמת אדם חופש כל חדרי בטן
Ve škole rabiho Jišmaela se učilo: V noci čtrnáctého se prohledává chamec při světle svíčky. Ačkoli to není důkaz věci, je to náznak věci, jak je řečeno: „Sedm dní nebude nalezen kvas“, a dále se říká: „Hledal, u nejstaršího začal a u nejmladšího skončil“, a dále se říká: „V onen čas prohledám Jeruzalém se svíčkami“, a dále se říká: „Svíce Hospodinova je duše člověka, prohledává…“
תנא דבי ר' ישמעאל לילי י"ד בודקים את החמץ לאור הנר אף על פי שאין ראיה לדבר זכר לדבר שנאמר שבעת ימים שאור לא ימצא ואומר ויחפש בגדול החל ובקטן כלה ואומר בעת ההיא אחפש את ירושלים בנרות ואומר נר (אלהים) [ה'] נשמת אדם חופש
A kdybys řekl, že tím „v onen čas“ Milosrdný říká úlevu: Neprohledám Jeruzalém světlem pochodně, jejíž světlo je velmi silné, ale světlem lampy, jejíž světlo je slabší, aby se nalezl velký hřích a malý hřích se nenalezl – pojď a slyš: „Svíce Hospodinova je duše člověka.“
וכי תימא האי בעת ההיא קולא הוא דקאמר רחמנא לא בדיקנא לה בירושלים בנהורא דאבוקה דנפיש נהורא טובא אלא בנהורא דשרגא דזוטר נהורא טפי דעון רבה משתכח ועון זוטר לא משתכח תא שמע נר ה' נשמת אדם:
Naši rabíni učili: Neprohledává se ani při světle slunce, ani při světle měsíce, ani při světle pochodně, ale [jen] při světle svíčky,
תנו רבנן אין בודקין לא לאור החמה ולא לאור הלבנה ולא לאור האבוקה אלא לאור הנר
Originál: Pesachim 7b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.