Sofonjáš 1 v talmudu

… učí: Každý, jehož činy a činy jeho otců jsou nejasné, a Písmo ti u jednoho z nich uvádí [předka] ke chvále, například: „Slovo Hospodinovo, které se stalo k Sefanjášovi, synu Kúšího, syna Gedaljášova“ (Sf 1,1)

„Zcela smetu všechno z povrchu země, je výrok Hospodinův. Smetu člověka i dobytek, smetu ptactvo nebes i ryby moře, i to, co svádí ničemy…“ (Sf 1,2–3)

… dobytek, smetu ptactvo nebes i ryby moře, i to, co svádí ničemy…“ (Sf 1,2–3) – copak proto, že se o ně ničemové klopýtají, je zničí ze světa? Vždyť i člověku slouží: „a vyhladím člověka z povrchu země…“ (Sf 1,3)

… prokazovali prahu větší úctu než Dagonovi. Rabi Jirmeja řekl jménem rabi Chiji bar Ba: Národy světa udělaly jeden práh, Izraelité udělali mnoho prahů. Jaký je důvod? „A navštívím každého, kdo přeskakuje práh“ (Sf 1,9)

A „hledání“ ze „svíček“, neboť je psáno: „V onen čas prohledám Jeruzalém se svíčkami“ (Sf 1,12)

… věci, jak je řečeno: „Sedm dní nebude nalezen kvas ve vašich domech“ (Ex 12,19), a dále se říká: „Hledal, u nejstaršího začal“ (Gn 44,12), a dále se říká: „V onen čas prohledám Jeruzalém se svíčkami“ (Sf 1,12)

… tu důsledný, neboť rabi Šmuel bar Rav Jicchak řekl: Protože svíce prozkoumá každou maličkost. I když to není důkaz, je to připomínka té věci: „A stane se v onen den, že prohledám Jeruzalém se svícemi“ (Sf 1,12)

… bolestí Mesiáše: zde je psáno ‚den‘ a tam je psáno: „Hle, já vám pošlu proroka Elijáše, dříve než přijde den“ atd. (Mal 3,23). Od soudu gehinomu: zde je psáno ‚den‘ a tam je psáno: „Den hněvu je ten den“ (Sf 1,15)

… dobročinnosti? Jedna ho vysvobodí od nepřirozené smrti a jedna ho vysvobodí od soudu gehinomu. A která je ta, jež ho vysvobodí od soudu gehinomu? Ta, u níž je psáno „hněv“, neboť je psáno: „Den hněvu je ten den“ (Sf 1,15)

… gehinomu, jak je řečeno: „Zpupný, domýšlivý – posměvač je jeho jméno, jedná v rozhořčení zpupnosti“ (Př 21,24), a „rozhořčení“ není nic jiného než gehinom, jak je řečeno: „Dnem rozhořčení je ten den“ (Sf 1,15)

… Jochaje: Kdo nezanechá syna, aby po něm dědil, na toho je Svatý, budiž požehnán, plný hněvu. Je psáno zde: „převedete (ve-haavartem) jeho dědictví“ (Nu 27,8), a je psáno tam: „Den hněvu (evra) je ten den“ (Sf 1,15)

… dědil, Svatý, budiž požehnán, je vůči němu plný hněvu, neboť je řečeno: „Převedete jeho dědictví na jeho dceru“ (Nu 27,8), a „převedení“ není nic jiného než hněv, neboť je řečeno: „Dnem hněvu je ten den“ (Sf 1,15)

… posmívá, padne do gehinomu, jak je řečeno: „Zpupný a domýšlivý – posměvač je jeho jméno; jedná v hněvu zpupnosti“ (Př 21,24); a hněv není nic jiného než gehinom, jak je řečeno: „Den hněvu je ten den“ (Sf 1,15)