Bava batra 10a בבא בתרא

„nalezne život“; boháči, jak je psáno: „spravedlnost“; znalci agady, jak je psáno: „a čest“ – zde je psáno „a čest“ a tam je psáno: „Čest zdědí mudrci“ (Př 3,35).

Učí se: Rabi Meir říkával: Odpůrce ti může odporovat a říci ti: Jestliže váš Bůh miluje chudé, proč je neživí? Řekni mu: Abychom skrze ně byli zachráněni od soudu gehinomu. A tuto otázku položil zlovolný Turnus Rufus rabimu Akivovi: Jestliže váš Bůh miluje chudé, proč je neživí? Řekl mu: Abychom skrze ně byli zachráněni od soudu gehinomu.

Řekl mu: Naopak, právě to vás odsuzuje do gehinomu. Povím ti podobenství: Čemu se ta věc podobá? Králi z masa a krve, který se rozhněval na svého otroka, uvěznil ho v žaláři a přikázal, aby mu nedávali jíst ani pít. A šel jeden člověk a dal mu jíst a pít. Když to král uslyší, nebude se na něho hněvat? A vy jste nazýváni otroky, jak je řečeno: „Neboť synové Izraele jsou mými otroky“ (Lv 25,55).

Rabi Akiva mu řekl: Povím ti podobenství: Čemu se ta věc podobá? Králi z masa a krve, který se rozhněval na svého syna, uvěznil ho v žaláři a přikázal, aby mu nedávali jíst ani pít. A šel jeden člověk a dal mu jíst a pít. Když to král uslyší, nepošle mu snad dar? A my jsme nazýváni syny, jak je psáno: „Jste synové Hospodina, svého Boha“ (Dt 14,1).

Řekl mu: Jste nazýváni syny i nazýváni otroky. V době, kdy konáte vůli Všudypřítomného, jste nazýváni syny; a v době, kdy nekonáte vůli Všudypřítomného, jste nazýváni otroky. A nyní nekonáte vůli Všudypřítomného. Řekl mu: Hle, [verš] říká: „Což nemáš lámat hladovému svůj chléb a ubohé bezdomovce uvést do domu?“ (Iz 58,7). Kdy uvádíš „ubohé bezdomovce do domu“? Dnes – a [přesto] říká: „Což nemáš lámat hladovému svůj chléb?“

Rabi Jehuda, syn rabiho Šaloma, vykládal: Jako je obživa člověka pro něho vyměřena od Roš ha-šana, tak jsou i ztráty člověka pro něho vyměřeny od Roš ha-šana. Je-li hoden: „Lámej hladovému svůj chléb“; není-li hoden: „A ubohé bezdomovce uvedeš do domu.“

Jako [v případě] synů sestry Rabana Jochanana ben Zakaje: viděl o nich ve snu, že mají ztratit sedm set denárů. Přiměl je [k dobročinnosti] a vybíral od nich na dobročinnost. Zbylo jim sedmnáct denárů. Když nastal předvečer Jom kipur, poslali [lidé] z císařova domu a zabavili je.

Raban Jochanan ben Zakaj jim řekl: Nebojte se; [jen] těch sedmnáct denárů, [které zbyly] u vás, vám vzali. Řekli mu: Odkud jsi to věděl? Řekl jim: Viděl jsem o vás sen. Řekli mu: A proč jsi nám to neřekl, abychom je [také] dali? Řekl jim: Myslel jsem, [že je lépe tak], abyste konali přikázání pro ně samo.

Rav Papa vystupoval po schodech; sklouzla mu noha a málem spadl. Řekl: Málem by byl ten, kdo nás nenávidí, odsouzen jako znesvěcovatelé Šabatu a modloslužebníci. Chija bar Rav z Difti řekl Rav Papovi: Možná se ti naskytl chudý a nenasytil jsi ho.

Neboť se učí: Rabi Jehošua ben Karcha říká: Každý, kdo odvrací oči od dobročinnosti, je, jako by sloužil modlám. Zde je psáno: „Střez se, aby ve tvém srdci nebyla ničemná (belija'al) myšlenka“ (Dt 15,9), a tam je psáno: „Vyšli ničemní (bnej belija'al) muži“ (Dt 13,14). Jako tam [jde o] modloslužbu, tak i zde [jde o] modloslužbu.

Učí se: Rabi Elazar, syn rabiho Josiho, řekl: Veškerá dobročinnost a laskavost, kterou Izrael koná na tomto světě, [přináší] velký pokoj a [jsou to] velcí přímluvci mezi Izraelem a jeho Otcem v nebesích, jak je řečeno: „Tak praví Hospodin: Nevcházej do domu smutečního hodování a nechoď naříkat ani jim neprojevuj soustrast, neboť jsem odňal svůj pokoj od tohoto lidu“ atd., „laskavost a milosrdenství“ (Jr 16,5). Laskavost – to jsou skutky milosrdenství (gemilut chasadim); milosrdenství – to je dobročinnost.

Učí se: Rabi Jehuda říká: Velká je dobročinnost, neboť přibližuje vykoupení, jak je řečeno: „Tak praví Hospodin: Zachovávejte právo a konejte spravedlnost (cedaka), neboť blízko je mé spasení, že přijde, a má spravedlnost, že se zjeví“ (Iz 56,1). On říkával: Deset tvrdých věcí bylo stvořeno na světě. Hora je tvrdá – železo ji rozsekává; železo je tvrdé – oheň je rozpouští; oheň je tvrdý – voda ho hasí; voda je tvrdá – mraky ji nesou; mraky jsou tvrdé – vítr je rozhání; vítr je tvrdý – tělo ho snáší; tělo je tvrdé – strach ho láme; strach je tvrdý – víno ho rozptyluje; víno je tvrdé – spánek z něho vystřízliví; a smrt je tvrdší než všechny, [ale dobročinnost vysvobozuje od smrti], jak je psáno: „A dobročinnost vysvobodí od smrti“ (Př 10,2).

Rabi Dostaj, syn rabiho Janaje, vykládal: Pojď a viz, že způsob člověka z masa a krve není jako způsob Svatého, budiž požehnán. Způsob člověka z masa a krve: člověk přinese králi velký dar – je nejisté, zda ho od něho přijmou, nebo zda ho od něho nepřijmou; [a i když ho od něho přijmou,] je nejisté, zda uvidí královu tvář, nebo zda královu tvář neuvidí. Svatý, budiž požehnán, však takový není: člověk dá chudému perutu a je hoden přijmout tvář Šechiny, jak je řečeno: „Já ve spravedlnosti (be-cedek) spatřím tvou tvář, při probuzení se nasytím tvou podobou“ (Ž 17,15).

Rabi Elazar dal chudému perutu, a teprve pak se modlil. Řekl: Neboť je psáno: „Já ve spravedlnosti spatřím tvou tvář.“ Co [znamená] „při probuzení se nasytím tvou podobou“? Rav Nachman bar Jicchak řekl: To jsou učenci, kteří na tomto světě zahánějí spánek ze svých očí, a Svatý, budiž požehnán, je ve světě budoucím nasytí září Šechiny.

Rabi Jochanan řekl: Co [znamená], co je psáno: „Hospodinu půjčuje, kdo se smilovává nad chudým“ (Př 19,17)? Kdyby verš nebyl psán, nebylo by možné to vyslovit: jako by [platilo]: „Dlužník je otrokem věřitele“ (Př 22,7).

Rabi Chija bar Aba řekl: Rabi Jochanan postavil proti sobě [verše]: Je psáno: „Nic neprospěje bohatství v den hněvu, ale dobročinnost vysvobodí od smrti“ (Př 11,4), a je psáno: „Nic neprospějí poklady ničemnosti, ale dobročinnost vysvobodí od smrti“ (Př 10,2). Proč tyto dvě dobročinnosti? Jedna ho vysvobodí od nepřirozené smrti a jedna ho vysvobodí od soudu gehinomu. A která je ta, jež ho vysvobodí od soudu gehinomu? Ta, u níž je psáno „hněv“, neboť je psáno: „Den hněvu je ten den“ (Sf 1,15). A která je ta, jež ho vysvobodí od nepřirozené smrti?