Megila 15a מגילה

Je to v pořádku u nich [samotných, jejichž proroctví je] vysvětleno; ale odkud víme [že prorokovali] jejich otcové?

Podle Uly, neboť Ula řekl: Všude tam, kde je v proroctví uvedeno jeho jméno i jméno jeho otce, je známo, že je prorok, syn proroka. Jeho jméno, ale ne jméno jeho otce – je známo, že je prorok, ale ne syn proroka. Je-li výslovně uvedeno jeho jméno a jméno jeho města, je známo, že je z onoho města; jeho jméno, ale ne jméno jeho města – je známo, že je z Jeruzaléma.

V baraitě se učí: Každý, jehož činy a činy jeho otců jsou nejasné, a Písmo ti u jednoho z nich uvádí [předka] ke chvále, například: „Slovo Hospodinovo, které se stalo k Sefanjášovi, synu Kúšího, syna Gedaljášova“ (Sf 1,1) – je známo, že je spravedlivý, syn spravedlivého. A každý, u něhož ti Písmo uvádí [předka] k hanbě, například: „A v sedmém měsíci přišel Jišmael, syn Netanjášův, syna Elišamova“ (Jr 41,1) – je známo, že je zlovolník, syn zlovolníka.

Řekl Rav Nachman: Malachi, to je Mordechaj. A proč se jmenoval Malachi? Protože byl druhý po králi. Namítá se: Baruch, syn Nerijův, Seraja, syn Machsejův, Daniel, Mordechaj Bilšan, Chagaj, Zecharja a Malachi – ti všichni prorokovali ve druhém roce Darjaveše. To je vyvrácení.

Učí se: Řekl rabi Jehošua ben Karcha: Malachi, to je Ezra. A mudrci říkají: Malachi bylo jeho jméno. Řekl Rav Nachman: Je rozumné [souhlasit] s tím, kdo říká, že Malachi je Ezra, neboť je psáno v proroctví Malachiášově: „Juda zradil a ohavnost byla spáchána v Izraeli a v Jeruzalémě, neboť Juda znesvětil svatyni Hospodinovu, kterou miloval, a vzal si za ženu dceru cizího boha“ (Mal 2,11).

A kdo odloučil cizí ženy? Ezra, jak je psáno: „I promluvil Šechanja, syn Jechielův, ze synů Elamových, a řekl Ezrovi: Zpronevěřili jsme se svému Bohu a pojali jsme cizí ženy“ (Ezd 10,2).

Naši rabíni učili: Čtyři nádherné ženy byly na světě: Sára, (Abigail, Rachav) a Ester. A podle toho, kdo říká, že Ester byla nazelenalá, se vynechá Ester a zařadí se Vašti.

Naši rabíni učili: Rachav svedla [muže] ke smilstvu svým jménem, Jael svým hlasem, Abigail vzpomínkou na sebe, Michal, dcera Saulova, svým vzhledem. Řekl rabi Jicchak: Každý, kdo řekne „Rachav, Rachav“, okamžitě má výron semene. Řekl mu Rav Nachman: Já říkám „Rachav, Rachav“ a nic se mi neděje. Odpověděl mu: Mluvím o tom, kdo ji znal a poznal.

„A Mordechaj zvěděl všechno, co se stalo“ (Est 4,1). Co [zvěděl]? Rav řekl: [Že] Haman se vyvýšil nad Achašveroše. A Šmuel řekl: [Že] horní král přemohl dolního krále.

„A královna se velmi zachvěla“ (Est 4,4). Co znamená „zachvěla se“? Řekl Rav: Že začala menstruovat. A rabi Jirmeja řekl: Že musela ulevit svým střevům.

„I zavolala Ester Hataka“ (Est 4,5). Řekl Rav: Hatach, to je Daniel. A proč se jmenoval Hatach? Protože byl odříznut [chatchuhu] od své hodnosti. A Šmuel řekl: Protože všechny záležitosti království byly rozhodovány [nechtachin] podle jeho slova.

„Aby zvěděla, co to je a proč to je“ (Est 4,5). Řekl rabi Jicchak: Vzkázala mu: Snad Izrael přestoupil pět knih Tóry, o nichž je psáno: „Byly popsány z této i z oné strany“ (Ex 32,15)?

„A oznámili Mordechajovi slova Esteřina“ (Est 4,12) – ale on [Hatach] k němu nešel. Odtud [vidíme], že se nevrací se zlou zprávou.

„Jdi, shromáždi všechny Židy… což není podle zákona“ (Est 4,16). Řekl rabi Aba: Nebude to podle zákona, neboť každý den až dosud [jsem k němu chodila] z donucení, ale teď dobrovolně. „A zahynu-li, zahynu“ – jako jsem byla ztracena pro dům svého otce, tak budu ztracena pro tebe.

„I odešel [vajaavor] Mordechaj“ (Est 4,17). Řekl Rav: Že strávil [heevir] první den Pesachu v postu. A Šmuel řekl: Že přešel [avar] přes vodní příkop.

„A třetího dne se Ester oblékla do království“ (Est 5,1). Mělo by tam stát „do královských šatů“! Řekl rabi Elazar, řekl rabi Chanina: To učí, že ji oděl duch svatý. Je psáno zde „oblékla se“ a je psáno tam: „A duch oděl Amasaje“ (1Pa 12,19).

A řekl rabi Elazar, řekl rabi Chanina: Nikdy ať není požehnání prostého člověka lehké v tvých očích, neboť dva velikáni generace byli požehnáni dvěma prostými lidmi a [požehnání] se na nich naplnilo. A to jsou David a Daniel. David, jemuž požehnal Aravna, jak je psáno: „I řekl Aravna králi: [Hospodin, tvůj Bůh, ať tě přijme s oblibou]“ (2S 24,23). Daniel, jemuž požehnal Darjaveš, jak je psáno: „Tvůj Bůh, kterému ustavičně sloužíš, on tě vysvobodí“ (Da 6,17).

A řekl rabi Elazar, řekl rabi Chanina: Ať není kletba prostého člověka lehká v tvých očích, neboť Avimelech proklel Sáru: „Hle, to je ti zakrytím očí“ (Gn 20,16), a naplnilo se to na jejím potomstvu: „A když Jicchak zestárl a jeho oči pohasly“ (Gn 27,1).

A řekl rabi Elazar, řekl rabi Chanina: Pojď a viz, že není jako vlastnost Svatého, budiž požehnán, vlastnost člověka z masa a krve. Člověk z masa a krve postaví hrnec [na oheň] a potom do něj nalije vodu; ale Svatý, budiž požehnán, dá vodu a potom postaví hrnec, aby se splnilo, co se říká: „Když vydá svůj hlas, je hukot vod na nebesích“ (Jr 10,13).

A řekl rabi Elazar, řekl rabi Chanina: Každý, kdo řekne nějakou věc jménem toho, kdo ji řekl, přináší světu vykoupení, jak se říká: „A Ester to řekla králi jménem Mordechajovým“ (Est 2,22).

A řekl rabi Elazar, řekl rabi Chanina: Zahyne-li spravedlivý, zahynul pro svou generaci. Podobá se to člověku, který ztratil perlu: ať je kdekoli, zůstává perlou; ztracena je jen pro svého majitele.

„Ale to všechno mi nic není platné“ (Est 5,13). Řekl rabi Elazar, řekl rabi Chanina: Ve chvíli, kdy Haman viděl Mordechaje sedět v králově bráně, řekl: To všechno mi nic není platné. Podle Rava Chisdy, neboť řekl Rav Chisda: Tento přišel jako prozbul [bohatý] a tamten přišel