Pesachim 82b פסחים

byla vylita, její krev vyšla mimo závěsy – že to podléhá spálení, odkud to víme?

Vyvozujeme to od rabiho Šimona, neboť se učí: Rabi Šimon říká: „Ve svatyni bude spálena ohněm“ (Lv 6,23) – učí o oběti za hřích, že její spálení [má být] ve svatyni.

Mám jen tuto; odkud [víme o] ostatních neplatných obětech nejvyšší svatosti a o obětních částech obětí nižší svatosti? Verš praví: „Ve svatyni bude spálena ohněm.“

Našli jsme to u obětí nejvyšší svatosti; u obětí nižší svatosti odkud to víme? Nýbrž [je to tak]: že všechno, co je neplatné ve svatyni, podléhá spálení, ať jde o oběti nižší či nejvyšší svatosti, je naučeno tradicí; a [případ] Aronovy oběti za hřích [je zapsán], protože se tak událo.

A podle tanaity ze školy Raby bar Avuhy, který řekl, že i pigul vyžaduje, aby se nechala zaniknout jeho podoba – odkud to víme?

Odvozuje [analogií slov] „vina“ – „vina“ od zbytku (notar).

Ať to tedy odvodí [analogií slov] „vina“ – „vina“ od Aronovy oběti za hřích! Řekne ti: I Aronova oběť za hřích by v takovém případě pro budoucí pokolení vyžadovala, aby se nechala zaniknout její podoba, a tam šlo o nařízení pro danou chvíli.

Nyní, když říkáme, že všechno neplatné ve svatyni podléhá spálení, ať jde o oběti nejvyšší či nižší svatosti, a je to naučeno tradicí – k čemu potřebuji „ve svatyni bude spálena ohněm“? To je zapotřebí k tomu, že její spálení [má být] ve svatyni.

K čemu potřebuji „Maso, které se dotkne čehokoli nečistého, nesmí být jedeno, bude spáleno ohněm“ (Lv 7,19)?

To je zapotřebí pro samo sebe. Mohl bys totiž myslet: Všechno neplatné ve svatyni, jako když její krev přenocovala, když byla její krev vylita, když její krev vyšla, nebo když byla poražena v noci – to podléhá spálení, protože to u nesvatých [zvířat] neexistuje;

ale nečistota, která činí neplatným i nesvaté [jídlo] – řekl bych: jelikož se s ním naložilo jako s nesvatým, řekl bych, že nevyžaduje spálení a stačí mu pohřbení. Proto nás to učí.

„Stali-li se nečistými majitelé nebo zemřeli, ať se nechá zaniknout jeho podoba atd.“ Rav Josef řekl: Spor je tehdy, když se majitelé stali nečistými po kropení, kdy bylo maso způsobilé k jídlu; ale stali-li se majitelé nečistými před kropením, kdy maso nebylo způsobilé k jídlu, podle všech ať je hned spálen.

Namítají: Toto je pravidlo: Cokoli, co je neplatné samo o sobě, ať je hned spáleno; [je-li neplatné] kvůli krvi nebo kvůli majitelům, ať se nechá zaniknout jeho podoba a vyjde na místo spalování.

Učí o majitelích obdobně jako o krvi: jako krev [se stala neplatnou] před kropením, tak i majitelé před kropením.

Nýbrž bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Spor je tehdy, když se majitelé stali nečistými před kropením, kdy maso nebylo způsobilé k jídlu, takže je to jako neplatné samo o sobě; ale stali-li se majitelé nečistými po kropení, kdy bylo maso způsobilé k jídlu, podle všech je neplatné kvůli něčemu jinému a vyžaduje, aby se nechala zaniknout jeho podoba.

Rabi Jochanan však řekl: I po kropení je spor. A rabi Jochanan je v tom důsledný, neboť rabi Jochanan řekl: Rabi Jochanan ben Beroka a rabi Nechemja řekli jednu a tutéž věc. Rabi Jochanan ben Beroka – to, co jsme uvedli.

Co je [výrok] rabiho Nechemji? Neboť se učí: Rabi Nechemja říká: Kvůli smutku (aninut) byla tato spálena; proto je řečeno: „takové věci“ (Lv 10,19).

A přitom smutek je jako [nečistota] po kropení, a přece byla spálena ihned.