Vyvozujeme to od rabiho Šimona, neboť se učí: Rabi Šimon říká: „Ve svatyni bude spálena ohněm“ (Lv 6,23) – učí o oběti za hřích, že její spálení [má být] ve svatyni.
נפקא לן מדר"ש דתניא ר"ש אומר (ויקרא ו, כג) בקדש באש תשרף לימד על חטאת ששריפתה בקודש
Mám jen tuto; odkud [víme o] ostatních neplatných obětech nejvyšší svatosti a o obětních částech obětí nižší svatosti? Verš praví: „Ve svatyni bude spálena ohněm.“
אין לי אלא זו בלבד שאר פסולי קדשי קדשים ואימורי קדשים קלים מנין ת"ל (וכל) בקדש באש תשרף
Našli jsme to u obětí nejvyšší svatosti; u obětí nižší svatosti odkud to víme? Nýbrž [je to tak]: že všechno, co je neplatné ve svatyni, podléhá spálení, ať jde o oběti nižší či nejvyšší svatosti, je naučeno tradicí; a [případ] Aronovy oběti za hřích [je zapsán], protože se tak událo.
אשכחן קדשי קדשים קדשים קלים מנלן אלא כל פסולו בקדש בשריפה לא שנא קדשים קלים ולא שנא קדשי קדשים גמרא גמירי לה וחטאת דאהרן משום מעשה שהיה כך היה
Ať to tedy odvodí [analogií slov] „vina“ – „vina“ od Aronovy oběti za hřích! Řekne ti: I Aronova oběť za hřích by v takovém případě pro budoucí pokolení vyžadovala, aby se nechala zaniknout její podoba, a tam šlo o nařízení pro danou chvíli.
ונילף עון עון מחטאת דאהרן אמר לך חטאת דאהרן כי האי גוונא נמי עיבור צורה לדורות בעיא והתם הוראת שעה היתה
Nyní, když říkáme, že všechno neplatné ve svatyni podléhá spálení, ať jde o oběti nejvyšší či nižší svatosti, a je to naučeno tradicí – k čemu potřebuji „ve svatyni bude spálena ohněm“? To je zapotřebí k tomu, že její spálení [má být] ve svatyni.
השתא דאמרינן כל פסולי דקדש בשריפה לא שנא דקדשי קדשים ולא שנא קדשים קלים גמרא גמירי לה בקדש באש תשרף למה לי ההוא מבעי ליה ששריפתה בקדש
To je zapotřebí pro samo sebe. Mohl bys totiž myslet: Všechno neplatné ve svatyni, jako když její krev přenocovala, když byla její krev vylita, když její krev vyšla, nebo když byla poražena v noci – to podléhá spálení, protože to u nesvatých [zvířat] neexistuje;
ההוא לגופיה איצטריך סד"א כל פסולי דקדש כגון לן דמה ונשפך דמה ויצא דמה ונשחטה בלילה דבשריפה דליתנהו בחולין
ale nečistota, která činí neplatným i nesvaté [jídlo] – řekl bych: jelikož se s ním naložilo jako s nesvatým, řekl bych, že nevyžaduje spálení a stačí mu pohřbení. Proto nás to učí.
אבל נטמא דבחולין נמי מפסיל אימא הואיל ואיתעביד ביה עובדין דחול אימא לא תיבעי שריפה ותיסגי ליה בקבורה קמ"ל:
„Stali-li se nečistými majitelé nebo zemřeli, ať se nechá zaniknout jeho podoba atd.“ Rav Josef řekl: Spor je tehdy, když se majitelé stali nečistými po kropení, kdy bylo maso způsobilé k jídlu; ale stali-li se majitelé nečistými před kropením, kdy maso nebylo způsobilé k jídlu, podle všech ať je hned spálen.
נטמאו הבעלים או שמתו תעובר צורתן וכו': אמר רב יוסף מחלוקת שנטמאו בעלים אחר זריקה דאיתחזי בשר לאכילה אבל נטמאו בעלים לפני זריקה דלא איתחזי בשר לאכילה דברי הכל ישרף מיד
Namítají: Toto je pravidlo: Cokoli, co je neplatné samo o sobě, ať je hned spáleno; [je-li neplatné] kvůli krvi nebo kvůli majitelům, ať se nechá zaniknout jeho podoba a vyjde na místo spalování.
מיתיבי זה הכלל כל שפסולו בגופו ישרף מיד בדם ובבעלים תעובר צורתו ויצא לבית השריפה
Nýbrž bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Spor je tehdy, když se majitelé stali nečistými před kropením, kdy maso nebylo způsobilé k jídlu, takže je to jako neplatné samo o sobě; ale stali-li se majitelé nečistými po kropení, kdy bylo maso způsobilé k jídlu, podle všech je neplatné kvůli něčemu jinému a vyžaduje, aby se nechala zaniknout jeho podoba.
אלא אי איתמר הכי איתמר מחלוקת שנטמאו בעלים לפני זריקה דלא איתחזי בשר לאכילה דהוה ליה כפסולו בגופו אבל נטמאו בעלים לאחר זריקה דאיתחזי בשר לאכילה דברי הכל פסולו מחמת דבר אחר ובעיא עיבור צורה
A přitom smutek je jako [nečistota] po kropení, a přece byla spálena ihned.
והא אנינות כלאחר זריקה הויא וכי אשתרוף לאלתר (נשתרוף)
Originál: Pesachim 82b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.