Talmud česky

Roš ha-šana 23a ראש השנה

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 23a · 14 segmentů

Struktura debaty:Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
k omylu a řekli by: Je ten [měsíc] neúplný, a že je nedělali včera, je proto, že to nebylo možné; nebo je snad úplný a udělali je ve svůj čas?
למיטעי אמרי האי חסר הוא והאי דלא עביד מאתמול משום דלא אפשר או דלמא מלא הוא ובזמנו עבדו
2
Ať je dělají kvůli úplnému i neúplnému, a když novoluní připadne na pátek, ať je nedělají vůbec. A protože je pak nedělají po skončení Šabatu, a přitom je dělají kvůli úplnému, budou jistě vědět, že je neúplný!
וליעביד בין אמלא בין אחסר וכי מקלע ר"ח בע"ש לא ליעביד כלל וכיון דלא עבדינן מוצאי שבת ועבדינן אמלא מידע ידעי דחסר הוא
3
Přesto by přišli k omylu a řekli by: Je úplný, a že je nedělali, je proto, že jim v tom něco zabránilo.
אפילו הכי אתו למיטעי אמרי האי מלא הוא והאי דלא עבדי איתנוסי הוא דאיתנוסי
4
Ať je dělají kvůli úplnému, a kvůli neúplnému vůbec ne! Řekl Abaje: Kvůli zanedbání práce lidu po dva dny.
וליעביד אמלא ולא ליעביד אחסר כלל אמר אביי משום ביטול מלאכה לעם שני ימים:
5
„Jak zapalovali ohňové signály? Přinesli tyče“ atd. Řekl Rav Jehuda: Jsou čtyři druhy cedrů: cedr, katrom, olejnaté dřevo a cypřiš. Katrom – řekl Rav: adra; ve škole rabiho Šily říkají: mavliga, a někteří říkají: to je gulmiš.
כיצד היו משיאין משואות מביאין כלונסות כו': אמר רב יהודה ד' מיני ארזים הן ארז קתרום עץ שמן וברוש קתרום אמר רב אדרא דבי רבי שילא אמרי מבליגא ואמרי לה זו גולמיש
6
A to je v rozporu s Rabou bar Rav Hunou, neboť řekl Raba bar Rav Huna: Ve škole Rava říkají: Je deset druhů cedrů, jak je řečeno: „Dám na poušť cedr, akácii, myrtu a olejnaté dřevo, na pustinu vysadím cypřiš, jilm i zerav spolu“ (Iz 41,19). Cedr (erez) – arza; akácie (šita) – tornita; myrta (hadas) – asa; olejnaté dřevo (ec šemen) – afarsema; cypřiš (beroš) – barta; jilm (tidhar) – šaga; zerav (teašur) – šurvina.
ופליגא דרבה בר רב הונא דאמר רבה בר רב הונא אמרי בי רב עשרה מיני ארזים הם שנאמר (ישעיהו מא, יט) אתן במדבר ארז שטה והדס ועץ שמן אשים בערבה ברוש תדהר ותאשור יחדו ארז ארזא שטה תורניתא הדס אסא עץ שמן אפרסמא ברוש ברתא תדהר שאגא תאשור שוריבנא
7
To je sedm. Když přišel Rav Dimi, řekl: Přidali k nim alonim, almonim a almugim. Alonim – butmi; almonim – baluti; almugim – korál. Někteří říkají: aronim, armonim, almugim. Aronim – arej; armonim – dulbi; almugim – korál.
הני שבעה הוו כי אתא רב דימי אמר הוסיפו עליהם אלונים אלמונים אלמוגין אלונים בוטמי אלמונים בלוטי אלמוגין כסיתא א"ד ארונים ערמונים אלמוגין ארונים ערי ערמונים דולבי אלמוגין כסיתא (ישעיהו לג, כא)
8
„A mohutná loď jím neproplouvá“ (Iz 33,21) – řekl Rav: To je velká loď (burni).
וצי אדיר לא יעברנו אמר רב זו בורני גדולה
9
Jak to dělají? Přivedou šest tisíc mužů na dvanáct měsíců v roce, a někteří říkají dvanáct tisíc mužů na šest měsíců v roce, a nakládají [loď] pískem, dokud se neponoří. Pak se potopí potápěč a uváže lněná lana ke korálu a přiváže je k lodi; pak vezmou písek a vyhazují ho ven, a jak se [loď] zvedá, vytrhne [korál] a vynese ho.
היכי עבדו מייתו שית אלפי גברי בתריסר ירחי שתא ואמרי לה תריסר אלפי גברי בשיתא ירחי שתא וטעני לה חלא עד דשכנא ונחית בר אמוראי וקטר אטוני דכיתנא בכסיתא וקטר להו בספינתא ונטלי חלא ושדו לבראי וכמה דמדליא עקרא ומתיא
10
A vyměňuje se za dvojnásobnou [váhu] stříbra. Jsou tři přístavy: dva patří Aramejcům a jeden Peršanům. V aramejských vylovují korál, v perském vylovují perly; a nazývá se přístav Mašmahig.
ומחליף על חד תרין בכספא תלת פרוותא הויין תרתי בי ארמאי וחדא דבי פרסאי דבי ארמאי מסקן כסיתא דבי פרסאי מסקן מרגנייתא ומקרייא פרוותא דמשמהיג
11
Řekl rabi Jochanan: Každou akácii, kterou pohané odvezli z Jeruzaléma, jí Svatý, budiž požehnán, v budoucnu navrátí, jak je řečeno: „Dám na poušť cedr, akácii“ (Iz 41,19), a pouští není nic jiného než Jeruzalém, jak je řečeno: „Sijón se stal pouští“ atd. (Iz 64,9).
א"ר יוחנן כל שיטה ושיטה שנטלו נכרים מירושלים עתיד הקב"ה להחזירן לה שנאמר (ישעיהו מא, יט) אתן במדבר ארז שטה ואין מדבר אלא ירושלים שנאמר (ישעיהו סד, ט) ציון מדבר היתה וגו'
12
A řekl rabi Jochanan: Každý, kdo se učí Tóru a neučí ji [druhé], se podobá myrtě na poušti. Někteří říkají: Každý, kdo se učí Tóru a učí ji v místě, kde nejsou učenci, se podobá myrtě na poušti, která je vzácná.
ואמר רבי יוחנן כל הלומד תורה ואינו מלמדה דומה להדס במדבר איכא דאמרי כל הלומד תורה ומלמדה במקום שאין ת"ח דומה להדס במדבר דחביב
13
A řekl rabi Jochanan: Běda modloslužebníkům, neboť pro ně není náprava, jak je řečeno: „Místo mědi přinesu zlato, místo železa přinesu stříbro, místo dřeva měď a místo kamenů železo“ (Iz 60,17). Co však přinesou místo rabiho Akivy a jeho druhů? A o nich praví: „Prohlásím za nevinnou jejich krev, kterou jsem za nevinnou neprohlásil“ (Jl 4,21).
וא"ר יוחנן אוי להם לעובדי כוכבים שאין להם תקנה שנא' (ישעיהו ס, יז) תחת הנחשת אביא זהב ותחת הברזל אביא כסף ותחת העצי' נחשת ותחת האבנים ברזל תחת ר"ע וחביריו מאי מביאין ועליהם הוא אומר (יואל ד, כא) ונקיתי דמם לא נקיתי:
14
„A odkud zapalovali ohňové signály“ atd. „a z Bejt Baltin“. Co je Bejt Baltin? Řekl Rav:
ומאין היו משיאין משואות כו' ומבית בלתין: מאי בית בלתין אמר רב

Originál: Rosh Hashanah 23a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu