Naši rabíni učili: „Jubileum je to“ (Lv 25,11) – i když neuvolnili [půdu], i když na šofar nezatroubili. Mohl bych si myslet: i když [otroky] nepropustili? Písmo praví „je to“ [=jen tak]. To jsou slova rabi Jehudy.
ת"ר (ויקרא כה, יא) יובל היא אע"פ שלא שמטו אע"פ שלא תקעו יכול אע"פ שלא שלחו ת"ל היא דברי רבי יהודה
Rabi Josi říká: „Jubileum je to“ – i když neuvolnili [půdu], i když [otroky] nepropustili. Mohl bych si myslet: i když na šofar nezatroubili? Písmo praví „je to“.
רבי יוסי אומר יובל היא אע"פ שלא שמטו אע"פ שלא שלחו יכול אע"פ שלא תקעו ת"ל היא
A když jeden verš rozšiřuje a jeden zužuje, proč říkám „jubileum je to“, i když nepropustili, ale není jubileum, pokud nezatroubili? Protože je možné, aby svět byl bez propouštění otroků, ale není možné, aby svět byl bez troubení na šofar.
וכי מאחר שמקרא אחד מרבה ומקרא אחד ממעיט מפני מה אני אומר יובל היא אע"פ שלא שלחו ואין יובל אא"כ תקעו לפי שאפשר לעולם בלא שילוח עבדים ואי אפשר לעולם בלא תקיעת שופר
Proč „jiný výklad“? Kdybys řekl: Není možné, aby nebyl [aspoň] jeden na konci světa, který [otroka] nepropustí – [proto dodává:] toto je svěřeno soudu, a toto není svěřeno soudu.
מאי דבר אחר וכי תימא אי אפשר דליכא חד בסוף העולם דלא משלח זו מסורה לב"ד וזו אינה מסורה לב"ד
Dobrá, podle rabi Josiho[je to], jak uvedl svůj důvod; ale podle rabi Jehudy – jaký je důvod? Písmo praví: „A vyhlásíte svobodu v zemi“ (Lv 25,10), a domnívá se, že verš se vykládá ve spojení s tím, co je bezprostředně před ním, a ne s tím, co je před tím.
בשלמא לרבי יוסי כדקאמר טעמיה אלא לרבי יהודה מ"ט אמר קרא (ויקרא כה, י) וקראתם דרור בארץ וקסבר מקרא נדרש לפניו ולא לפני פניו
Podle všech je „dror“ výrazem pro svobodu. Odkud se to vyvozuje? Neboť bylo učeno: „Dror“ není nic jiného než výraz pro svobodu. Rabi Jehuda řekl: Co [vyjadřuje] výraz „dror“? [Je to] jako ten, kdo přebývá v kterémkoli obydlí a převáží zboží po celé zemi.
דכולי עלמא דרור לשון חירות מאי משמע דתניא אין דרור אלא לשון חירות א"ר יהודה מה לשון דרור כמדייר בי דיירא ומוביל סחורה בכל מדינה
Rabi Chija bar Aba řekl jménem rabi Jochanana: To jsou slova rabi Jehudy a rabi Josiho; ale mudrci říkají: Všechny tři [věci] jsou jeho nezbytnou podmínkou. Domnívají se, že verš se vykládá ve spojení s tím, co je bezprostředně před ním, s tím, co je před tím, i s tím, co je za ním.
אמר ר' חייא בר אבא א"ר יוחנן זו דברי ר' יהודה ור' יוסי אבל חכמים אומרים שלשתן מעכבות בו קסברי מקרא נדרש לפניו ולפני פניו ולאחריו
Ale vždyť je psáno „jubileum“! To je k tomu, že [platí] i mimo zemi [Izraele]. Ale vždyť je psáno „v zemi“! To [znamená]: V době, kdy svoboda platí v zemi, platí i mimo zemi; v době, kdy neplatí v zemi, neplatí ani mimo zemi.
והכתיב יובל ההוא דאפילו בחוצה לארץ והכתיב בארץ ההוא בזמן שנוהג דרור בארץ נוהג בחוצה לארץ בזמן שאינו נוהג בארץ אינו נוהג בחוצה לארץ
„A pro sázení.“ Odkud to víme? Neboť je psáno: „Po tři roky budou pro vás neobřezané“ (Lv 19,23), a je psáno: „A ve čtvrtém roce“ (Lv 19,24), a vyvozuje [shodou slov] „rok“ – „rok“ od tišri, neboť je psáno: „od začátku roku“ (Dt 11,12).
ולנטיעה: מנלן דכתיב (ויקרא יט, כג) שלש שנים ערלים וכתיב (ויקרא יט, כד) ובשנה הרביעית ויליף שנה שנה מתשרי דכתיב (דברים יא, יב) מראשית השנה
Ale vyvoďme „rok“ – „rok“ od nisanu, neboť je psáno: „bude vám prvním z měsíců roku“ (Ex 12,2)! Vyvozuje se rok, u něhož nejsou [zmíněny] měsíce, z roku, u něhož nejsou měsíce; a nevyvozuje se rok, u něhož nejsou měsíce, z roku, u něhož měsíce jsou.
וליגמר שנה שנה מניסן דכתיב (שמות יב, ב) ראשון הוא לכם לחדשי השנה דנין שנה שאין עמה חדשים משנה שאין עמה חדשים ואין דנין שנה שאין עמה חדשים משנה שיש עמה חדשים:
Naši rabíni učili: Kdo sází, kdo hříží [révu] i kdo roubuje v předvečer sedmého roku třicet dní před Novým rokem, tomu se započítá rok a smí je ponechat v sedmém roce. [Učiní-li to] méně než třicet dní před Novým rokem, nezapočítá se mu rok a nesmí je ponechat v sedmém roce.
ת"ר אחד הנוטע אחד המבריך ואחד המרכיב ערב שביעית שלשים יום לפני ראש השנה עלתה לו שנה ומותר לקיימן בשביעית פחות משלשים יום לפני ראש השנה לא עלתה לו שנה ואסור לקיימן בשביעית
Originál: Rosh Hashanah 9b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.