Šabat 23a שבת

Lucerna, která hořela po celý den [Šabatu] – na sobotní večer ji zhasne a [znovu] zapálí. Dobře, pokud řekneš, že zapálení činí přikázání, je to v pořádku. Ale pokud řekneš, že umístění činí přikázání, pak místo „zhasne a zapálí“ by mělo stát: zhasne ji, zvedne ji, umístí ji a zapálí. A dále: z toho, že žehnáme „…který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám zapálit chanukové světlo“, plyne, že zapálení činí přikázání. Plyne to z toho.

A nyní, když říkáme, že zapálení činí přikázání: zapálil-li [světlo] hluchoněmý, duševně nesvéprávný nebo nezletilý, neučinil nic. Žena zajisté zapaluje, neboť rabi Jehošua ben Levi řekl: Ženy jsou povinny [zapalovat] chanukové světlo, neboť i ony byly v onom zázraku.

Rav Šešet řekl: Host je povinen [zapalovat] chanukové světlo. Rabi Zeira řekl: Zpočátku, když jsem byl v Ravově škole, přispíval jsem drobnými mincemi hostiteli. Poté, co jsem se oženil, jsem si řekl: Nyní to jistě nepotřebuji, neboť za mě zapalují v mém domě.

Rabi Jehošua ben Levi řekl: Všechny oleje jsou dobré pro světlo, ale olivový olej je nejlepší. Abaje řekl: Zpočátku pán [Raba] vyhledával sezamový olej; říkal: Ten vydrží svítit déle. Jakmile uslyšel tento výrok rabi Jehošuy ben Leviho, vyhledával olivový olej; říkal: Ten má jasnější světlo.

A rabi Jehošua ben Levi řekl: Všechny oleje jsou dobré pro inkoust, ale olivový olej je nejlepší. Zeptali se: K zamísení, nebo k [získání] sazí? Pojď a slyš, co učil Rav Šmuel bar Zutri: Všechny oleje jsou dobré pro inkoust, ale olivový olej je nejlepší, ať k zamísení, nebo k [získání] sazí. Rav Šmuel bar Zutra učil takto: Všechny saze jsou dobré pro inkoust, ale [saze z] olivového oleje jsou nejlepší. Rav Huna řekl: Všechny pryskyřice jsou dobré pro inkoust, ale pryskyřice balzámu je nejlepší ze všech.

Rabi Chija bar Aši řekl jménem Rava: Kdo zapaluje chanukové světlo, musí požehnat. A Rav Jirmeja řekl: Kdo vidí chanukové světlo, musí požehnat. Rav Jehuda řekl: Prvního dne ten, kdo vidí, žehná dvě [požehnání] a ten, kdo zapaluje, žehná tři. Odtud dále ten, kdo zapaluje, žehná dvě a ten, kdo vidí, žehná jedno. Co vynechává? Vynechává [požehnání] „který nás dal dožít“. – Ať vynechá [požehnání] „zázraky“! – Zázrak je tu po všechny dny.

Jak žehná? Žehná: „…který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám zapálit chanukové světlo.“ A kde nám to přikázal? Rav Avja řekl: Z [verše] „Neodchýlíš se [od slova, které ti oznámí]“ (Dt 17,11). Rav Nechemja řekl: „Zeptej se svého otce a oznámí ti, svých starců a řeknou ti“ (Dt 32,7).

Rav Amram namítl: S demajem [plodinou nejistě odesátkovanou] se smí uzavírat eruv a společenství [průchodů], žehná se nad ním, svolává se nad ním [ke společnému požehnání po jídle] a smí se od něj oddělovat [desátek] nahý a za soumraku. A pokud řekneš, že vše, co je z nařízení rabínů, vyžaduje požehnání – zde, když stojí nahý, jak může žehnat? Vždyť potřebujeme „A tvůj tábor bude svatý“ (Dt 23,15), a to tu není! – Abaje řekl: To, co je jisté z jejich slov, vyžaduje požehnání; to, co je pochybné z jejich slov, požehnání nevyžaduje.

Ale druhý sváteční den [v diaspoře] je pochybnost z jejich slov, a vyžaduje požehnání! – Tam je to proto, aby jím lidé nepohrdali. Rava řekl: Většina nevzdělaných lidí desátky odvádí [proto je demaj jen přísnost].

Rav Huna řekl: Dvůr, který má dva vchody, potřebuje dvě světla. Rava řekl: To jsme řekli jen [o vchodech] ze dvou stran, ale z jedné strany to není třeba. Jaký je důvod? Řekneš-li, kvůli podezření – podezření koho? Řekneš-li, podezření lidí obecně, pak by to bylo třeba i na jedné straně. Jde-li o podezření obyvatel města, pak by to nebylo třeba ani ze dvou stran. – Vskutku kvůli podezření obyvatel města; neboť někdy procházejí kolem tohoto a neprocházejí kolem tamtoho a řeknou: Stejně jako u tohoto vchodu nezapálil, nezapálil ani u tamtoho vchodu.

A odkud víš, že se obáváme podezření? Neboť se učí: Rabi Šimon řekl: Kvůli čtyřem věcem Tóra řekla nechat peu [nesklizený roh] na konci svého pole: kvůli okrádání chudých, kvůli zdržování chudých, kvůli podezření a kvůli [zákazu] „nedosklidíš“ (Lv 19,9). Kvůli okrádání chudých: aby majitel neviděl volnou chvíli a neřekl svému chudému příbuznému: Toto je pea.