kteří se spolu vsadili. Řekli: Kdo půjde a rozzlobí Hilela, dostane čtyři sta zuzů. Jeden z nich řekl: Já ho rozzlobím. Ten den byl pátek [předvečer Šabatu] a Hilel si myl hlavu. Šel, prošel kolem vchodu do jeho domu a volal: Kdo je tu Hilel? Kdo je tu Hilel? [Hilel] se zahalil do pláště a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Synu můj, co žádáš? Odpověděl: Mám otázku, kterou se chci zeptat. Řekl mu: Ptej se, synu můj, ptej se. [Zeptal se:] Proč mají Babyloňané hlavy protáhlé? Řekl mu: Synu můj, velkou otázku sis položil. Protože nemají zručné porodní báby.
שהמרו זה את זה אמרו כל מי שילך ויקניט את הלל יטול ד' מאות זוז אמר אחד מהם אני אקניטנו אותו היום ע"ש היה והלל חפף את ראשו הלך ועבר על פתח ביתו אמר מי כאן הלל מי כאן הלל נתעטף ויצא לקראתו אמר לו בני מה אתה מבקש א"ל שאלה יש לי לשאול א"ל שאל בני שאל מפני מה ראשיהן של בבליים סגלגלות א"ל בני שאלה גדולה שאלת מפני שאין להם חיות פקחות
Odešel, chvíli počkal, vrátil se a volal: Kdo je tu Hilel? Kdo je tu Hilel? [Hilel] se zahalil a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Synu můj, co žádáš? Odpověděl: Mám otázku, kterou se chci zeptat. Řekl mu: Ptej se, synu můj, ptej se. [Zeptal se:] Proč mají Tarmoďané [obyvatelé Palmýry] zanícené oči? Řekl mu: Synu můj, velkou otázku sis položil. Protože bydlí mezi písky.
הלך והמתין שעה אחת חזר ואמר מי כאן הלל מי כאן הלל נתעטף ויצא לקראתו אמר לו בני מה אתה מבקש א"ל שאלה יש לי לשאול א"ל שאל בני שאל מפני מה עיניהן של תרמודיין תרוטות אמר לו בני שאלה גדולה שאלת מפני שדרין בין החולות
Odešel, chvíli počkal, vrátil se a volal: Kdo je tu Hilel? Kdo je tu Hilel? [Hilel] se zahalil a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Synu můj, co žádáš? Odpověděl: Mám otázku, kterou se chci zeptat. Řekl mu: Ptej se, synu můj, ptej se. [Zeptal se:] Proč mají Afričané široká chodidla? Řekl mu: Synu můj, velkou otázku sis položil. Protože bydlí mezi bažinami.
הלך והמתין שעה אחת חזר ואמר מי כאן הלל מי כאן הלל נתעטף ויצא לקראתו א"ל בני מה אתה מבקש א"ל שאלה יש לי לשאול א"ל שאל בני שאל מפני מה רגליהם של אפרקיים רחבות א"ל בני שאלה גדולה שאלת מפני שדרין בין בצעי המים
Řekl mu: Mám mnoho otázek, kterými se chci zeptat, ale bojím se, že se rozzlobíš. [Hilel] se zahalil, posadil se před něj a řekl mu: Všechny otázky, které máš, se zeptej. Řekl mu: Ty jsi ten Hilel, kterému říkají kníže Izraele? Odpověděl: Ano. Řekl mu: Jestli jsi to ty, ať se takových, jako jsi ty, v Izraeli mnoho nenajde. Řekl mu: Synu můj, proč? Odpověděl: Protože jsem kvůli tobě přišel o čtyři sta zuzů. Řekl mu: Dávej si pozor na svého ducha. Hilel za to stojí, abys kvůli němu přišel o čtyři sta zuzů a o další čtyři sta zuzů, a Hilel se nerozzlobí.
אמר לו שאלות הרבה יש לי לשאול ומתירא אני שמא תכעוס נתעטף וישב לפניו א"ל כל שאלות שיש לך לשאול שאל א"ל אתה הוא הלל שקורין אותך נשיא ישראל א"ל הן א"ל אם אתה הוא לא ירבו כמותך בישראל א"ל בני מפני מה א"ל מפני שאבדתי על ידך ד' מאות זוז א"ל הוי זהיר ברוחך כדי הוא הלל שתאבד על ידו ד' מאות זוז וד' מאות זוז והלל לא יקפיד:
Naši učitelé učili: Stalo se, že jeden pohan přišel k Šamajovi a řekl mu: Kolik máte Tór? Odpověděl mu: Dvě, psanou Tóru a ústní Tóru. Řekl mu: Co se týče psané, věřím ti, ale co se týče ústní, ti nevěřím. Obrať mě na židovství pod podmínkou, že mě budeš učit jen psanou Tóru. [Šamaj] ho okřikl a s pokáráním ho vyhnal. Přišel k Hilelovi a ten ho přijal za proselytu. První den ho učil: alef, bet, gimel, dalet. Nazítří mu je obrátil [v opačném pořadí]. Řekl mu: Ale včera jsi mi to tak neříkal! Řekl mu: Což se nespoléháš na mne? Pak se na mne spolehni i co se týče ústní [Tóry].
ת"ר מעשה בנכרי אחד שבא לפני שמאי אמר לו כמה תורות יש לכם אמר לו שתים תורה שבכתב ותורה שבעל פה א"ל שבכתב אני מאמינך ושבעל פה איני מאמינך גיירני ע"מ שתלמדני תורה שבכתב גער בו והוציאו בנזיפה בא לפני הלל גייריה יומא קמא א"ל א"ב ג"ד למחר אפיך ליה א"ל והא אתמול לא אמרת לי הכי א"ל לאו עלי דידי קא סמכת דעל פה נמי סמוך עלי:
Opět se stalo, že jeden pohan přišel k Šamajovi a řekl mu: Obrať mě na židovství pod podmínkou, že mě naučíš celou Tóru, zatímco budu stát na jedné noze. [Šamaj] ho odstrčil stavitelským loktem, který měl v ruce. Přišel k Hilelovi a ten ho přijal za proselytu. Řekl mu: Co je nenávistné tobě, nečiň svému bližnímu. To je celá Tóra a ostatní je jen její výklad. Jdi a uč se.
שוב מעשה בנכרי אחד שבא לפני שמאי א"ל גיירני ע"מ שתלמדני כל התורה כולה כשאני עומד על רגל אחת דחפו באמת הבנין שבידו בא לפני הלל גייריה אמר לו דעלך סני לחברך לא תעביד זו היא כל התורה כולה ואידך פירושה הוא זיל גמור.
Opět se stalo, že jeden pohan šel kolem zadní strany domu studia a slyšel hlas učitele, který říkal: „A toto jsou roucha, která udělají: náprsník a efod“ (Ex 28,4). Řekl: Pro koho jsou tato? Řekli mu: Pro velekněze. Ten pohan si řekl: Půjdu a stanu se proselytou, aby mě ustanovili veleknězem. Přišel k Šamajovi a řekl mu: Obrať mě na židovství pod podmínkou, že mě ustanovíš veleknězem. [Šamaj] ho odstrčil stavitelským loktem, který měl v ruce. Přišel k Hilelovi a ten ho přijal za proselytu.
שוב מעשה בנכרי אחד שהיה עובר אחורי בית המדרש ושמע קול סופר שהיה אומר (שמות כח, ד) ואלה הבגדים אשר יעשו חושן ואפוד אמר הללו למי אמרו לו לכהן גדול אמר אותו נכרי בעצמו אלך ואתגייר בשביל שישימוני כהן גדול בא לפני שמאי אמר ליה גיירני על מנת שתשימני כהן גדול דחפו באמת הבנין שבידו בא לפני הלל גייריה
Řekl mu: Což se za krále ustanovuje někdo jiný než ten, kdo zná královské zvyklosti? Jdi a nauč se královské zvyklosti. Šel a četl [Písmo]. Když došel k verši: „A cizí, kdo se přiblíží, bude usmrcen“ (Nu 1,51), řekl mu: O kom je tento verš řečen? Odpověděl mu: Dokonce i o Davidovi, králi Izraele. Proselyta pak sám v sobě vyvodil závěr od lehčího k těžšímu: Jestliže o Izraeli, kteří se nazývají syny Všudypřítomného a jimž On z lásky, jíž je miloval, řekl: „Můj prvorozený syn Izrael“ (Ex 4,22), je psáno: „A cizí, kdo se přiblíží, bude usmrcen“, tím spíše [to platí o] bezvýznamném proselytovi, který přišel jen se svou holí a se svou mošnou.
א"ל כלום מעמידין מלך אלא מי שיודע טכסיסי מלכות לך למוד טכסיסי מלכות הלך וקרא כיון שהגיע (במדבר א, נא) והזר הקרב יומת אמר ליה מקרא זה על מי נאמר א"ל אפי' על דוד מלך ישראל נשא אותו גר קל וחומר בעצמו ומה ישראל שנקראו בנים למקום ומתוך אהבה שאהבם קרא להם (שמות ד, כב) בני בכורי ישראל כתיב עליהם והזר הקרב יומת גר הקל שבא במקלו ובתרמילו על אחת כמה וכמה
Přišel k Šamajovi a řekl mu: Copak jsem hoden být veleknězem? Vždyť je v Tóře psáno: „A cizí, kdo se přiblíží, bude usmrcen.“ Přišel k Hilelovi a řekl mu: Pokorný Hilele, ať spočinou požehnání na tvé hlavě, neboť jsi mě přivedl pod křídla Šechiny. Po čase se všichni tři sešli na jednom místě a řekli: Šamajova přísnost nás chtěla vyhnat ze světa, Hilelova pokora nás přivedla pod křídla Šechiny.
בא לפני שמאי א"ל כלום ראוי אני להיות כהן גדול והלא כתיב בתורה והזר הקרב יומת בא לפני הלל א"ל ענוותן הלל ינוחו לך ברכות על ראשך שהקרבתני תחת כנפי השכינה לימים נזדווגו שלשתן למקום אחד אמרו קפדנותו של שמאי בקשה לטורדנו מן העולם ענוותנותו של הלל קרבנו תחת כנפי השכינה:
Reš Lakiš řekl: Co znamená, co je psáno: „A bude věrnost tvých časů, síla spásy, moudrost a poznání…“ (Iz 33,6)? „Věrnost“ – to je oddíl Zera'im [Setby]; „tvých časů“ – to je oddíl Mo'ed [Svátky]; „síla“ – to je oddíl Našim [Ženy]; „spásy“ – to je oddíl Nezikin [Škody]; „moudrost“ – to je oddíl Kodašim [Svatyně]; „a poznání“ – to je oddíl Toharot [Čistoty]. A přesto: „Bázeň Hospodinova, ta je jeho pokladem“ (Iz 33,6).
אמר ר"ל מאי דכתיב (ישעיהו לג, ו) והיה אמונת עתיך חוסן ישועות חכמת ודעת וגו' אמונת זה סדר זרעים עתיך זה סדר מועד חוסן זה סדר נשים ישועות זה סדר נזיקין חכמת זה סדר קדשים ודעת זה סדר טהרות ואפ"ה (ישעיהו לג, ו) יראת ה' היא אוצרו
Rava řekl: Ve chvíli, kdy člověka přivedou na soud, řeknou mu: Obchodoval jsi poctivě? Vyhradil sis pravidelné časy pro Tóru? Zabýval ses plozením dětí? Vyhlížel jsi spásu? Bystře ses zabýval moudrostí? Pochopil jsi jednu věc z druhé? A přesto: je-li „bázeň Hospodinova jeho pokladem“, pak ano, a pokud ne, tak ne. Podobá se to člověku, který řekl svému poslovi: Vynes mi kor pšenice na půdu. Šel a vynesl mu ji. Řekl mu: Přimíchal jsi do ní kav chumtonu [konzervační soli]? Odpověděl: Ne. Řekl mu: Bylo by lepší, kdybys ji tam vůbec nevynesl.
אמר רבא בשעה שמכניסין אדם לדין אומרים לו נשאת ונתת באמונה קבעת עתים לתורה עסקת בפו"ר צפית לישועה פלפלת בחכמה הבנת דבר מתוך דבר ואפ"ה אי יראת ה' היא אוצרו אין אי לא לא משל לאדם שאמר לשלוחו העלה לי כור חיטין לעלייה הלך והעלה לו א"ל עירבת לי בהן קב חומטון א"ל לאו א"ל מוטב אם לא העליתה
Raba bar Rav Huna řekl: Každý člověk, který má v sobě Tóru, ale nemá v sobě
אמר רבה בר רב הונא כל אדם שיש בו תורה ואין בו
Originál: Shabbat 31a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.