Šabat 31a שבת

kteří se spolu vsadili. Řekli: Kdo půjde a rozzlobí Hilela, dostane čtyři sta zuzů. Jeden z nich řekl: Já ho rozzlobím. Ten den byl pátek [předvečer Šabatu] a Hilel si myl hlavu. Šel, prošel kolem vchodu do jeho domu a volal: Kdo je tu Hilel? Kdo je tu Hilel? [Hilel] se zahalil do pláště a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Synu můj, co žádáš? Odpověděl: Mám otázku, kterou se chci zeptat. Řekl mu: Ptej se, synu můj, ptej se. [Zeptal se:] Proč mají Babyloňané hlavy protáhlé? Řekl mu: Synu můj, velkou otázku sis položil. Protože nemají zručné porodní báby.

Odešel, chvíli počkal, vrátil se a volal: Kdo je tu Hilel? Kdo je tu Hilel? [Hilel] se zahalil a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Synu můj, co žádáš? Odpověděl: Mám otázku, kterou se chci zeptat. Řekl mu: Ptej se, synu můj, ptej se. [Zeptal se:] Proč mají Tarmoďané [obyvatelé Palmýry] zanícené oči? Řekl mu: Synu můj, velkou otázku sis položil. Protože bydlí mezi písky.

Odešel, chvíli počkal, vrátil se a volal: Kdo je tu Hilel? Kdo je tu Hilel? [Hilel] se zahalil a vyšel mu vstříc. Řekl mu: Synu můj, co žádáš? Odpověděl: Mám otázku, kterou se chci zeptat. Řekl mu: Ptej se, synu můj, ptej se. [Zeptal se:] Proč mají Afričané široká chodidla? Řekl mu: Synu můj, velkou otázku sis položil. Protože bydlí mezi bažinami.

Řekl mu: Mám mnoho otázek, kterými se chci zeptat, ale bojím se, že se rozzlobíš. [Hilel] se zahalil, posadil se před něj a řekl mu: Všechny otázky, které máš, se zeptej. Řekl mu: Ty jsi ten Hilel, kterému říkají kníže Izraele? Odpověděl: Ano. Řekl mu: Jestli jsi to ty, ať se takových, jako jsi ty, v Izraeli mnoho nenajde. Řekl mu: Synu můj, proč? Odpověděl: Protože jsem kvůli tobě přišel o čtyři sta zuzů. Řekl mu: Dávej si pozor na svého ducha. Hilel za to stojí, abys kvůli němu přišel o čtyři sta zuzů a o další čtyři sta zuzů, a Hilel se nerozzlobí.

Naši učitelé učili: Stalo se, že jeden pohan přišel k Šamajovi a řekl mu: Kolik máte Tór? Odpověděl mu: Dvě, psanou Tóru a ústní Tóru. Řekl mu: Co se týče psané, věřím ti, ale co se týče ústní, ti nevěřím. Obrať mě na židovství pod podmínkou, že mě budeš učit jen psanou Tóru. [Šamaj] ho okřikl a s pokáráním ho vyhnal. Přišel k Hilelovi a ten ho přijal za proselytu. První den ho učil: alef, bet, gimel, dalet. Nazítří mu je obrátil [v opačném pořadí]. Řekl mu: Ale včera jsi mi to tak neříkal! Řekl mu: Což se nespoléháš na mne? Pak se na mne spolehni i co se týče ústní [Tóry].

Opět se stalo, že jeden pohan přišel k Šamajovi a řekl mu: Obrať mě na židovství pod podmínkou, že mě naučíš celou Tóru, zatímco budu stát na jedné noze. [Šamaj] ho odstrčil stavitelským loktem, který měl v ruce. Přišel k Hilelovi a ten ho přijal za proselytu. Řekl mu: Co je nenávistné tobě, nečiň svému bližnímu. To je celá Tóra a ostatní je jen její výklad. Jdi a uč se.

Opět se stalo, že jeden pohan šel kolem zadní strany domu studia a slyšel hlas učitele, který říkal: „A toto jsou roucha, která udělají: náprsník a efod“ (Ex 28,4). Řekl: Pro koho jsou tato? Řekli mu: Pro velekněze. Ten pohan si řekl: Půjdu a stanu se proselytou, aby mě ustanovili veleknězem. Přišel k Šamajovi a řekl mu: Obrať mě na židovství pod podmínkou, že mě ustanovíš veleknězem. [Šamaj] ho odstrčil stavitelským loktem, který měl v ruce. Přišel k Hilelovi a ten ho přijal za proselytu.

Řekl mu: Což se za krále ustanovuje někdo jiný než ten, kdo zná královské zvyklosti? Jdi a nauč se královské zvyklosti. Šel a četl [Písmo]. Když došel k verši: „A cizí, kdo se přiblíží, bude usmrcen“ (Nu 1,51), řekl mu: O kom je tento verš řečen? Odpověděl mu: Dokonce i o Davidovi, králi Izraele. Proselyta pak sám v sobě vyvodil závěr od lehčího k těžšímu: Jestliže o Izraeli, kteří se nazývají syny Všudypřítomného a jimž On z lásky, jíž je miloval, řekl: „Můj prvorozený syn Izrael“ (Ex 4,22), je psáno: „A cizí, kdo se přiblíží, bude usmrcen“, tím spíše [to platí o] bezvýznamném proselytovi, který přišel jen se svou holí a se svou mošnou.

Přišel k Šamajovi a řekl mu: Copak jsem hoden být veleknězem? Vždyť je v Tóře psáno: „A cizí, kdo se přiblíží, bude usmrcen.“ Přišel k Hilelovi a řekl mu: Pokorný Hilele, ať spočinou požehnání na tvé hlavě, neboť jsi mě přivedl pod křídla Šechiny. Po čase se všichni tři sešli na jednom místě a řekli: Šamajova přísnost nás chtěla vyhnat ze světa, Hilelova pokora nás přivedla pod křídla Šechiny.

Reš Lakiš řekl: Co znamená, co je psáno: „A bude věrnost tvých časů, síla spásy, moudrost a poznání…“ (Iz 33,6)? „Věrnost“ – to je oddíl Zera'im [Setby]; „tvých časů“ – to je oddíl Mo'ed [Svátky]; „síla“ – to je oddíl Našim [Ženy]; „spásy“ – to je oddíl Nezikin [Škody]; „moudrost“ – to je oddíl Kodašim [Svatyně]; „a poznání“ – to je oddíl Toharot [Čistoty]. A přesto: „Bázeň Hospodinova, ta je jeho pokladem“ (Iz 33,6).

Rava řekl: Ve chvíli, kdy člověka přivedou na soud, řeknou mu: Obchodoval jsi poctivě? Vyhradil sis pravidelné časy pro Tóru? Zabýval ses plozením dětí? Vyhlížel jsi spásu? Bystře ses zabýval moudrostí? Pochopil jsi jednu věc z druhé? A přesto: je-li „bázeň Hospodinova jeho pokladem“, pak ano, a pokud ne, tak ne. Podobá se to člověku, který řekl svému poslovi: Vynes mi kor pšenice na půdu. Šel a vynesl mu ji. Řekl mu: Přimíchal jsi do ní kav chumtonu [konzervační soli]? Odpověděl: Ne. Řekl mu: Bylo by lepší, kdybys ji tam vůbec nevynesl.

V domě rabi Jišmaela učili: Člověk smí přimíchat kav chumtonu do koru obilí a nemusí se obávat [že klame kupce].

Raba bar Rav Huna řekl: Každý člověk, který má v sobě Tóru, ale nemá v sobě