Šabat 30b שבת

Každý Šabat sedával a studoval celý den. V ten den, kdy měl zemřít, postavil se před něj anděl smrti, ale nemohl mu nic udělat, protože jeho ústa neustávala ve studiu. Řekl [si]: Co mu udělám? Měl za domem zahradu. Přišel anděl smrti, vystoupil a zatřásl stromy. [David] vyšel, aby se podíval. Když stoupal po schodech, schod se pod ním prolomil; zmlkl a zemřel.

Šalomoun poslal do domu studia [vzkaz]: Můj otec zemřel a leží na slunci, a psi z domu mého otce jsou hladoví. Co mám dělat? Vzkázali mu: Rozřež zdechlinu a polož ji před psy; a na svého otce polož bochník chleba nebo dítě a přenes jej. Neřekl tedy Šalomoun dobře: „Neboť živému psovi je lépe než mrtvému lvu“ (Kaz 9,4)? A pokud jde o otázku, kterou jsem vám položil: Lampa se nazývá světlem [ner] a duše člověka se nazývá světlem; lépe ať zhasne světlo [člověka z] masa a krve kvůli světlu Svatého, budiž požehnán.

Rav Jehuda, syn Rav Šmuela bar Šilata, řekl jménem Rava: Mudrci chtěli ukrýt [vyřadit] knihu Kazatel, protože její slova si navzájem odporují. A proč ji neukryli? Protože její začátek jsou slova Tóry a její konec jsou slova Tóry. Její začátek jsou slova Tóry, neboť je psáno: „Jaký užitek má člověk ze vší své námahy, kterou se namáhá pod sluncem?“ (Kaz 1,3) – a ve škole rabi Janaje říkali: Pod sluncem nemá [užitek], [ale z toho, co je] před sluncem [tj. z Tóry], má. Její konec jsou slova Tóry, neboť je psáno: „Závěr řeči, vše bylo vyslyšeno: Boha se boj a jeho přikázání zachovávej, neboť to je celý člověk“ (Kaz 12,13). Co znamená „neboť to je celý člověk“? Rabi Eliezer řekl: Celý svět byl stvořen jen kvůli tomuto. Rabi Aba bar Kahana řekl: Tento [člověk] je vyvážen celým světem. Šimon ben Azaj říká, a někteří říkají, Šimon ben Zoma říká: Celý svět byl stvořen jen proto, aby byl tomuto [člověku] společníkem.

A jak si její slova navzájem odporují? Je psáno: „Lepší je hněv než smích“ (Kaz 7,3), a je psáno: „O smíchu jsem řekl: je chvályhodný“ (Kaz 2,2). Je psáno: „A chválil jsem radost“ (Kaz 8,15), a je psáno: „A o radosti: co to dělá?“ (Kaz 2,2). Není to rozpor: „Lepší je hněv“ – hněv, kterým se Svatý, budiž požehnán, hněvá na spravedlivé v tomto světě, „než smích“, kterým se Svatý, budiž požehnán, směje ničemům v tomto světě. „A o smíchu jsem řekl: je chvályhodný“ – to je smích, kterým se Svatý, budiž požehnán, směje se spravedlivými v budoucím světě.

„A chválil jsem radost“ – radost z přikázání. „A o radosti: co to dělá?“ – to je radost, která není z přikázání. To tě učí, že Šechina nespočine [na člověku] ani ve smutku, ani v lenosti, ani ve smíchu, ani v lehkomyslnosti, ani v klábosení, ani v planých řečech, nýbrž z radostné věci přikázání, neboť se říká: „A nyní mi přiveďte hudebníka. A když hudebník hrál, spočinula na něm ruka Hospodinova“ (2 Kr 3,15). Rav Jehuda řekl: A tak je to i s výkladem halachy. Rava řekl: A tak je to i s dobrým snem.

Je to tak? Vždyť Rav Gidel řekl jménem Rava: Každému učenci, který sedí před svým učitelem a jehož rty nekanou hořkostí, ať se spálí, neboť se říká: „Jeho rty jsou lilie, kanou plynoucí myrhou [mor over]“ (Pís 5,13) – nečti mor over [plynoucí myrha], nýbrž mar over [plynoucí hořkost]; nečti šošanim [lilie], nýbrž še-šonim [kteří studují]. – Není to rozpor: tento [výrok] je o učiteli a tento o žákovi. A chceš-li, řekni: oba jsou o učiteli, a není to rozpor: tento je předtím, než začne, a tento poté, co začal. Jako Raba, který předtím, než začal [vykládat] rabínům, řekl něco žertovného, a rabíni se rozveselili; nakonec usedl v bázni a začal s výkladem.

A také knihu Přísloví chtěli ukrýt, protože si její slova navzájem odporovala. A proč ji neukryli? Řekli: Což jsme knihu Kazatel nezkoumali a nenašli vysvětlení? I zde zkoumejme! A jak si její slova navzájem odporují? Je psáno: „Neodpovídej hlupákovi podle jeho pošetilosti“ (Př 26,4), a je psáno: „Odpověz hlupákovi podle jeho pošetilosti“ (Př 26,5). Není to rozpor: tento [verš] je o slovech Tóry, tento o světských záležitostech.

Jako ten, kdo přišel před Rabiho a řekl mu: Tvá žena je má žena a tvoji synové jsou moji synové. Řekl mu: Chceš vypít pohár vína? Vypil a pukl. Jiný přišel před rabi Chiju a řekl mu: Tvá matka je má žena a ty jsi můj syn. Řekl mu: Chceš vypít pohár vína? Vypil a pukl. Rabi Chija řekl: Rabimu pomohla jeho modlitba, aby z jeho synů neudělali mamzery. Neboť když se Rabi modlil, říkal: Budiž vůle před tebou, Hospodine, náš Bože, abys mě dnes zachránil před drzými a před drzostí.

U slov Tóry – co to je? Jako když raban Gamliel seděl a vykládal: Žena bude v budoucnu rodit každý den, neboť se říká: „Těhotná a rodička zároveň“ (Jr 31,8). Jeden žák se mu posmíval; řekl: „Není nic nového pod sluncem“ (Kaz 1,9). Řekl mu: Pojď, ukážu ti jejich obdobu v tomto světě. Vyšel a ukázal mu slepici.

A dále seděl raban Gamliel a vykládal: Stromy budou v budoucnu přinášet plody každý den, neboť se říká: „A vyžene větev a ponese plod“ (Ez 17,23) – tak jako větev [roste] každý den, tak i plod každý den. Jeden žák se mu posmíval; řekl: Vždyť je psáno: „Není nic nového pod sluncem“! Řekl mu: Pojď, ukážu ti jejich obdobu v tomto světě. Vyšel a ukázal mu kapari.

A dále seděl raban Gamliel a vykládal: Země Izraele bude v budoucnu vydávat bochníky a šaty z jemné vlny, neboť se říká: „Ať je hojnost obilí v zemi“ (Ž 72,16). Jeden žák se mu posmíval a řekl: „Není nic nového pod sluncem.“ Řekl mu: Pojď, ukážu ti jejich obdobu v tomto světě. Vyšel a ukázal mu lanýže a houby; a [místo] šatů z jemné vlny – kůru mladé palmy.

Rabíni učili: Ať je člověk vždy pokorný jako Hilel, a ne popudlivý jako Šamaj. Stalo se, že dva lidé