bázeň před Nebesy, se podobá pokladníkovi, kterému svěřili klíče od vnitřních [dveří], ale klíče od vnějších mu nesvěřili. Kudy má vejít? Rabi Janaj vyhlašoval: Běda tomu, kdo nemá dvůr, a přitom dělá vrata ke dvoru. Rav Jehuda řekl: Svatý, budiž požehnán, stvořil svůj svět jen proto, aby se před Ním báli, jak je řečeno: „A Bůh to učinil, aby se před Ním báli“ (Kaz 3,14).
יראת שמים דומה לגזבר שמסרו לו מפתחות הפנימיות ומפתחות החיצונות לא מסרו לו בהי עייל מכריז רבי ינאי חבל על דלית ליה דרתא ותרעא לדרתא עביד אמר רב יהודה לא ברא הקב"ה את עולמו אלא כדי שייראו מלפניו שנאמר (קהלת ג, יד) והאלהים עשה שייראו מלפניו
Rabi Simon a rabi Elazar seděli, když kolem procházel rabi Ja'akov bar Acha. Jeden řekl druhému: Povstaňme před ním, neboť je to muž bojící se hříchu. Druhý mu řekl: Povstaňme před ním, neboť je to muž znalý Tóry. Řekl mu: Já ti říkám, že je to muž bojící se hříchu, a ty mi říkáš, že je znalý Tóry?
ר' סימון ור' אלעזר הוו יתבי חליף ואזיל ר' יעקב בר אחא א"ל חד לחבריה ניקו מקמיה דגבר דחיל חטאין הוא א"ל אידך ניקו מקמיה דגבר בר אוריין הוא א"ל אמינא לך אנא דגבר דחיל חטאין הוא ואמרת לי את בר אוריין הוא
Lze dovodit, že to byl rabi Elazar, kdo řekl, že je to muž bojící se hříchu, neboť rabi Jochanan řekl jménem rabi Elazara: Svatý, budiž požehnán, nemá ve svém světě nic jiného než bázeň před Nebesy, jak je řečeno: „A nyní, Izraeli, co od tebe žádá Hospodin, tvůj Bůh, než abys se bál…“ (Dt 10,12), a je psáno: „A řekl člověku: Hle, bázeň Pána, to je moudrost“ (Jb 28,28), neboť v řeckém jazyce se jedné říká hen. Tak lze dovodit.
תסתיים דרבי אלעזר הוא דאמר דגבר דחיל חטאין הוא דא"ר יוחנן משום ר' אלעזר אין לו להקב"ה בעולמו אלא יראת שמים בלבד שנאמר (דברים י, יב) ועתה ישראל מה ה' אלהיך שואל מעמך כי אם ליראה וגו' וכתיב (איוב כח, כח) ויאמר לאדם הן יראת ה' היא חכמה וגו' שכן בלשון יוני קורין לאחת הן תסתיים:
Rav Ula vykládal: Co znamená, co je psáno: „Nebuď příliš svévolný…“ (Kaz 7,17)? Příliš svévolný být nemá, ale trochu svévolný být smí? Nýbrž [význam je]: kdo snědl česnek a páchne mu z úst, ať nejí další česnek, aby mu z úst [ještě víc] páchlo.
דרש רב עולא מאי דכתיב (קהלת ז, יז) אל תרשע הרבה וגו' הרבה הוא דלא לירשע הא מעט לירשע אלא מי שאכל שום וריחו נודף יחזור ויאכל שום אחר ויהא ריחו נודף
Rava bar Rav Ula vykládal: Co znamená, co je psáno: „Neboť nemají žádných pout až do smrti a jejich síla je zdravá“ (Ž 73,4)? Svatý, budiž požehnán, řekl: Nestačí svévolníkům, že se nechvějí a netrápí před dnem smrti, ale jejich srdce je pevné jako síň [chrámu]. A to je, co řekl Raba: Co znamená, co je psáno: „Taková je jejich cesta, pošetilost je jejich“ (Ž 49,14)? Svévolníci vědí, že jejich cesta vede ke smrti, ale mají tuk na bedrech. Kdybys snad řekl, že na to zapomínají, učí nás verš: „A po nich ústy svými se jim zalíbí, sela“ (Ž 49,14).
דרש רבא בר רב עולא מאי דכתיב (תהלים עג, ד) כי אין חרצובות למותם ובריא אולם אמר הקב"ה לא דיין לרשעים שאינן חרדין ועצבין מיום המיתה אלא שלבם בריא להן כאולם והיינו דאמר רבה מאי דכתיב (תהלים מט, יד) זה דרכם כסל למו יודעין רשעים שדרכם למיתה ויש להם חלב על כסלם שמא תאמר שכחה היא מהן ת"ל ואחריהם בפיהם ירצו סלה:
„Protože šetří lampu…“ atd. Podle koho se řídí rabi Jose? Jestliže se řídí rabi Jehudou, měl by být viníkem i v těchto [případech]; a jestliže se řídí rabi Šimonem, měl by být osvobozen i [v případě] knotu. Ula řekl: Ve skutečnosti se řídí rabi Jehudou, ale rabi Jose zastává názor, že bourání za účelem stavby na tomtéž místě je bouráním, kdežto bourání za účelem stavby na jiném místě bouráním není.
כחס על הנר כו': ר' יוסי כמאן ס"ל אי כר' יהודה ס"ל אפילו בהנך נמי ליחייב ואי כר"ש ס"ל פתילה נמי ליפטר אמר עולא לעולם כר' יהודה ס"ל וקסבר ר' יוסי סותר על מנת לבנות במקומו הוי סותר על מנת לבנות שלא במקומו לא הוי סותר
Raba mu namítl: Vždyť všechny melachot [zakázané práce] odvozujeme od Svatostánku, a tam šlo o bourání za účelem stavby na jiném místě! Odpověděl mu: Tam je to jiné; protože je psáno: „Na Hospodinův rozkaz tábořili“ (Nu 9,18), podobá se to bourání za účelem stavby na tomtéž místě.
א"ל רבה מכדי כל מלאכות ילפינן להו ממשכן והתם סותר ע"מ לבנות שלא במקומו הוא א"ל שאני התם כיון דכתיב (במדבר ט, יח) על פי ה' יחנו כסותר ע"מ לבנות במקומו דמי
Rabi Jochanan však řekl: Ve skutečnosti se řídí rabi Šimonem. A čím se liší knot? Jak řekl Rav Hamnuna, a někteří říkají Rav Ada bar Ahava: Zde se jedná o knot, který je třeba ožehnout; v takovém případě i rabi Šimon souhlasí, protože tím upravuje předmět. Rava řekl: Tak je to i přesně formulováno, neboť se učí „protože dělá uhlík“, a neučí se „protože se z něj stává uhlík“. Lze z toho vyvodit.
ור' יוחנן אמר לעולם כר"ש ס"ל ומאי שנא פתילה כדאמר רב המנונא ואיתימא רב אדא בר אהבה הכא בפתילה שצריך להבהבה עסקינן דבההיא אפילו ר"ש מודי דקא מתקן מנא אמר רבא דיקא נמי דקתני שהוא עושה פחם ולא קתני מפני שנעשית פחם ש"מ:
MIŠNA: Pro tři přestupky umírají ženy v hodině porodu: protože nejsou pečlivé ohledně [zákonů] nidy [menstruace], chaly [oddělení dílu z těsta] a zapalování lampy [šabatové].
מתני׳ על שלש עבירות נשים מתות בשעת לידתן על שאינן זהירות בנדה בחלה ובהדלקת הנר:
GEMARA: Nida – jaký je důvod? Rabi Jicchak řekl: Ona se provinila v komorách svého lůna, proto bude ztrestána v komorách svého lůna. To se hodí pro nidu, ale co lze říci o chale a zapalování lampy? Jak vykládal jeden Galilejec před Rav Chisdou: Svatý, budiž požehnán, řekl: Čtvrtku [log] krve jsem do vás vložil, ohledně krve jsem vás varoval.
גמ׳ נדה מ"ט א"ר יצחק היא קלקלה בחדרי בטנה לפיכך תלקה בחדרי בטנה תינח נדה חלה והדלקת הנר מאי איכא למימר כדדרש ההוא גלילאה עליה דרב חסדא אמר הקב"ה רביעית דם נתתי בכם על עסקי דם הזהרתי אתכם
Originál: Shabbat 31b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.