Jaký je důvod rabiho Josiho bar Jehudy? Protože Písmo říká: „Jediný svědek nebude svědčit proti člověku, aby zemřel“ (Nu 35,30) – [k tomu, aby] zemřel, nesvědčí, ale k osvobození svědčit smí. A rabíni? Řekl Reš Lakiš: Protože by to vypadalo, jako by byl na svém svědectví osobně zainteresován.
מאי טעמא דר' יוסי בר יהודה דאמר קרא (במדבר לה, ל) עד אחד לא יענה בנפש למות למות הוא דאינו עונה אבל לזכות עונה ורבנן אמר ריש לקיש משום דמיחזי כנוגע בעדותו
A co rabíni vykládají z [výrazu] „aby zemřel“? Vztahují jej na jednoho z učedníků, jak se učí v baraitě: Řekl-li jeden ze svědků: Mohu uvést něco v jeho prospěch – odkud [víme], že ho neposloucháme? Písmo praví: „Jediný svědek nebude svědčit.“ Odkud [víme] o jednom z učedníků, který řekl: Mohu uvést něco v jeho neprospěch – odkud, že ho neposloucháme? Písmo praví: „Jediný nebude svědčit proti člověku, aby zemřel.“
ורבנן האי למות מאי דרשי ביה מוקמי ליה באחד מן התלמידים כדתניא אמר אחד מן העדים יש לי ללמד עליו זכות מניין שאין שומעין לו ת"ל עד אחד לא יענה מניין לאחד מן התלמידים שאמר יש לי ללמד עליו חובה מניין שאין שומעין לו ת"ל אחד לא יענה בנפש למות:
„V hrdelních případech ten, kdo argumentuje…“ atd. Řekl Rav: To učili jen v době projednávání, ale v době vynesení rozsudku se ten, kdo argumentoval v prospěch [obžalovaného], může vrátit a argumentovat v jeho neprospěch.
דיני נפשות המלמד כו': אמר רב לא שנו אלא בשעת משא ומתן אבל בשעת גמר דין מלמד זכות חוזר ומלמד חובה
Namítají: Nazítří časně vstávají a přicházejí. Ten, kdo osvobozoval, řekne: Já jsem osvobozoval a osvobozuji dál na svém místě; ten, kdo odsuzoval, řekne: Já jsem odsuzoval a odsuzuji dál na svém místě. Ten, kdo argumentoval v neprospěch, může argumentovat v prospěch, ale ten, kdo argumentoval v prospěch, se nemůže vrátit a argumentovat v neprospěch.
מיתיבי למחרת משכימין ובאין המזכה אומר אני המזכה ומזכה אני במקומי המחייב אומר אני המחייב ומחייב אני במקומי המלמד חובה מלמד זכות אבל המלמד זכות אינו יכול לחזור וללמד חובה
Pojď a slyš: Debatují jedni proti druhým, dokud jeden z odsuzujících neuzná slova osvobozujících. Kdyby tomu tak bylo [jak říká Rav], ať se učí i obráceně! – Tanaita se zabývá [obratem] k osvobození, [obratem] k odsouzení se nezabývá.
ת"ש דנין אלו כנגד אלו עד שיראה אחד מן המחייבין דברי המזכין ואם איתא ליתני נמי איפכא תנא אזכות קא מהדר אחובה לא קא מהדר
Pojď a slyš: Řekl rabi Josi bar Chanina: Jeden z učedníků, který osvobozoval a zemřel – hledí se na něj, jako by byl živ a stál na svém místě. Ale proč? Řekněme, že kdyby byl naživu, změnil by názor! – Nyní každopádně názor nezměnil.
ת"ש דאמר ר' יוסי בר חנינא אחד מן התלמידים שזיכה ומת רואין אותו כאילו חי ועומד במקומו ואמאי נימא אילו הוה קיים הדר ביה השתא מיהא לא הדר ביה
Ale vždyť odtamtud [ze země Izraele] vzkázali: Podle slov rabiho Josiho bar Chaniny je [takový] vyloučen [z počtu]! – [Odpověď:] Bylo řečeno, že je vyloučen z počtu [hlasů] našeho mistra, [ne že by se jeho hlas nepočítal].
והא שלחו מתם לדברי ר' יוסי בר חנינא מוצא מכלל רבינו אין מוצא איתמר
Dobrá, slova odsuzujících [se zapisují, protože] zítra mohou uvidět jiný důvod a budou chtít odložit rozsudek přes noc. Ale slova osvobozujících – jaký je důvod? Není to snad proto, že kdyby uviděli jiný důvod k odsouzení, nebrali bychom na ně zřetel?
בשלמא דברי המחייבין למחר חזו טעמא אחרינא ובעו למעבד הלנת דין אלא דברי המזכין מאי טעמא לאו משום דאי חזו טעמא אחרינא לחובה לא משגחינן בהו
Ne, [je to proto], aby dva [soudci] neuváděli jeden důvod ze dvou veršů. Jak se rabi Asi tázal rabiho Jochanana: Uvedli-li dva jeden důvod ze dvou veršů, jak to je? Řekl mu: Počítají se jen za jednoho.
לא כדי שלא יאמרו שנים טעם אחד משני מקראות כדבעא מיניה רבי אסי מרבי יוחנן אמרו שנים טעם אחד משני מקראות מהו אמר ליה אין מונין להן אלא אחד
Odkud se to [víme]? Řekl Abaje: Protože Písmo říká: „Jednou promluvil Bůh, dvojí jsem slyšel: že síla náleží Bohu“ (Ž 62,12) – jeden verš vede k několika důvodům, ale jeden důvod nevychází z několika veršů. Ve škole rabiho Jišmaela učili: „A jako kladivo, jež tříští skálu“ (Jr 23,29) – jako se [úder] kladiva rozdělí na mnoho jisker, tak i jeden verš vede k několika důvodům.
מנהני מילי אמר אביי דאמר קרא (תהלים סב, יב) אחת דבר אלהים שתים זו שמעתי כי עז לאלהים מקרא אחד יוצא לכמה טעמים ואין טעם אחד יוצא מכמה מקראות דבי ר' ישמעאל תנא (ירמיהו כג, כט) וכפטיש יפוצץ סלע מה פטיש זה מתחלק לכמה ניצוצות אף מקרא אחד יוצא לכמה טעמים
Rabi Jehošua říká: Vše, co je vhodné pro ohnivé oběti, jestliže [na oltář] vystoupilo, nesestoupí, neboť je řečeno: „To je zápalná oběť na svém ohništi“ (Lv 6,2) – jako zápalná oběť, která je vhodná pro ohnivé oběti, jestliže vystoupila, nesestoupí, tak i vše, co je vhodné pro ohnivé oběti, jestliže vystoupilo, nesestoupí.
רבי יהושע אומר כל הראוי לאשים אם עלה לא ירד שנאמר (ויקרא ו, ב) העולה על מוקדה מה עולה שהיא ראויה לאשים אם עלתה לא תרד אף כל שהוא ראוי לאשים אם עלה לא ירד
Raban Gamliel říká: Vše, co je vhodné pro oltář, jestliže vystoupilo, nesestoupí, neboť je řečeno: „To je zápalná oběť na svém ohništi na oltáři“ – jako zápalná oběť, která je vhodná pro oltář, jestliže vystoupila, nesestoupí, tak i vše, co je vhodné pro oltář, jestliže vystoupilo, nesestoupí.
רבן גמליאל אומר כל הראוי למזבח אם עלה לא ירד שנאמר היא העולה על מוקדה על המזבח מה עולה שהיא ראויה לגבי מזבח אם עלתה לא תרד אף כל שהוא ראוי למזבח אם עלה לא ירד
Spíše řekl Rav Papa: [Je to] jak se učí v baraitě: Rabi Josi Galilejský říká: Protože je řečeno:
אלא אמר רב פפא כדתניא ר' יוסי הגלילי אומר מתוך שנאמר
Originál: Sanhedrin 34a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.