Sanhedrin 60a סנהדרין

„Čarodějnici nenecháš naživu“ (Ex 22,17), a je psáno: „Každý, kdo obcuje se zvířetem, musí zemřít“ (Ex 22,18) – každý, kdo je zahrnut do „každý, kdo obcuje se zvířetem“, je zahrnut i do „čarodějnici nenecháš naživu“.

Rabi Elazar říká: Také smíšené druhy. Odkud to víme? Řekl Šmuel: Neboť verš říká: „Má ustanovení budete zachovávat“ (Lv 19,19) – ustanovení, která jsem ti už [dříve] ustanovil: „Svůj dobytek nebudeš křížit s jiným druhem, své pole nebudeš osévat dvojím druhem“ (Lv 19,19).

Jako u tvého dobytka [jde o] křížení, tak u tvého pole [jde o] roubování; jako [u] tvého dobytka [to platí] jak v zemi [Izraele], tak mimo zemi, tak i [u] tvého pole jak v zemi, tak mimo zemi.

Ale pak: „Budete zachovávat má ustanovení a má práva“ (Lv 18,5) – [také] ustanovení, která jsem ti už [dříve] ustanovil?

Tam [je psáno] „budete zachovávat má ustanovení“ – [ta, která dávám] nyní; zde „má ustanovení budete zachovávat“ – ustanovení, [která byla] od počátku, budete zachovávat.

Řekl rabi Jehošua ben Karcha atd.

Řekl Rav Acha bar Jaakov: Není vinen, dokud nezlořečí čtyřpísmennému Jménu; vylučuje se dvoupísmenné, [za něž vinen] není.

To je samozřejmé, učili jsme se: „Ať Josi bije Josiho“! – Mohl bys říci, že to [tanaita] uvedl jen jako pouhý příklad; proto nás to učí.

Někteří říkají: Řekl Rav Acha bar Jaakov: Plyne z toho, že i čtyřpísmenné Jméno je Jménem.

To je samozřejmé, učili jsme se: „Ať Josi bije Josiho“! – Mohl bys říci, že [vinen není], dokud tu není velké Jméno, a [tanaita] to uvedl jen jako pouhý příklad; proto nás to učí.

Když je rozsudek dokončen atd.

[Že soudci] stojí – odkud to víme? Řekl rabi Jicchak bar Ami: Neboť verš říká: „Ehud k němu přišel, když seděl ve své chladné horní síni, kterou měl sám pro sebe, a Ehud řekl: Mám pro tebe slovo Boží. I vstal ze stolce“ (Sd 3,20). A cožpak to není úsudek a fortiori? Jestliže Eglon, král moábský, který byl cizinec a znal [Boha] jen pod náhradním jménem, vstal, Izraelita [při vyslovení] výslovného Jména tím spíše.

[Že] trhají [roucha] – odkud to víme? Neboť je psáno: „I přišli správce domu Eljakim, syn Chilkijášův, písař Šebna a kancléř Joach, syn Asafův, k Chizkijášovi s roztrženými šaty a oznámili mu slova Rabšakeho“ (2Kr 18,37).

[A trhliny] nesešívají – odkud to víme?

Řekl rabi Abahu: Odvozuje se roztržení od roztržení: je psáno zde „s roztrženými šaty“ a je psáno tam: „Elíša to viděl a křičel: Můj otče, můj otče, vozbo Izraele a jeho jezdci! A už ho neviděl. Uchopil své šaty a roztrhl je na dva kusy“ (2Kr 2,12). Z toho, co je řečeno „a roztrhl je“, cožpak nevím, že jsou to roztržené kusy? Co tedy učí [slovo] „kusy“? Učí, že zůstávají roztržené navždy.

Učili rabíni: Jak ten, kdo [rouhání] slyší, tak ten, kdo [je] slyší od toho, kdo slyšel, je povinen roztrhnout [roucho]; ale svědci nejsou povinni roztrhnout, neboť už roztrhli v hodině, kdy [to] slyšeli.

A co na tom, že roztrhli v hodině, kdy slyšeli? Vždyť to teď [znovu] slyší! – To tě nenapadne, neboť je psáno: „Když to král Chizkijáš uslyšel, roztrhl své šaty“ (2Kr 19,1) – král Chizkijáš roztrhl, ale oni [znovu] neroztrhli.

Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Kdo slyší vyslovení [Božího Jména] od pohana, není povinen roztrhnout [roucho]. A namítneš-li [příkladem] Rabšakeho – ten byl odpadlý Izraelita.

A řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Trhá se [roucho] jen za výlučné Jméno; vylučuje se náhradní jméno, [za něž se netrhá].

A rabi Chija se s nimi rozchází v obou [bodech], neboť řekl rabi Chija: Kdo slyší vyslovení [Božího Jména] v dnešní době, není povinen roztrhnout, neboť kdybys to neřekl, celý oděv by se naplnil trhlinami.

Od koho? Řekneš-li od Izraelity – jsou snad tak bezuzdní? Spíše zjevně od pohana. A je-li to výlučné Jméno – znají je snad? Což tedy ne [jde o] náhradní jméno?

A plyne z toho: v dnešní době [povinen] není, ale dříve povinen byl. Plyne z toho.

Druhý říká: I já jako on. Řekl Reš Lakiš: Plyne z toho, že [výpověď] ‚i já jako on‘ je platná v majetkových i v hrdelních věcech; a [jinak to nepřipouštějí] ze zvýšené přísnosti, kterou zavedli rabíni; ale zde, protože to není možné, ponechali rabíni [věc] podle práva Tóry.

Neboť kdyby tě napadlo, že [taková výpověď] je neplatná – zabíjeli bychom zde člověka proto, že to [jinak] není možné?

A třetí říká: I já jako on. [Tato mišna je] anonymní [a] podle rabiho Akivy, který přirovnává tři [svědky] ke dvěma.