MIŠNA: Kdo slouží modlám – jak ten, kdo [jí] slouží, tak ten, kdo [jí] obětuje, tak ten, kdo [jí] pálí kadidlo, tak ten, kdo [jí] vylévá úlitbu, tak ten, kdo se [jí] klaní, tak ten, kdo ji přijímá za boha, i ten, kdo jí řekne: Ty jsi můj bůh.
מתני׳ העובד עבודת כוכבים אחד העובד ואחד המזבח ואחד המקטר ואחד המנסך ואחד המשתחוה ואחד המקבלו עליו לאלוה והאומר לו אלי אתה
Ale kdo [ji] objímá, líbá, [před ní] zametá, kropí, [ji] omývá, maže, obléká a obouvá, přestupuje zákaz. Kdo slibuje v jejím jménu a kdo [slib] potvrzuje v jejím jménu, přestupuje zákaz.
אבל המגפף והמנשק והמכבד והמרבץ והמרחץ והסך והמלביש והמנעיל עובר בלא תעשה הנודר בשמו והמקיים בשמו עובר בלא תעשה
Řekl rabi Jirmeja: Takto to říká: jak ten, kdo [jí] slouží jejím obvyklým způsobem, tak ten, kdo obětuje, pálí kadidlo, vylévá úlitbu a klaní se, i když to není její obvyklý způsob.
אמר רבי ירמיה הכי קאמר אחד העובד כדרכה ואחד המזבח ואחד המקטר ואחד המנסך ואחד המשתחוה ואפילו שלא כדרכה
Ať započítá také toho, kdo kropí [krví]! Řekl Abaje: Kropení je totéž co vylévání úlitby, neboť je psáno: „Nebudu vylévat jejich úlitby z krve“ (Ž 16,4).
Neboť učili rabíni: Kdyby bylo řečeno [jen] „kdo obětuje, bude vyhlazen“ (Ex 22,19), řekl bych, že Písmo mluví o tom, kdo obětuje posvěcené [oběti] venku [mimo Chrám]; verš učí „bohům“ – Písmo mluví o tom, kdo obětuje modlám.
דתנו רבנן אילו נאמר (שמות כב, יט) זובח יחרם הייתי אומר בזובח קדשים בחוץ הכתוב מדבר תלמוד לומר לאלהים בזובח לעבודת כוכבים הכתוב מדבר
Mám to jen u toho, kdo obětuje; kdo pálí kadidlo a vylévá úlitbu – odkud? Verš učí: „kromě Hospodinu jedinému“ (Ex 22,19) – vyhradil jsi všechny služby výlučnému Jménu.
אין לי אלא בזובח מקטר ומנסך מניין ת"ל (שמות כב, יט) בלתי לה' לבדו ריקן העבודות כולן לשם המיוחד
Obětování bylo zahrnuto [v obecném pravidle], a proč vyšlo [zvlášť]? Aby se k němu přirovnávalo a aby ti bylo řečeno: jako obětování je zvláštní tím, že je to služba [konaná] uvnitř [Chrámu] a je se za ni vinen smrtí, tak i všechno, co je službou uvnitř a je se za ni vinen smrtí.
זביחה בכלל היתה ולמה יצאה להקיש אליה ולומר לך מה זביחה מיוחדת שהיא עבודת פנים וחייבין עליה מיתה אף כל שהיא עבודת פנים וחייבין עליה מיתה
Řekl mistr: ‚Řekl bych, že Písmo mluví o tom, kdo obětuje posvěcené [oběti] venku.‘ Ten, kdo obětuje posvěcené [oběti] venku, [je přece trestán] vyhlazením!
אמר מר הייתי אומר בזובח קדשים בחוץ הכתוב מדבר זובח קדשים בחוץ כרת הוא
Neboť bylo řečeno: Kdo zabije zvíře s úmyslem pokropit jeho krví [na počest] modly a spálit jeho tuk [na počest] modly – rabi Jochanan řekl:
דאיתמר השוחט בהמה לזרוק דמה לעבודת כוכבים ולהקטיר חלבה לעבודת כוכבים רבי יוחנן אמר
Originál: Sanhedrin 60b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.