Talmud česky

Sanhedrin 59b סנהדרין

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 59b · 25 segmentů

Struktura debaty:Otázka 3Námitka 2Důkaz 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Ale co obřízka, která byla řečena potomkům Noemovým, neboť je psáno: „A ty budeš zachovávat mou smlouvu“ (Gn 17,9), a byla zopakována na Sinaji: „A osmého dne bude obřezán“ (Lv 12,3) – a byla řečena Izraeli, a ne potomkům Noemovým!
והרי מילה שנאמרה לבני נח דכתיב (בראשית יז, ט) ואתה את בריתי תשמור ונשנית בסיני (ויקרא יב, ג) וביום השמיני ימול לישראל נאמרה ולא לבני נח
2
To přichází k povolení [obřízky v] Šabat: „dne“ – i v Šabat.
ההוא למישרי שבת הוא דאתא ביום ואפילו בשבת
3
Ale co plození a množení, které bylo řečeno potomkům Noemovým, neboť je psáno: „A vy se ploďte a množte“ (Gn 9,7), a bylo zopakováno na Sinaji: „Jdi, řekni jim: Vraťte se do svých stanů“ (Dt 5,26) – a bylo řečeno Izraeli, a ne potomkům Noemovým!
והרי פריה ורביה שנאמרה לבני נח דכתיב (בראשית ט, ז) ואתם פרו ורבו ונשנית בסיני (דברים ה, כו) לך אמור להם שובו לכם לאהליכם לישראל נאמרה ולא לבני נח
4
To přichází [k tomu], že každá věc [zakázaná] hlasováním potřebuje jiné hlasování, aby byla dovolena.
ההוא לכל דבר שבמנין צריך מנין אחר להתירו הוא דאתא
5
Je-li tomu tak, řekněme i o každém jednotlivém, že bylo zopakováno kvůli nějaké věci!
אי הכי כל חדא וחדא נמי נימא משום מילתא איתני
6
Takto to říká: K čemu bylo třeba varování znovu opakovat?
הכי קאמר אזהרה מיהדר ומיתנא בה למה לי
7
„A takové nemáme kromě šlachy kyčelní, a to podle rabiho Jehudy“ – vždyť ani tato [dvě] nebyla zopakována [kvůli sobě]!
ואין לנו אלא גיד הנשה בלבד ואליבא דר' יהודה הני נמי לא איתני
8
Tato byla zopakována kvůli nějaké věci, ale ta nebyla zopakována vůbec.
הני איתני לשום מילתא בעלמא הא לא איתני כלל
9
A chceš-li, řekni: Obřízkou od počátku Milosrdný zavázal Abrahama: „A ty budeš zachovávat mou smlouvu, ty a tvé potomstvo po tobě po jejich pokolení“ (Gn 17,9) – ty a tvé potomstvo ano, nikdo jiný ne.
אי בעית אימא מילה מעיקר' לאברהם הוא דקא מזהר ליה רחמנא ואתה את בריתי תשמור אתה וזרעך אחריך לדורותם אתה וזרעך אין איניש אחרינא לא
10
Ale pak ať jsou zavázáni synové Izmaelovi! – „Neboť v Izákovi ti bude nazváno potomstvo“ (Gn 21,12).
אלא מעתה בני ישמעאל לחייבו (בראשית כא, יב) כי ביצחק יקרא לך זרע
11
Ať jsou zavázáni synové Ezauovi! – „V Izákovi“, a ne celý Izák.
בני עשו לחייבו ביצחק ולא כל יצחק
12
Namítl Rav Ošaja: Ale pak synové Ketury nebudou zavázáni! Vždyť řekl rabi Josi bar Avin, a někteří říkají rabi Josi bar Chanina: „Porušil mou smlouvu“ (Gn 17,14) – to má zahrnout syny Ketury.
מתקיף לה רב אושעיא אלא מעתה בני קטורה לא לחייבו האמר ר' יוסי בר אבין ואיתימא ר' יוסי בר חנינא (בראשית יז, יד) את בריתי הפר לרבות בני קטורה
13
Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Prvnímu člověku nebylo dovoleno jíst maso, neboť je psáno: „Vám to bude za pokrm, i všem zvířatům země“ (Gn 1,29) – ale zvířata země ne vám.
אמר רב יהודה אמר רב אדם הראשון לא הותר לו בשר לאכילה דכתיב (בראשית א, כט) לכם יהיה לאכלה ולכל חית הארץ ולא חית הארץ לכם
14
A když přišli potomci Noemovi, dovolil jim to, neboť je řečeno: „Jako zelené byliny vám dávám všechno“ (Gn 9,3). Mohl bych myslet, že [zákaz] údu z živého na ně neplatí? Verš učí: „Jen maso s jeho duší, jeho krev nebudete jíst“ (Gn 9,4). Mohl bych myslet, že i na plazy? Verš učí: „jen“.
וכשבאו בני נח התיר להם שנאמר (בראשית ט, ג) כירק עשב נתתי לכם את כל יכול לא יהא אבר מן החי נוהג בו ת"ל (בראשית ט, ד) אך בשר בנפשו דמו לא תאכלו יכול אף לשרצים ת"ל אך
15
A jaké je [z toho] poučení? Řekl Rav Huna: „jeho krev“ – ten, jehož krev je odlišná od jeho masa; vyloučeni jsou plazi, jejichž krev není odlišná od jejich masa.
ומאי תלמודא א"ר הונא דמו מי שדמו חלוק מבשרו יצאו שרצים שאין דמם חלוק מבשרם
16
Namítají: „A vládněte nad rybami moře“ (Gn 1,26) – což ne k jídlu? Ne, k práci.
מיתיבי (בראשית א, כו) ורדו בדגת הים מאי לאו לאכילה לא למלאכה
17
A jsou snad ryby k práci? Ano, podle [otázky] Rachavy, neboť se ptal Rachava: [Kdo] vedl [vůz tažený] kozou a rybou šibuta – jaký je zákon?
ודגים בני מלאכה נינהו אין כדרחבה דבעי רחבה הנהיג בעיזא ושיבוטא מאי
18
Pojď a slyš: „a nad ptactvem nebes“ (Gn 1,26) – což ne k jídlu? Ne, k práci.
ת"ש (בראשית א, כו) ובעוף השמים מאי לאו לאכילה לא למלאכה
19
A jsou snad ptáci k práci? Ano, podle otázky Raby bar Rav Huny: [Kdo] mlátil [obilí] husami a slepicemi – jaký je zákon podle rabiho Josiho bar rabi Jehudy?
ועופות בני מלאכה נינהו אין כדבעי רבה בר רב הונא דש באווזין ותרנגולין לר' יוסי ברבי יהודה מאי
20
Pojď a slyš: „a nade vším živým, co se plazí po zemi“ (Gn 1,28). – To přichází k zahrnutí hada.
תא שמע (בראשית א, כח) ובכל חיה הרומשת על הארץ ההוא לאתויי נחש הוא דאתא
21
Neboť učí baraita: Rabi Šimon ben Menasja říká: Škoda velkého služebníka, který se ztratil ze světa! Neboť kdyby had nebyl proklet, každý jednotlivý Izraelita by měl k dispozici dva dobré hady: jednoho by posílal na sever a jednoho na jih, aby mu přinášeli vzácné drahokamy (sandalbonim), drahé kameny a perly; a nejen to, ale připnuli by mu řemen pod ocas a on by jím vyvážel hlínu pro jeho zahradu a pro jeho pustý pozemek.
דתניא ר"ש בן מנסיא אומר חבל על שמש גדול שאבד מן העולם שאלמלא (לא) נתקלל נחש כל אחד ואחד מישראל היו מזדמנין לו שני נחשים טובים אחד משגרו לצפון ואחד משגרו לדרום להביא לו סנדלבונים טובים ואבנים טובות ומרגליות ולא עוד אלא שמפשילין רצועה תחת זנבו ומוציא בה עפר לגנתו ולחורבתו
22
Namítají: Rabi Jehuda ben Tema říkával: První člověk stoloval v zahradě Eden a služební andělé mu pekli maso a cedili víno. Had na něj pohlédl, uviděl jeho slávu a začal mu závidět. – Tam [jde] o maso, které sestupuje z nebe.
מיתיבי היה ר' יהודה בן תימא אומר אדם הראשון מיסב בגן עדן היה והיו מלאכי השרת צולין לו בשר ומסננין לו יין הציץ בו נחש וראה בכבודו ונתקנא בו התם בבשר היורד מן השמים
23
Existuje snad maso, které sestupuje z nebe? Ano, jako v tomto příběhu: Rabi Šimon ben Chalafta šel po cestě a potkali ho lvi, kteří proti němu řvali. Řekl: „Lvíčata řvou po kořisti“ (Ž 104,21). Sestoupily mu dvě kýty; jednu [lvi] snědli a jednu nechali. Přinesl ji, přišel do domu studia a zeptal se o ní: Je to nečistá věc, nebo čistá věc? Řekli mu: Nic nečistého nesestupuje z nebe.
מי איכא בשר היורד מן השמים אין כי הא דר"ש בן חלפתא הוה קאזיל באורחא פגעו בו הנך אריותא דהוו קא נהמי לאפיה אמר (תהלים קד, כא) הכפירים שואגים לטרף נחיתו ליה תרתי אטמתא חדא אכלוה וחדא שבקוה אייתיה ואתא לבי מדרשא בעי עלה דבר טמא הוא זה או דבר טהור א"ל אין דבר טמא יורד מן השמים
24
Zeptal se rabi Zejra rabiho Abahua: Kdyby mu sestoupilo [něco] v podobě osla, jaký by byl zákon? Řekl mu: Ty hloupý ptáku (jarod nala)! Vždyť mu přece řekli: Nic nečistého nesestupuje z nebe.
בעי מיניה ר' זירא מר' אבהו ירדה לו דמות חמור מהו א"ל יארוד נאלא הא אמרי ליה אין דבר טמא יורד מן השמים:
25
Rabi Šimon říká: Také čarodějnictví. Jaký je důvod rabiho Šimona? Neboť je psáno:
ר"ש אומר אף על הכישוף: מ"ט דר"ש דכתיב

Originál: Sanhedrin 59b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu