Sanhedrin 76a סנהדרין

Co platí o ní, [platí proto], že její matka [je zakázána pod trestem] upálení; lze to říci o něm, jehož matka [je zakázána pod trestem] ukamenování?

A dále: on [má být] jako ona – jako jsi u ní nerozlišoval mezi její dcerou a matkou její matky, tak ani u něho nerozlišuj mezi jeho dcerou a matkou jeho matky.

A podle toho, kdo říká, že přísnější je ukamenování, se to nevyvodí kvůli této [poslední] námitce.

[Namítá se:] Jestliže tedy je pro něho zakázána jeho snacha, ať je zakázána i její snacha?

Abaje řekl: Písmo říká: „Je to žena tvého syna“ (Lv 18,15) – kvůli ženě tvého syna ho činíš vinným, ale nečiníš ho vinným kvůli ženě jejího syna.

Rava řekl: Ať podle toho, kdo říká „odvoď z toho a z toho“, ať podle toho, kdo říká „odvoď z toho a ponech na jeho místě“, to nevyjde.

Podle toho, kdo říká „odvoď z toho a z toho“: jako pro něho je zakázána jeho snacha, tak i [u] ní je zakázána její snacha; a „z toho“: jako on [je trestán] ukamenováním, tak i ona ukamenováním.

Podle toho, kdo říká, že ukamenování je přísnější, lze namítnout: Co platí o něm, [platí proto], že jeho matka [je zakázána pod trestem] ukamenování; lze to říci o ní, jejíž matka [je zakázána pod trestem] upálení?

A dále: její dcera [by byla] upálením a její snacha ukamenováním? – On sám to dokazuje, neboť jeho dcera je upálením a jeho snacha ukamenováním.

Spíše [námitka zní]: jako jsi u něho nerozlišoval mezi jeho matkou a jeho snachou, tak ani u ní nerozlišuj mezi její matkou a její snachou. A podle toho, kdo říká, že upálení je přísnější, se to nevyvozuje kvůli této námitce.

A podle toho, kdo říká „odvoď z toho a ponech na jeho místě“: jako pro něho je zakázána jeho snacha, tak i [u] ní je zakázána její snacha; a „ponech na jeho místě“: tam je to ukamenováním, ale zde upálením, jak to nacházíme u její matky.

Podle toho, kdo říká, že ukamenování je přísnější, lze namítnout: Co platí o něm, [platí proto], že jeho matka [je zakázána pod trestem] ukamenování; lze to říci o ní, jejíž matka [je zakázána pod trestem] upálení?

A dále: jako jsi u něho rozlišoval mezi jeho dcerou a jeho snachou, tak i u ní rozlišuj mezi její dcerou a její snachou. A i podle toho, kdo říká, že upálení je přísnější, se to nevyvozuje kvůli této námitce.

Jeho dcera ze znásilněné ženy – odkud [víme, že je zakázána]? Což neřekl Abaje: [Je to] úsudek od lehčího k těžšímu: je-li trestán za dceru své dcery, tím spíše za svou dceru!

Ale copak se trestá na základě úsudku? – Je to jen odhalení věci [beztak zřejmé].

Rava řekl: Řekl mi rabi Jicchak bar Avdimi: Odvozuje se „ony“ – „ony“ a odvozuje se „mrzkost“ – „mrzkost“.

Otec rabiho Avina učil: Protože jsme se nedozvěděli o [trestu za] jeho dceru ze znásilněné ženy, muselo Písmo říci: „A dcera muže kohena“ (Lv 21,9).

[Namítá se:] Jestliže tedy dcera kohena [je trestána] upálením, ale ten, kdo s ní souložil, nikoli upálením, ať tedy i jeho dcera ze znásilněné ženy [je trestána] upálením, ale ten, kdo s ní souložil, nikoli upálením?

Abaje řekl: Písmo říká: „Znesvěcuje svého otce“ (Lv 21,9) – [platí to o] té, která znesvěcuje svého otce; vylučuje se tato, kterou znesvěcuje její otec.

Rava řekl: Pochopitelné je to tam: vyňal jsi ji z práva dcery kohena a postavil jsi ji pod právo dcery Izraelity. Ale zde – pod čí právo ji postavíš? Pod právo neprovdané ženy ji postavíš?

Varování [zákaz] ohledně jeho dcery ze znásilněné ženy – odkud? Pochopitelné je to u Abajeho a Ravy: odkud odvozují trest, odtud odvozují i varování.

Ale podle toho, co učil otec rabiho Avina, co [lze říci]? Rabi Ila řekl: Písmo říká: „Neznesvěcuj svou dceru tím, že ji dáš smilnit“ (Lv 19,29).

Rabi Jaakov, bratr Rav Achy bar Jaakova, namítl: Přichází snad tento [verš] „Neznesvěcuj svou dceru tím, že ji dáš smilnit“ k tomuto účelu? Vždyť je ho třeba k tomu, co se učí: „Neznesvěcuj svou dceru tím, že ji dáš smilnit“ – mohl bych se domnívat, že Písmo mluví o kohenovi, který provdá svou dceru za levitu nebo Izraelitu; proto se učí „tím, že ji dáš smilnit“ – Písmo mluví o znesvěcení smilstvem, o tom, kdo vydává svou dceru ne za účelem manželství.

Je-li tomu tak, ať Písmo řekne „al tachel“; proč „al techalel“? Vyplývají z toho dvě [věci]. A Abaje a Rava – co dělají s tímto [veršem] „Neznesvěcuj svou dceru tím, že ji dáš smilnit“? Rabi Mani řekl: To je ten, kdo provdá svou dceru za starce.

Jak se učí: „Neznesvěcuj svou dceru tím, že ji dáš smilnit“ – rabi Eliezer říká: To je ten, kdo provdá svou dceru za starce. Rabi Akiva říká: To je ten, kdo nechává svou dceru [neprovdanou], až dospěje.

Rav Kahana řekl jménem rabiho Akivy: Není v Izraeli chudáka kromě lstivého ničemy a toho, kdo nechává svou dceru [neprovdanou], až dospěje. Copak ten, kdo nechává svou dceru, až dospěje, není lstivý ničema?

Abaje řekl: