Sanhedrin 76b סנהדרין

Takto to míní: Kdo je chudák [a] lstivý ničema? To je ten, kdo nechává svou dceru, až dospěje. A Rav Kahana řekl jménem rabiho Akivy: Měj se na pozoru před tím, kdo ti radí podle svého prospěchu.

Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: O tom, kdo provdá svou dceru za starce, o tom, kdo dá ženu svému nezletilému synovi, a o tom, kdo vrací ztracenou věc Kutejci, praví Písmo: „…aby přidal opilého k žíznivému. Hospodin mu nebude chtít odpustit“ (Dt 29,18–19).

Namítá se: O tom, kdo miluje svou ženu jako sebe sama a ctí ji víc než sebe sama, kdo vede své syny a dcery přímou cestou a provdá je blízko jejich dospělosti, praví Písmo: „A poznáš, že ve tvém stanu je pokoj; prohlédneš svůj příbytek a nic ti nebude chybět“ (Jb 5,24). – Blízko dospělosti je něco jiného.

Učili naši mistři: O tom, kdo miluje své sousedy, kdo přibližuje své příbuzné, kdo si bere za ženu dceru své sestry a kdo půjčí chudému sela v čas jeho tísně, praví Písmo: „Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví“ (Iz 58,9).

Učili naši mistři: „Jeho i je“ (Lv 20,14) – jeho a jednu z nich, slova rabiho Jišmaela. Rabi Akiva říká: Jeho a obě.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Abaje řekl: Rozdíl mezi nimi je [jen] ve způsobu, jak vykládají význam [verše].

Rabi Jišmael se domnívá: „jeho i je“ – jeho a jednu z nich, neboť v řečtině se „jedna“ říká „hena“; a matka jeho tchyně se odvozuje výkladem. Rabi Akiva se domnívá: „jeho i je“ – jeho a obě; a matka jeho tchyně je napsána přímo zde.

Rava řekl: Rozdíl mezi nimi je u tchyně po [manželčině] smrti. Rabi Jišmael se domnívá: [soulož s] tchyní po [manželčině] smrti [se trestá] upálením; a rabi Akiva se domnívá: [je to] pouhý zákaz.

MIŠNA: A tito jsou popravováni [mečem]: vrah a obyvatelé svedeného města.

Vrah, který udeřil svého bližního kamenem nebo železem, nebo ho držel pod vodou nebo v ohni, takže odtud nemohl vyjít, a [ten] zemřel – je vinen.

Strčil ho do vody nebo do ohně a on odtud mohl vyjít, a zemřel – je osvobozen. Poštval na něho psa, poštval na něho hada – je osvobozen. Dal ho uštknout hadem – rabi Jehuda ho činí vinným, ale mudrci ho osvobozují.

GEMARA: Šmuel řekl: Proč nebylo u železa řečeno „ruka“? Protože železo usmrcuje v jakémkoli množství.

Tak se také učí: Rabi říká: Je zjevné a známé před Tím, který promluvil a stal se svět, že železo usmrcuje v jakémkoli množství; proto mu Tóra nestanovila míru. A to platí, když [jím] probodne.

„Nebo ho držel pod vodou“: Začátek nás učí novinku a konec nás učí novinku. Začátek nás učí novinku: přestože ho nestrčil on sám, protože odtud nemohl vyjít a zemřel, je vinen. Konec nás učí novinku: přestože ho strčil, protože odtud mohl vyjít a zemřel, je osvobozen.

Držení [pod vodou] – odkud to víme? Šmuel řekl: Protože Písmo říká: „Nebo v nepřátelství“ (Nu 35,21) – to zahrnuje toho, kdo [oběť] uzavře [na místě, kde zahyne].

Jeden muž uzavřel zvíře svého druha na slunci a ono uhynulo. Ravina ho činil vinným, Rav Acha bar Rav ho osvobodil.

Ravina ho činil vinným [na základě] úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže u vraha, u něhož [Písmo] nepostavilo neúmyslné na roveň úmyslnému a vynucené na roveň dobrovolnému, učinilo vinným toho, kdo uzavře,