Ševuot 21a שבועות

Proto nás učí [to], co mu [Abaje] odpověděl.

A chceš-li, řekni: Tak jako přináší oběť za lživou, tak přináší oběť za marnou; a je to rabi Akiva, který zavazuje [obětí] za minulost stejně jako za budoucnost.

Namítají: Co je marná přísaha? Přísahal, že změní to, co je lidem známo. Lživá přísaha: přísahal, že zamění. – Řekni: přísahal, a [pak] zaměnil.

Když přišel Ravin, řekl, že rabi Jirmeja řekl, že rabi Abahu řekl, že rabi Jochanan řekl: „Jedl jsem“ a „nejedl jsem“ je lež, a varování za to plyne z „Nebudete přísahat mým jménem ke lži“ (Lv 19,12). „Budu jíst“ a „nebudu jíst“ – přestupuje zákaz „nezruší své slovo“ (Nu 30,3). A co je marná přísaha? Přísahal, že změní to, co je lidem známo.

Rav Papa řekl: Tento výrok rabi Abahua nebyl řečen výslovně, nýbrž byl odvozen; neboť Rav Idi bar Avin řekl, že Rav Amram řekl, že Rav Jicchak řekl, že rabi Jochanan řekl: Rabi Jehuda říká jménem rabi Josiho Galilejského: Za každý zákaz v Tóře, který zahrnuje čin, se bičuje, a za ten, který nezahrnuje čin, se nebičuje; kromě toho, kdo přísahá, kdo zaměňuje [obětní zvíře] a kdo proklíná svého bližního Jménem [Božím].

Kdo přísahá – odkud to máme? Rabi Jochanan řekl jménem rabi Šimona ben Jochaje: Verš říká: „Nebudeš vyslovovat jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, neboť [Hospodin] nenechá bez trestu“ (Ex 20,7) – nebeský soud ho nenechá bez trestu, ale pozemský soud ho dá zbičovat a tím ho zprostí viny.

Rav Papa řekl Abajemu: Možná Milosrdný míní toto: vůbec ho nenechá bez trestu! – Kdyby bylo psáno [jen] „neboť nenechá bez trestu“, bylo by to, jak říkáš; nyní však, když je psáno „neboť Hospodin nenechá bez trestu“ – je to Hospodin, kdo ho nenechá bez trestu, ale pozemský soud ho dá zbičovat a zprostí ho viny.

Našli jsme marnou přísahu; lživou přísahu odkud máme? Rabi Jochanan sám řekl: „Nadarmo, nadarmo“ je tam dvakrát – nevztahuje-li se to k marné přísaze, vztáhni to k lživé přísaze.

A rabi Abahu to zkoumal: Jak vypadá tato lživá přísaha? Řekneš-li: Přísahám, že nebudu jíst, a jedl – to je zákaz, který zahrnuje čin. Ale řekl-li: Přísahám, že budu jíst, a nejedl – copak je za to bičován? Vždyť bylo řečeno: Přísahám, že dnes sním tento bochník, a den uplynul a nesnědl ho – rabi Jochanan i Reš Lakiš oba řekli: Není bičován.

Rabi Jochanan řekl: Není bičován, protože je to zákaz, který nezahrnuje čin, a za žádný zákaz, který nezahrnuje čin, se nebičuje. A Reš Lakiš řekl: Není bičován, protože je to pochybné varování, a pochybné varování se nenazývá varováním.

A rabi Abahu řekl: Ať je to tedy o „jedl jsem“ a „nejedl jsem“. A čím se to liší? Rava řekl: Tóra výslovně zahrnula lživou přísahu jako podobnou marné: jako marná se týká minulosti, tak i lživá se týká minulosti.

Rabi Jirmeja namítl rabi Abahuovi: Přísahám, že nesním tento bochník; přísahám, že ho nesním; přísahám, že ho nesním – a snědl ho; je povinen jen jednou. To je přísaha vyslovení, za jejíž úmyslné porušení se trestá bičováním a za porušení omylem se přináší oběť proměnlivé hodnoty.

„To je“ – co tím vylučuje? Ne snad „jedl jsem“ a „nejedl jsem“, že za to není bičován?

Ne, vylučuje „jedl jsem“ a „nejedl jsem“ z oběti: tato je ta, za jejíž porušení omylem se přináší oběť proměnlivé hodnoty, ale „jedl jsem“ a „nejedl jsem“ ne; a je to rabi Jišmael, který řekl: Je povinen jen za budoucnost; bičován však je.