Ševuot 20b שבועות

Ale podle Ravy je to obtížné.

Rava ti řekne: Oprav to a řekni takto: Jaký je isar slibu zmíněný v Tóře? Kdo říká: Beru na sebe, že nebudu jíst maso a nebudu pít víno, jako v den, kdy zemřel můj otec, jako v den, kdy byl zabit ten a ten. A Šmuel řekl: A to tehdy, když již od onoho dne žije pod slibem.

Jaký je důvod? Verš říká: „Když muž slíbí slib Hospodinu“ (Nu 30,3) – teprve když slíbí [přirovnáním] k věci, která je zakázána slibem.

„Jako v den, kdy zemřel můj otec“ – to je zřejmé. „Jako v den, kdy byl zabit Gedalja, syn Achikamův“ – to bylo potřeba: mohlo by tě napadnout, že protože je [ten den] zakázán, i když nic neslíbil, ani když slíbí, nespočívá na něm zákaz [slibu], a že to není přimknutí ke slibu; proto nás to učí.

I rabi Jochanan zastává tento názor Ravy, neboť když přišel Ravin, řekl, že rabi Jochanan řekl: Vyslovení „nebudu u tebe jíst“, isar „nebudu u tebe jíst“ – je to přísaha.

Když přišel Rav Dimi, řekl, že rabi Jochanan řekl: [Porušené] „budu jíst“ a „nebudu jíst“ je lež, a varování za to plyne odtud: „Nebudete přísahat mým jménem ke lži“ (Lv 19,12). [Nepravdivé] „jedl jsem“ a „nejedl jsem“ je marnost, a varování za to plyne odtud: „Nebudeš vyslovovat jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo“ (Ex 20,7).

[Kdo poruší] konamy [sliby zákazu], přestupuje zákaz „nezruší své slovo“ (Nu 30,3).

Namítají: Marná a lživá [přísaha] jsou jedno. Není to snad tak, že jako marná se týká minulosti, tak i lživá se týká minulosti? Z toho plyne, že „jedl jsem“ a „nejedl jsem“ je lež!

Je to snad důkaz? Tato je, jak je, a tamta je, jak je. A co znamená „jsou jedno“? Že byly řečeny jedním výrokem; jak se učí: „Pamatuj“ (Ex 20,8) a „Zachovávej“ (Dt 5,12) byly řečeny jedním výrokem – což ústa nedokážou vyslovit a ucho nedokáže slyšet.

Budiž, tam byly řečeny jedním výrokem kvůli učení Rav Ady bar Ahavy, neboť Rav Ada bar Ahava řekl: Ženy jsou podle Tóry povinny posvěcením dne, neboť verš říká „Pamatuj“ a „Zachovávej“ – kdo podléhá zachovávání, podléhá i pamatování; a tyto ženy, protože podléhají zachovávání, podléhají i pamatování. Ale zde – pro jakou halachu je to potřeba?

Nýbrž [aby učil]: Tak jako je bičován za marnou, tak je bičován i za lživou.

To je naopak! Řekni tedy: Tak jako je bičován za lživou, tak je bičován i za marnou.

To je zřejmé – tohle je zákaz a tamto je zákaz! – Mohl bys říci [to], co řekl Rav Papa Abajemu: „nenechá bez trestu“ (Ex 20,7) – vůbec ne [trestem bičování].