MIŠNA: Přísaha svědectví platí pro muže, a ne pro ženy, pro nepříbuzné, a ne pro příbuzné, pro způsobilé, a ne pro nezpůsobilé; a platí jen pro ty, kdo jsou způsobilí svědčit;
מתני׳ שבועת העדות נוהגת באנשים ולא בנשים ברחוקין ולא בקרובין בכשרין ולא בפסולין ואינה נוהגת אלא בראוין להעיד
před soudem i mimo soud, [je-li vyslovena] z vlastních úst; [je-li vyslovena] ústy jiných, nejsou povinni, dokud svědectví nezapřou před soudem; to jsou slova rabi Meira. A mudrci říkají: Ať z vlastních úst, ať ústy jiných, nejsou povinni, dokud svědectví nezapřou před soudem.
בפני בית דין ושלא בפני ב"ד מפי עצמו ומפי אחרים אין חייבין עד שיכפרו בהן בב"ד דברי ר' מאיר וחכמים אומרים בין מפי עצמו ובין מפי אחרים אינן חייבין עד שיכפרו בהן בב"ד
A jsou povinni za úmyslné porušení přísahy i za její neúmyslné porušení spojené s úmyslností ohledně svědectví; ale nejsou povinni, je-li [i svědectví] neúmyslné. A čím jsou povinni za úmyslné porušení přísahy? Obětí proměnlivé hodnoty.
וחייבין על זדון השבועה ועל שגגתה עם זדון העדות ואינן חייבין על שגגתה ומה הן חייבין על זדון השבועה קרבן עולה ויורד:
Ty říkáš o svědcích – nebo snad jen o stranách sporu? Když říká: „kteří mají spor“ (Dt 19,17), hle, strany sporu jsou už zmíněny; jak tedy vyložím „postaví se ti dva muži“? Písmo mluví o svědcích. A chceš-li [přesto] říci [jinak]: Je zde řečeno „dva“ a je tam řečeno „dva“ (Dt 19,15) – jako tam jde o svědky, tak i zde jde o svědky.
אתה אומר בעדים או אינו אלא בבעלי דינין כשהוא אומר (דברים יט, יז) אשר להם הריב הרי בעלי דינין אמור הא מה אני מקיים ועמדו שני האנשים בעדים הכתוב מדבר ואם נפשך לומר נאמר כאן שני ונאמר להלן (דברים יט, יז) שני מה להלן בעדים אף כאן בעדים
Co znamená „a chceš-li říci“? A namítneš-li, že protože není psáno „a kteří mají spor“, mluví celý verš o stranách sporu – je zde řečeno „dva“ a je tam řečeno „dva“: jako tam jde o svědky, tak i zde jde o svědky.
מאי אם נפשך לומר וכי תימא מדלא כתב ואשר להם הריב כוליה קרא בבעלי דינין משתעי נאמר כאן שני ונאמר להלן שני מה להלן בעדים אף כאן בעדים
Učí se jiná baraita: „Postaví se ti dva muži“ – Písmo mluví o svědcích. Ty říkáš o svědcích – nebo snad jen o stranách sporu? Řekl jsi [snad], že k soudu přicházejí jen dva, a tři k soudu nepřicházejí? A chceš-li [přesto] říci [jinak]: Je zde řečeno „dva“ a je tam řečeno „dva“ – jako tam jde o svědky, tak i zde jde o svědky.
תניא אידך ועמדו שני האנשים בעדים הכתוב מדבר אתה אומר בעדים או אינו אלא בבעלי דינין אמרת וכי שנים באים לדין שלשה אין באין לדין ואם נפשך לומר נאמר כאן שני ונאמר להלן שני מה להלן בעדים אף כאן בעדים
Co znamená „a chceš-li říci“? A namítneš-li, že verš mluví o žalobci a žalovaném – je zde řečeno „dva“ a je tam řečeno „dva“: jako tam jde o svědky, tak i zde jde o svědky.
מאי אם נפשך לומר וכי תימא בתובע ונתבע קא משתעי קרא נאמר כאן שני ונאמר להלן שני מה להלן בעדים אף כאן בעדים
Učí se jiná baraita: „Postaví se ti dva muži“ – Písmo mluví o svědcích. Ty říkáš o svědcích – nebo snad jen o stranách sporu? Řekl jsi [snad], že k soudu přicházejí muži, a ženy k soudu nepřicházejí? A chceš-li [přesto] říci [jinak]: Je zde řečeno „dva“ a je tam řečeno „dva“ – jako tam jde o svědky, tak i zde jde o svědky.
תניא אידך ועמדו שני האנשים בעדים הכתוב מדבר אתה אומר בעדים או אינו אלא בבעלי דינין אמרת וכי אנשים באין לדין נשים אין באות לדין ואם נפשך לומר נאמר כאן שני ונאמר להלן שני מה להלן בעדים אף כאן בעדים
Co znamená „a chceš-li říci“? A namítneš-li, že to není způsob ženy [chodit k soudu], protože „všechna sláva královské dcery je uvnitř“ (Ž 45,14) – je zde řečeno „dva“ a je tam řečeno „dva“: jako tam jde o svědky, tak i zde jde o svědky.
מאי אם נפשך לומר וכי תימא אשה לאו אורחה משום (תהלים מה, יד) כל כבודה בת מלך פנימה נאמר כאן שני ונאמר להלן שני מה להלן בעדים אף כאן בעדים
Rabíni učili: „Postaví se ti dva muži“ – je přikázáním pro strany sporu, aby stály. Rabi Jehuda řekl: Slyšel jsem, že chtějí-li posadit oba, posadí je. Co je zakázáno? Aby jeden stál a druhý seděl, aby jeden mluvil, kolik potřebuje, a druhému řekli: Zkrať svá slova.
ת"ר ועמדו שני האנשים מצוה לבעלי דינין שיעמדו אמר ר' יהודה שמעתי שאם רצו להושיב את שניהם מושיבין איזהו אסור שלא יהא אחד עומד ואחד יושב אחד מדבר כל צרכו ואחד אומר לו קצר דבריך
Rabíni učili: „Spravedlivě budeš soudit svého bližního“ (Lv 19,15) – aby jeden neseděl a druhý nestál, aby jeden nemluvil, kolik potřebuje, a druhému neřekli: Zkrať svá slova. Jiný výklad: „Spravedlivě budeš soudit svého bližního“ – posuzuj svého bližního s přikloněním k jeho zásluhám.
ת"ר (ויקרא יט, טו) בצדק תשפוט עמיתך שלא יהא אחד יושב ואחד עומד אחד מדבר כל צרכו ואחד אומר לו קצר דבריך ד"א בצדק תשפוט עמיתך הוי דן את חבירך לכף זכות
Rav Ula, syn Rav Ilaje, měl soudní při před Rav Nachmanem. Rav Josef mu vzkázal: Ula, náš druh, je [tvým] bližním v Tóře a v přikázáních. [Rav Nachman] řekl: Proč mi to vzkázal? Abych mu nadržoval? Pak řekl: Abych se jeho sporem zabýval přednostně.
רב עולא בריה דרב עילאי הוה ליה דינא קמיה דרב נחמן שלח ליה רב יוסף עולא חברנו עמית בתורה ובמצות אמר למאי שלח לי לחנופי ליה הדר אמר למישרא בתיגריה
Originál: Shevuot 30a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.