Ševuot 5a שבועות

rozšíření a zúžení.

Ano, obecně vykládá obecné a zvláštní, ale zde je důvod ten, který učili v domě rabiho Jišmaela.

Neboť v domě rabiho Jišmaela učili: „do vody“ (Lv 11,32) – „do vody“ dvakrát: to není obecné a zvláštní, nýbrž rozšíření a zúžení.

A mudrci? Ravina řekl: Jak říkají na Západě [v zemi Izraele]: Všude, kde najdeš dvě obecná [vyjádření] blízko sebe, vlož mezi ně zvláštní a vykládej je [metodou] obecného a zvláštního.

Nyní, když jsi řekl, že Rabi vykládá obecné a zvláštní, je chtě nechtě potíž s přísahami. Spíše: u přísah to vzal podle rabiho Akivy, a sám si to nemyslí.

K věci samé: Odkud [víme], že je vinen jen za [nečistotu], při níž bylo uvědomění na začátku a uvědomění na konci a zapomnění mezi tím? Učí se: „a je to před ním skryto“, „a je to před ním skryto“ – dvakrát; to jsou slova rabiho Akivy.

Rabi říká: To není třeba. Vždyť říká: „a je to před ním skryto“ – z toho plyne, že [předtím] věděl; „a on to zví“ – hle, zde jsou dvě uvědomění. Proč tedy Písmo učí „a je to před ním skryto“? Aby činilo vinným za zapomnění nečistoty a za zapomnění Svatyně.

Mistr řekl: „a je to před ním skryto“ – z toho plyne, že [předtím] věděl. Odkud to vyplývá? Rava řekl: Z toho, že není psáno „a je mu to neznámé“.

Abaje mu řekl: Nuže tedy, u sóty, kde je psáno: „a je to skryto před očima jejího muže“ (Nu 5,13) – plyne z toho, že [to] zpočátku věděl? Kdyby to věděl, copak by ji voda prověřovala?

Vždyť se učí: „a muž bude prost viny, a ta žena ponese svou vinu“ (Nu 5,31) – když je muž prost viny, voda prověřuje jeho ženu; když muž není prost viny, voda jeho ženu neprověřuje.

A dále, u Tóry, kde je psáno: „je skryta před očima všeho živého a ptactvu nebes je utajena“ (Jb 28,21) – plyne z toho, že je někdo, kdo ji znal? Vždyť je psáno: „člověk nezná její cenu“ (Jb 28,13)!

Spíše řekl Abaje: Rabi se domnívá, že znalost [získaná] v domě učitele se nazývá uvědoměním.

Rav Papa řekl Abajemu: Ale když [Mišna] učí: „nebylo při ní uvědomění na začátku, ale bylo uvědomění na konci“ – je snad někdo, kdo nemá znalost z domu učitele? Řekl mu: Ano, najdeš to u dítěte, které bylo zajato mezi pohany.

„Vynášení o Šabatu jsou dvě, a to jsou vlastně čtyři.“ Tam jsme se učili: Vynášení o Šabatu jsou dvě, a to jsou vlastně čtyři uvnitř, a dvě, a to jsou vlastně čtyři venku. Proč zde učí „dvě, a to jsou vlastně čtyři“ a nic dalšího, a proč tam učí „dvě, a to jsou vlastně čtyři uvnitř, a dvě, a to jsou vlastně čtyři venku“?

Tam, kde je hlavní místo [zákonů o] Šabatu, učí hlavní kategorie i odvozeniny; zde, kde není hlavní místo Šabatu, učí hlavní kategorie, a odvozeniny neučí.

Hlavní kategorie – co to je? Vynášení. [Ale] vynášení jsou jen dvě!

A řekneš-li, že některá jsou k vině a některá k osvobození – vždyť to učí obdobně jako vzhledy kožních skvrn: jako tam jsou všechny k vině, tak i zde jsou všechny k vině!

Spíše řekl Rav Papa: Tam, kde je hlavní místo Šabatu, učí [případy] vinné i osvobozené; zde učí vinné a osvobozené neučí.

Vinné – co to je? Vynášení. [Ale] vynášení jsou jen dvě! [Jsou to] dva [případy] vynesení a dva vnesení.

Vždyť učí „vynášení“! Rav Aši řekl: Tana nazývá i vnesení vynesením. Odkud [to víme]?