čtyři; čtyři a čtyři – hle, osm; osm a osm – hle, šestnáct. A tak [i] na Sinaji, a tak [i] na moabských pláních, jak je řečeno: „Toto jsou slova smlouvy, kterou Hospodin přikázal Mojžíšovi“ atd. (Dt 28,69), a je psáno: „A zachovávejte slova této smlouvy“ atd. (Dt 29,8). Shledáváme tedy čtyřicet osm smluv na každé jednotlivé přikázání.
ארבע ארבע וארבע הרי שמונה שמונה ושמונה הרי שש עשרה וכן בסיני וכן בערבות מואב שנא' (דברים כח, סט) אלה דברי הברית אשר צוה ה' את משה וגו' וכתיב (דברים כט, ח) ושמרתם את דברי הברית הזאת וגו' נמצא מ"ח בריתות על כל מצוה ומצוה
A [je to] ve sporu těchto tanaitů. Neboť bylo učeno: Rabi Jišmael říká: Obecná pravidla byla řečena na Sinaji a podrobnosti ve stanu setkávání. Rabi Akiva říká: Obecná pravidla i podrobnosti byla řečena na Sinaji, zopakována ve stanu setkávání a potřetí řečena na moabských pláních.
ובפלוגתא דהני תנאי דתניא רבי ישמעאל אומר כללות נאמרו בסיני ופרטות באהל מועד ר' עקיבא אומר כללות ופרטות נאמרו בסיני ונשנו באהל מועד ונשתלשו בערבות מואב
Rabi Šimon ben Jehuda z Kfar Ako řekl ve jménu rabiho Šimona: Není žádné jednotlivé přikázání, které je napsáno v Tóře, nad nímž by nebylo uzavřeno čtyřicet osm smluv [krát] šest set tři tisíce pět set padesát.
ר' שמעון בן יהודה איש כפר עכו אמר משום רבי שמעון אין לך מצוה ומצוה שכתובה בתורה שלא נכרתו עליה ארבעים ושמנה בריתות של שש מאות אלף ושלשת אלפים וחמש מאות וחמשים
Řekl Rabi: Podle slov rabiho Šimona ben Jehudy z Kfar Ako, který řekl ve jménu rabiho Šimona, že není žádné jednotlivé přikázání v Tóře, nad nímž by nebylo uzavřeno čtyřicet osm smluv [krát] šest set tři tisíce pět set padesát, připadá na každého jednotlivého z Izraele šest set tři tisíce pět set padesát [smluv].
אמר רבי לדברי רבי שמעון בן יהודה איש כפר עכו שאמר משום רבי שמעון אין לך כל מצוה ומצוה שבתורה שלא נכרתו עליה ארבעים ושמנה בריתות של שש מאות אלף ושלשת אלפים וחמש מאות וחמשים נמצא לכל אחד ואחד מישראל שש מאות אלף ושלשת אלפים וחמש מאות וחמשים
„Prokletý muž, který udělá tesaný nebo litý obraz“ atd. (Dt 27,15) – stačí mu [snad jen] „prokletý“? Nýbrž to je ten, kdo obcoval se zakázanou ženou a zplodil syna, a ten odešel mezi modloslužebníky a sloužil modlám: prokletí jsou otec a matka tohoto [syna], neboť mu to způsobili.
(דברים כז, טו) ארור האיש אשר יעשה פסל ומסכה וגו' בארור סגי ליה אלא זה הבא על הערוה והוליד בן והלך לבין עובדי כוכבים ועבד עבודת כוכבים ארורין אביו ואמו של זה שכך גרמו לו
Naši mistři učili: „A dáš požehnání na horu Gerizim a prokletí [na horu Ebal]“ (Dt 11,29). Proč to Písmo říká? Má-li to učit, že požehnání bude na hoře Gerizim a prokletí na hoře Ebal – vždyť už je řečeno: „Tito budou stát, aby žehnali lidu, na hoře Gerizim“ (Dt 27,12), a je psáno: „A tito budou stát kvůli prokletí na hoře Ebal“ (Dt 27,13). Nýbrž [aby učilo] předřadit požehnání prokletí.
ת"ר (דברים יא, כט) ונתת את הברכה על הר גריזים ואת הקללה וגו מה תלמוד לומר אם ללמד שתהא ברכה על הר גריזים וקללה על הר עיבל הרי כבר נאמר (דברים כז, יב) אלה יעמדו לברך את העם על הר גריזים וכתיב (דברים כז, יג) ואלה יעמדו על הקללה בהר עיבל אלא להקדים ברכה לקללה
Mohl bych myslet, že všechna požehnání předcházejí prokletím; proto Písmo říká „požehnání a prokletí“ – jedno požehnání předchází [jednomu] prokletí, a ne všechna požehnání předcházejí prokletím.
יכול יהיו כל הברכות קודמות לקללות תלמוד לומר ברכה וקללה ברכה אחת קודמת לקללה ואין כל הברכות קודמות לקללות
A [také] aby postavilo požehnání na roveň prokletí, aby ti řeklo: Jako prokletí [pronášeli] levité, tak i požehnání [pronášeli] levité; jako prokletí mocným hlasem, tak i požehnání mocným hlasem; jako prokletí ve svatém jazyce, tak i požehnání ve svatém jazyce; jako prokletí obecně i jednotlivě, tak i požehnání obecně i jednotlivě; jako na prokletí jedni i druzí odpovídali a říkali „Amen“, tak i na požehnání jedni i druzí odpovídali a říkali „Amen“.
ולהקיש ברכה לקללה לומר לך מה קללה בלוים אף ברכה בלוים ומה קללה בקול רם אף ברכה בקול רם ומה קללה בלשון הקודש אף ברכה בלה"ק ומה קללה בכלל ופרט אף ברכה בכלל ופרט ומה קללה אלו ואלו עונין ואומרים אמן אף ברכה אלו ואלו עונין ואומרים אמן
MIŠNA: Kněžské požehnání – jak? Na venkově se říká jako tři požehnání, a v Chrámu jako jedno požehnání. V Chrámu se vyslovuje Jméno [tak, jak je psáno].
מתני׳ ברכת כהנים כיצד במדינה אומר אותה שלש ברכות ובמקדש ברכה אחת במקדש אומר את השם
Originál: Sotah 37b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.