Suka 47b סוכה

Neznamená to [požehnání] času? – Ne, požehnání po jídle a modlitbu.

Tak je to také logické, neboť kdyby tě napadlo, že jde o [požehnání] času – je snad [požehnání] času všech sedm [dní]? – To není námitka, neboť nepožehná-li dnes, požehná zítra nebo jiný den.

V každém případě potřebujeme pohár! Řekněme, že to podporuje Rav Nachmana, neboť Rav Nachman řekl: [Požehnání] času se může říci i na tržišti; neboť kdybys řekl, že potřebujeme pohár, je snad pohár každý den? – Snad se mu pohár naskytne.

A soudí rabi Jehuda, že osmý [den] vyžaduje přenocování? Vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Odkud [víme], že druhý Pesach nevyžaduje přenocování? Jak je řečeno: „A ráno se obrátíš a půjdeš do svých stanů“ (Dt 16,7), a je psáno: „Šest dní budeš jíst macesy“ (Dt 16,8) – to, co vyžaduje šest [dní], vyžaduje přenocování; to, co nevyžaduje šest [dní], nevyžaduje přenocování. Co to vylučuje? Ne snad i osmý den svátku?

Ne, vylučuje to druhý Pesach a jemu podobné. Tak je to také logické, neboť jsme učili: Prvotiny vyžadují oběť, píseň, mávání a přenocování. O kom jsi slyšel, že říká [že vyžadují] mávání? O rabim Jehudovi; a [ten] říká, že vyžadují přenocování.

Neboť se učí: Rabi Jehuda říká: „A položíš jej“ (Dt 26,10) – to je mávání. Říkáš „to je mávání“, nebo snad jen skutečné položení? Když praví „a položí jej“ (Dt 26,4), je tu položení řečeno. Jak tedy naplním „a položíš jej“? To je mávání.

Ale snad je to [podle] rabiho Eliezera ben Jaakova, neboť se učí: „A kněz vezme koš z tvé ruky“ (Dt 26,4) – učí o prvotinách, že vyžadují mávání, slova rabiho Eliezera ben Jaakova.

Jaký je důvod rabiho Eliezera ben Jaakova? Odvozuje se [shodou slov] „ruka“ – „ruka“ od pokojných obětí: je psáno zde: „A kněz vezme koš z tvé ruky“, a je psáno tam: „Jeho ruce přinesou ohnivé oběti Hospodinovy“ (Lv 7,30).

Jako zde kohen, tak i tam kohen; a jako tam vlastník, tak i zde vlastník. Jak tedy? Kohen vloží svou ruku pod ruku vlastníka a mává.

Jak to tedy je? Rav Nachman řekl: [Požehnání] času se říká v osmý den svátku. A Rav Šešet řekl: [Požehnání] času se v osmý den svátku neříká. A halacha je: [Požehnání] času se v osmý den svátku říká.

Učí se [baraita] podle Rav Nachmana: Osmý [den]