byly jako ty. I tobě – čím ti mám požehnat? Tórou? Hle, máš Tóru. Bohatstvím? Hle, máš bohatství. Syny? Hle, máš syny. Spíše ať je vůle [Boží], aby tvoji potomci byli jako ty.
יהיו כמותך אף אתה במה אברכך אם בתורה הרי תורה אם בעושר הרי עושר אם בבנים הרי בנים אלא יהי רצון שיהו צאצאי מעיך כמותך:
Učili naši mistři: „Raný déšť“ [jore] – protože učí [more] lidi omazat své střechy, sklidit své plody a obstarat všechny své potřeby. Jiný výklad: protože svlažuje [marve] zemi a napájí až do propasti, jak je řečeno: „Svlažuješ její brázdy, urovnáváš její hroudy, změkčuješ ji přeháňkami, žehnáš jejímu rostlinstvu“ (Ž 65,11). Jiný výklad: „raný déšť“ – protože padá mírně a nepadá v prudkosti.
ת"ר יורה שמורה את הבריות להטיח גגותיהן ולהכניס את פירותיהן ולעשות כל צרכיהן דבר אחר שמרוה את הארץ ומשקה עד תהום שנאמר (תהלים סה, יא) תלמיה רוה נחת גדודיה ברביבים תמוגגנה צמחה תברך דבר אחר יורה שיורד בנחת ואינו יורד בזעף
Nebo snad „jore“ znamená jen to, že shazuje plody, splachuje semena a splachuje stromy? Proto se učí: „pozdní déšť“ – tak jako pozdní déšť je k požehnání, i raný déšť je k požehnání. Nebo snad pozdní déšť znamená jen to, že boří domy, láme stromy a přivádí kobylky? Proto se učí: „raný déšť“ – tak jako raný déšť je k požehnání, i pozdní déšť je k požehnání.
או אינו יורה אלא שמשיר את הפירות ומשטיף את הזרעים ומשטיף את האילנות ת"ל מלקוש מה מלקוש לברכה אף יורה לברכה או אינו מלקוש אלא שמפיל את הבתים ומשבר את האילנות ומעלה את הסקאין ת"ל יורה מה יורה לברכה אף מלקוש לברכה
A odkud víme o samotném raném dešti [že je k požehnání]? Jak je psáno: „Synové Siónu, jásejte a radujte se z Hospodina, svého Boha, neboť vám dal učitele ke spravedlnosti a sešle vám déšť, raný a pozdní, v prvním [měsíci]“ (Jl 2,23).
ויורה גופיה מנלן דכתיב (יואל ב, כג) ובני ציון גילו ושמחו בה' אלהיכם כי נתן לכם את המורה לצדקה ויורד לכם גשם מורה ומלקוש בראשון:
Učili naši mistři: Raný déšť v marchešvanu a pozdní v nisanu. Ty říkáš: raný v marchešvanu a pozdní v nisanu, nebo je to snad raný v tišri a pozdní v ijaru? Proto se učí: „v jeho čas“.
ת"ר יורה במרחשון ומלקוש בניסן אתה אומר יורה במרחשון ומלקוש בניסן או אינו אלא יורה בתשרי ומלקוש באייר ת"ל בעתו
„Malkoš“ [pozdní déšť] – řekl Rav Nehilaj bar Idi, že řekl Šmuel: Věc, která obřezává [mal] tvrdost [kašjut] Izraele. V domě rabi Jišmaela se učilo: Věc, která naplňuje [memale] obilí v jeho stéblech [kaš]. V baraitě se učilo: Věc, která padá na klasy a na stébla.
מלקוש אמר רב נהילאי בר אידי אמר שמואל דבר שמל קשיותיהן של ישראל דבי ר' ישמעאל תנא דבר שממלא תבואה בקשיה במתניתא תנא דבר שיורד על המלילות ועל הקשין
Učili naši mistři: Raný déšť v marchešvanu a pozdní v nisanu. Ty říkáš: raný v marchešvanu, nebo je to snad v měsíci kislevu? Proto se učí: „v jeho čas, raný i pozdní“ (Dt 11,14) – tak jako pozdní je v jeho čas, i raný je v jeho čas. (Jakmile skončil nisan a padá déšť, není to znamení požehnání.)
ת"ר יורה במרחשון ומלקוש בניסן אתה אומר יורה במרחשון או אינו אלא בחדש כסליו ת"ל (דברים יא, יד) בעתו יורה ומלקוש מה מלקוש בעתו אף יורה בעתו (כיון שיצא ניסן וירדו גשמים אינו סימן ברכה)
Kdo jsou ti mudrci? Řekl Rav Chisda: Je to rabi Josi, neboť se učí: Kdy je první [vláhonosný] déšť? Časný je třetího marchešvanu, střední sedmého v něm, pozdní sedmnáctého v něm – to jsou slova rabi Meira. Rabi Jehuda říká: Sedmého, sedmnáctého a dvacátého třetího.
מאן חכמים אמר רב חסדא ר' יוסי היא דתניא איזו היא רביעה ראשונה הבכירה בשלשה במרחשון בינונית בשבעה בו אפילה בשבעה עשר בו דברי ר"מ ר' יהודה אומר בשבעה ובי"ז ובעשרים ושלשה
Rabi Josi říká: Sedmnáctého, dvacátého třetího a na novoluní kislevu. A tak rabi Josi říkával: Jednotlivci se nepostí, dokud nenastane novoluní kislevu.
ר' יוסי אומר בי"ז ובעשרים ושלשה ובראש חדש כסליו וכן היה ר' יוסי אומר אין היחידים מתענין עד שיגיע ראש חדש כסליו
Podle koho jde toto, co se učí: Raban Šimon ben Gamliel říká: Déšť, který padal sedm dní jeden po druhém, započítáš jako první, druhý a třetí [vláhonosný] déšť? Podle koho? Podle rabi Josiho. Řekl Rav Chisda: Halacha je podle rabi Josiho.
כמאן אזלא הא דתניא ר"ש בן גמליאל אומר גשמים שירדו שבעה ימים זה אחר זה אתה מונה בהן רביעה ראשונה ושניה ושלישית כמאן כר' יוסי אמר רב חסדא הלכה כר' יוסי
Dobře, první [vláhonosný] déšť [je významný] pro prosbu, třetí pro půst. K čemu je druhý? Řekl rabi Zera: Pro sliby, neboť jsme se učili:
בשלמא רביעה ראשונה לשאול שלישית להתענות שניה למאי אמר ר' זירא לנדרים דתנן
Originál: Taanit 6a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.