Temura 10a תמורה

Anebo snad u všeho v téže svatosti se pětina nepřidává?

A pokud dojdeš k závěru, že u tohoto jednoho těla, protože stojí v téže svatosti, se pětina přidává – [co když] byl smířen jinou [obětí] a toto bylo převedeno na zápalnou oběť? Přidává se pětina [jen] u téhož těla v téže svatosti, ale v jiné svatosti ne? Anebo snad, protože je to totéž tělo, se pětina přidává? Zůstává to nerozhodnuto.

Rami bar Chama se otázal: Přidává pětinu ten, kdo posvětil, nebo ten, kdo je smiřován? Řekl Rava: Verš praví: „Jestliže ten, kdo posvětil, chce vykoupit svůj dům“ (Lv 27,15) – ten, kdo posvětil, a ne ten, kdo je smiřován.

Rami bar Chama se otázal: Provádí záměnu ten, kdo posvětil, nebo ten, kdo je smiřován? Řekl Rava: Pokud [ten, kdo posvětil], pak jsme našli, že společenství a společníci mohou provést záměnu – například když ustanovili posla, aby [zvíře] posvětil.

A dále, řekl Rav Nachman jménem Rava Huny: Učilo se: „Jeho oběť Hospodinu za jeho nazírství, kromě toho, na co mu stačí ruka“ (Nu 6,21). Což se nazír posuzuje podle toho, na co mu stačí ruka? Jak tedy? „Jeho oběť Hospodinu za jeho nazírství“ – kterou oddělil ze svého; „kromě toho, na co mu stačí ruka“ – kterou pro něj oddělili jiní.

K jakému pravidlu? Řekneš-li, že ohledně smíření, je zřejmé, že ho smiřuje. Nýbrž ohledně záměny, a říká toto: I když ji pro něj oddělili jiní, může provést záměnu. Z toho plyne, že se řídíme tím, kdo je smiřován.

Ne, [ohledně smíření,] ne ohledně záměny. A co ti činí potíž – je to dar, který mu dávají? Kdyby Všemilosrdný nezahrnul „kromě toho, na co mu stačí ruka“ (Nu 6,21), řekl bych: Je to výnos Písma – „jeho oběť“, [jen] z jeho vlastního ho smiřuje, z cizího ne. Proto nás to učí.

Jaký je k tomu závěr? Pojď a slyš, neboť řekl rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Ten, kdo posvětil, přidává pětinu, a ten, kdo je smiřován, může provést záměnu.

Kdo odděluje dávku ze svého za úrodu jiných, tomu náleží právo volby. Jaký je důvod? Verš praví: „[Až dokončíš oddělování] veškerého desátku své úrody … a dáš [jej levitovi]“ (Dt 26,12).

MIŠNA: Nelze zaměňovat údy za plody [v lůně], ani plody za údy, ani plody a údy za celá [zvířata], ani celá za ně.

Rabi Josi říká: Lze zaměňovat údy za celá, ale ne celá za ně. Řekl rabi Josi: Což u posvěcených věcí [neplatí], že kdo řekne „noha tohoto [zvířete ať je] zápalnou obětí“, celé je zápalnou obětí? Tak i když řekne „noha tohoto místo tohoto“, ať je celé záměnou místo něho.

GEMARA: Bylo řečeno: Bar Pada řekl: Svatost se na plody [v lůně] nevztahuje. A rabi Jochanan řekl: Svatost se na plody vztahuje. A rabi Jochanan se drží svého názoru, neboť řekl rabi Jochanan: Posvětil-li březí [zvíře jako] oběť za hřích a ono vrhlo – chce-li, je smířen jím, chce-li, je smířen jeho mládětem.

A je třeba [obou výroků]: Kdyby nám to sdělil jen v onom prvním, [řekl bych, že] tam [plod] posvětil