Temura 17b תמורה

Šmuel ti odpoví: Snad i tento tanaita zastává [názor], že všude, kde [zvíře] není svým tělem způsobilé, nesestupuje na ně posvátnost těla.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Ješ ba-korbanot“.

MIŠNA: Toto jsou posvěcené [oběti], jejichž mláďata a náhrady jsou jako ony: mládě pokojných obětí a jejich náhrada, jejich mládě a mládě jejich mláděte až do konce celého světa – ti jsou pokojnými obětmi a vyžadují vkládání rukou, úlitby a podávání hrudi a kýty.

GEMARA: Když [mišna] učila „jejich mládě a mládě jejich mláděte až do konce celého světa“, proč to potřebuji? – Náš tanaita slyšel rabiho Elazara, který říká, že mládě pokojných obětí se nepřináší jako pokojná oběť, a náš tanaita mu říká: Netřeba [mluvit] o jejich mláděti, v čemž s tebou nesouhlasím, nýbrž ani až do konce světa s tebou nesouhlasím.

Odkud to [víme]? Neboť rabíni učili: „samce“ (Lv 3,1) – to zahrnuje mládě.

Copak to není úsudek? Jestliže náhrada, která není plodem posvěceného, se přináší, mládě, které je plodem posvěceného, zda se nemá přinášet tím spíše?

Co [platí] o náhradě – [to], že platí u všech posvěcených [obětí]; řekneš to o mláděti, které neplatí u všech posvěcených [obětí]? [Mohl bych myslet, že] se nepřináší, protože neplatí u všech posvěcených. Verš učí: „samce“ – to zahrnuje mládě; „samici“ – to zahrnuje náhradu.

Mám jen náhradu bezvadných a mládě bezvadných; mládě [zvířat] s vadou a náhradu [zvířat] s vadou – odkud? Verš učí: „jestliže samce“ – to zahrnuje mládě [zvířat] s vadou; „jestliže samici“ – to zahrnuje náhradu [zvířat] s vadou.

Rav Safra řekl Abajemu: Já to obrátím! Je to rozumnější: z místa, kde byla zahrnuta náhrada bezvadných, ať je zahrnuta [i] náhrada [zvířat] s vadou.

Odpověděl mu: Copak ti říkám, abys obrátil „jestliže samce“ a „jestliže samici“? Já mluvím o celém verši: řekni [tedy], že „samce“ zahrnuje náhradu a „samici“ zahrnuje mládě! Odpověděl mu: „Mládě“ [valad] zní jako mužský rod, „náhrada“ [temura] zní jako ženský rod.

Pro jakou halachu [je to zapotřebí]? Šmuel řekl: Aby se přinášelo, a to podle rabiho Elazara.

Neboť bys mohl říci: Když rabi Elazar mluví [o tom, že mládě se přináší], [jde o] zápalnou oběť, protože na jeho matce je jméno zápalné oběti; ale tato mláďata se nepřinášejí. Učí nás [tedy, že ano].

Bar Pada řekl: K pasení, a podle všech. (Bylo řečeno:) Rava řekl: Aby se přinášelo, a podle rabiho Elazara. Rav Papa řekl: K pasení, a podle všech.

A tento tanaita to odvozuje odtud:

„Jen tvé svaté věci“ (Dt 12,26) – to jsou náhrady; „které budeš mít“ – to jsou mláďata; „vezmeš a přijdeš“.

Mohl bych myslet, že je přivede do vyvoleného domu a odepře jim vodu a potravu, aby zemřela [zvířata]. Verš učí: „A připravíš své zápalné oběti, maso i krev“ (Dt 12,27): tak, jak nakládáš se zápalnou obětí, nakládáš s [její] náhradou; tak, jak nakládáš s pokojnými obětmi, nakládáš s mláďaty pokojných obětí a s [jejich] náhradou.

Mohl bych myslet, že tak [je to] u všech posvěcených [obětí]. Verš učí: „Jen“ – to jsou slova rabiho Jišmaele. Rabi Akiva říká: Není to zapotřebí, vždyť [Písmo] říká: „Je to oběť za vinu“ (Lv 5,19) – ona se přináší, ale její náhrada se nepřináší.

Mistr řekl: „Vezmeš a přijdeš“ – mohl bych myslet, že je přivede do vyvoleného domu [a nechá zemřít].

Odkud by to přišlo? Vždyť když máme tradici o pěti obětech za hřích [které se nechávají zemřít], tyto [ostatní] se přinášejí!

Mohl bys říci: Pět obětí za hřích se nechává zemřít kdekoli, a tyto ať zemřou ve vyvoleném domě. Učí nás [jinak].

Mistr řekl: Mohl bych myslet, že tak [je to] u všech posvěcených [obětí]. Verš učí: „Jen tvé svaté věci.“ Mládě čeho? Jestliže zápalné oběti – ta je samec a není schopna rodit. A jestliže oběti za hřích – máme tradici, že jsou určena k zemření.