k vyloučení toho, kdo jednal neúmyslně, pod nátlakem nebo v omylu. Je-li tomu tak, i zde jej potřebuje k vyloučení toho, kdo jednal pod nátlakem, neúmyslně nebo v omylu!
למעוטי שוגג אנוס ומוטעה אי הכי הכא נמי מיבעי למעוטי אנוס שוגג ומוטעה
Učili rabíni: „Kterýkoli muž“ – co nás to učí? To zahrnuje dva, kteří drželi úd a obětovali, že jsou vinni. Neboť bych mohl myslet: Což to neplyne z úvahy? Jestliže u porážky pro obyčejného [člověka], za niž je vinen, jsou dva, kteří drželi nůž a porazili, osvobozeni, pak u obětování pro obyčejného, za něž je osvobozen, není snad správné, že dva, kteří [úd] drželi, jsou osvobozeni? Verš říká: „Kterýkoli muž“ – to jsou slova rabiho Šimona.
ת"ר (ויקרא יז, ג) איש איש מה ת"ל לרבות שנים שאחזו באבר והעלו שחייבין שיכול והלא דין הוא ומה השוחט להדיוט שחייב שנים שאחזו בסכין ושחטו פטורין המעלה להדיוט שפטור אינו דין ששנים שאחזו פטורין ת"ל איש איש דברי ר"ש
A rabi Šimon – tento [výraz] „ten“ potřebuje k vyloučení toho, kdo jednal neúmyslně, pod nátlakem nebo v omylu. A rabi Josi[to vyvozuje] z „on“ [a] „ten“. A rabi Šimon nevykládá [rozdíl mezi] „on“ [a] „ten“.
ור"ש האי ההוא מיבעי ליה למעוטי שוגג אנוס מוטעה ורבי יוסי מהוא ההוא ור"ש הוא ההוא לא דריש
A rabi Josi: jelikož [v] tomto [případě] „kterýkoli muž“ – Tóra mluvila jazykem lidí, [i v] onom [případě] „kterýkoli muž“ – Tóra mluvila jazykem lidí. Odkud tedy má, že kdo poráží pro obyčejného [člověka], je vinen? Plyne mu to z „krev bude počítána tomu muži… krev prolil“ (Lv 17,4) – a dokonce i ten, kdo poráží pro člověka.
ורבי יוסי מדהאי איש איש דברה תורה כלשון בני אדם ההוא איש איש נמי דברה תורה כלשון בני אדם ואלא השוחט להדיוט מנא ליה דחייב נפקא ליה (ויקרא יז, ד) מדם יחשב לאיש ההוא דם שפך ואפילו השוחט לאיש:
Řekl Reš Lakiš: Spor je o čtyřech a pěti údech. Neboť jeden mistr zastává: Když je psáno „aby ji připravil“ (Lv 17,9) – za celou je vinen a není vinen za neúplnou – je to psáno o celém zvířeti. A druhý mistr zastává: Je to psáno o každém jednotlivém údu. Ale o jednom údu podle slov všech je vinen jen jednou.
אמר ר"ל מחלוקת בד' וה' אברים דמר סבר כי כתיב לעשות אותו על השלם הוא חייב ואינו חייב על החסר אכל בהמה כתיב ומר סבר אכל אבר ואבר כתיב אבל אבר אחד דברי הכל אינו חייב אלא אחת
A rabi Jochanan řekl: Spor je o jednom údu. Neboť jeden mistr zastává: [Obětuje-li] věci pálené uvnitř, které byly zmenšeny, a obětoval je venku, je vinen; a druhý mistr zastává: Je osvobozen. Ale o čtyřech a pěti údech podle slov všech je vinen za každý jednotlivý úd.
ור' יוחנן אמר מחלוקת באבר אחד דמר סבר מוקטרי פנים שחסרו והעלה בחוץ חייב ומר סבר פטור אבל בד וה' איברין דברי הכל חייב על כל אבר ואבר
A přou se s Ulou. Neboť řekl Ula: Všichni se shodují, že [obětuje-li] věci pálené uvnitř, které byly zmenšeny, a obětoval je venku, je vinen. Přou se jen o věcech pálených venku, které byly zmenšeny a obětoval je venku: jeden mistr zastává, že je osvobozen, a druhý mistr zastává, že je vinen.
ופליגא דעולא דאמר עולא הכל מודים במוקטרי פנים שחסרו והעלו בחוץ שחייב לא נחלקו אלא במוקטרי בחוץ שחסרו והעלו בחוץ דמר סבר פטור ומ"ס חייב
Někteří říkají: Řekl Ula: Všichni se shodují, že [obětuje-li] věci pálené venku, které byly zmenšeny, a obětoval je venku, je osvobozen. Přou se jen o věcech pálených uvnitř, které byly zmenšeny a obětoval je venku: jeden mistr zastává, že je osvobozen, a druhý mistr zastává, že je vinen.
איכא דאמרי אמר עולא הכל מודים במוקטרי חוץ שחסרו והעלו בחוץ שהוא פטור לא נחלקו אלא במוקטרי פנים שחסרו והעלו בחוץ דמ"ס פטור ומ"ס חייב
A Šmuelův otec se pře s první verzí [výroku] Uly. Neboť řekl Šmuelův otec: Podle koho vracíme [kusy], které odskočily [z ohně], na oltář? Podle toho, kdo není podle rabiho Josiho.
A ten druhý – vždyť je psáno: „A postavil oltář Hospodinu“! – To byla jen vyvýšenina. A ten druhý – vždyť je psáno: „A Manoach vzal“! – To bylo nařízení pro onu hodinu.
A chceš-li, řekni: Toto je důvod rabiho Šimona, jak se učí v baraitě: Rabi Šimon říká: „Oltář… u vchodu do Stanu setkávání“ (Lv 17,6) – a na bama není oltář. Proto obětoval-li na skále nebo na kameni, je vinen.
ואיבעית אימא ה"ט דר"ש כדתניא ר"ש אומר (ויקרא יז, ו) מזבח פתח אהל מועד ואין מזבח בבמה לפיכך העלה על הסלע או על האבן חייב
Řekl mu rabi Jirmeja: Učí se v baraitě: Roh, rampa, čtvercový tvar a základ jsou nezbytnou podmínkou na velké bama, ale nejsou nezbytnou podmínkou na malé bama.
א"ל רבי ירמיה תניא קרן וכבש וריבוע ויסוד מעכבין בבמה גדולה ואין מעכבין בבמה קטנה:
Originál: Zevachim 108b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.