Zevachim 47a זבחים

Odkud [víme], že kdo se zabývá svatými věcmi bez úmyslu, [jeho úkon] je neplatný? Neboť je řečeno: „A porazí mladého býka před Hospodinem“ (Lv 1,5) – [neplatí to], dokud porážka není kvůli mladému býkovi.

Řekl mu: To máme v rukou. [Že to] brání [platnosti], odkud? Řekl mu: „K vaší přízni ji obětujte“ (Lv 19,5) – s vaším vědomím ji porážejte.

„Neboť úmysl se řídí pouze tím, kdo službu vykonává.“ Naše Mišna není podle tohoto tanaity, neboť bylo učeno: Rabi Elazar, syn rabiho Josiho, řekl: Slyšel jsem, že majitelé činí [oběť] piggulem. Rava řekl: Jaký je důvod rabiho Elazara, syna rabiho Josiho? Verš říká: „A obětující přinese“ (Nu 15,4).

Abaje řekl: Rabi Elazar, syn rabiho Josiho, rabi Eliezer a rabi Šimon, syn Elazarův, všichni zastávají názor, že [když] jeden zamýšlí a druhý vykonává, je to [platný] úmysl. Rabi Elazar, syn rabiho Josiho – to, co jsme řekli.

Rabi Eliezer – neboť jsme se učili: Kdo porazí [zvíře] pro modloslužebníka, jeho porážka je platná; a rabi Eliezer ji prohlašuje za neplatnou.

Rabi Šimon, syn Elazarův – neboť jsme se učili: Pravidlo řekl rabi Šimon, syn Elazarův: Cokoli, co není vhodné k uschování a co se takové neuschovává, a [přesto] se to stalo vhodným pro tohoto [člověka] a on to uschoval, a přišel jiný a vynesl to – [ten] se stal povinným na základě úmyslu onoho.

Oba [poslední] zastávají [názor] rabiho Elazara, syna rabiho Josiho: Jestliže [to] říkáme venku, je třeba se ptát uvnitř [ve Svatyni]?

Rabi Elazar, syn rabiho Josiho, nemusí zastávat [názor] obou: možná [to] říkáme uvnitř, ale venku [to] neříkáme.

Rabi Šimon, syn Elazarův, zastává [názor] rabiho Eliezera: Jestliže [to] říkáme o Šabatu, je třeba se ptát o modloslužbě?

Rabi Eliezer nezastává [nutně názor] rabiho Šimona, syna Elazarova: možná jsi [to] řekl o modloslužbě, podobně jako uvnitř [ve Svatyni]; ale o Šabatu Tóra zakázala [pouze] záměrnou práci.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Bejt Šamaj“.

MIŠNA: Jaké je místo obětí? Velesvaté oběti – jejich porážka je na severu.

Býk a kozel Dne smíření – jejich porážka je na severu a zachycení jejich krve do posvátné nádoby je na severu; jejich krev vyžaduje kropení mezi tyče [archy], na oponu a na zlatý oltář; každé jedno z těchto podání brání [platnosti]. Zbytek krve vyléval na západní základ vnějšího oltáře, a nevylil-li ho, nebránilo to [platnosti].

Býci, kteří se spalují, a kozli, kteří se spalují – jejich porážka je na severu a zachycení jejich krve do posvátné nádoby je na severu; jejich krev vyžaduje kropení na oponu a na zlatý oltář.