Ať tedy dá uvnitř a pak dá venku? Protože jsou [tu] oběť za hřích a oběť za vinu, u nichž, když byla vnesena jejich krev [dovnitř], jsou neplatné, není mu to jednoznačné.
וניתיב לפנים והדר ניתיב לחוץ כיון דאיכא חטאת ואשם דכי נכנס דמן פסולין לא פסיקא ליה:
„Neboť rabi Akiva říká“ [atd.]. Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Čemu se ta věc podobá? Žákovi, který svému učiteli namíchal [víno] s horkou vodou. [Učitel] mu řekl: Namíchej mi. [Žák] mu řekl: S čím? Řekl mu: Copak se teď zabýváme [jen] horkou? Jak s horkou, tak se studenou.
שהיה ר"ע אומר [וכו']: אמר רב יהודה אמר שמואל משל למה הדבר דומה לתלמיד שמזג לרבו בחמין ואמר לו מזוג לי אמר לו במה אמר לו לא בחמין אנו עסוקין עכשיו בין בחמין בין בצונן
I zde: Vždyť se [v kontextu] zabýváme obětí za hřích, a přichází „oběť za hřích“, kterou napsal Milosrdný – k čemu ji potřebuji? Neříkám [tím] jen oběť za hřích, nýbrž všechna posvěcená [zvířata].
הכא נמי מכדי בחטאת עסקינן ואתי חטאת דכתב רחמנא למה לי אלא לאו חטאת קאמינא לה אלא כל קדשים
Namítl Rav Huna, syn Rava Jehošuy: Vždyť všechna posvěcená [zvířata] byla zahrnuta s ohledem na oltář co do vydrhnutí a vypláchnutí [nádob]; „oběť za hřích“, kterou napsal Milosrdný – k čemu ji potřebuji? Vyvoď z toho: Oběť za hřích ano, jiná věc ne.
מתקיף לה רב הונא בריה דרב יהושע מכדי איתרבו כל קדשים לגבי מזבח לענין מריקה ושטיפה; חטאת דכתב רחמנא למה לי ש"מ חטאת אין מידי אחרינא לא
Nýbrž důvod rabiho Akivy je ze [slov] „oběť za hřích“ a „každá oběť za hřích“, neboť se učí [v baraitě]: „Oběť za hřích“ – mám jen oběť za hřích; velesvaté oběti – odkud? Proto Písmo praví: „každá oběť za hřích“ (Lv 6,23). Méně svaté oběti – odkud? Proto Písmo praví: „a každá oběť za hřích“ – to jsou slova rabiho Akivy.
אלא טעמא דרבי עקיבא מחטאת וכל חטאת דתניא חטאת אין לי אלא חטאת; קדשי קדשים מנין ת"ל (ויקרא ו, כג) כל חטאת קדשים קלים מנין ת"ל וכל חטאת דברי רבי עקיבא
Řekl mu rabi Josi Galilejský: I kdybys zahrnoval celý den, neposlechnu tě [, že jde o něco] než o oběť za hřích. Mám jen oběť za hřích jednotlivce; oběť za hřích obce – odkud? Proto Písmo praví: „každá oběť za hřích“. A mám jen oběť za hřích – samce; oběť za hřích – samici – odkud? Proto Písmo praví: „a každá“.
אמר לו רבי יוסי הגלילי אפילו אתה מרבה כל היום כולו איני שומע לך אלא חטאת אין לי אלא חטאת יחיד חטאת צבור מנין ת"ל כל חטאת ואין לי אלא חטאת זכר; חטאת נקבה מנין ת"ל וכל
A domnívá se rabi Josi Galilejský, že tento verš přichází k tomuto [účelu]? Vždyť se učí [v baraitě]: Rabi Josi Galilejský říká: (Protože jsme nalezli, že) celý ten oddíl mluví jen o spalovaných býčcích a spalovaných kozlech,
וסבר רבי יוסי הגלילי האי קרא להכי הוא דאתא והתניא רבי יוסי הגלילי אומר (לפי שמצינו) כל הענין כולו אינו מדבר אלא בפרים הנשרפים ושעירים הנשרפים
Řekli mu: Oběť za hřích, jejíž krev byla vnesena do svatyně svatých – odkud [víme, že je neplatná]? Řekl jim: „Hle, nebyla vnesena [její krev]“ (Lv 10,18).
אמרו לו חטאת שנכנס דמה לפני ולפנים מנין אמר להם (ויקרא י, יח) הן לא הובא
MIŠNA: Oběť za hřích, jejíž krev přijal do dvou kalichů – vyšel-li jeden z nich ven, vnitřní je platný; byl-li jeden z nich vnesen dovnitř, rabi Josi Galilejský prohlašuje vnější za platný a mudrci [ho] prohlašují za neplatný.
מתני׳ חטאת שקבל דמה בשני כוסות יצא אחד מהן לחוץ הפנימי כשר נכנס אחד מהם לפנים ר' יוסי הגלילי מכשיר בחיצון וחכמים פוסלין
Řekl rabi Josi Galilejský: Jestliže na místě, kde úmysl činí neplatným, [totiž] venku, nečiní [Tóra] to, co zůstalo, jako [by] vyšlo, pak na místě, kde úmysl nečiní neplatným, [totiž] uvnitř, není snad úsudkem, že nebudeme činit to, co zůstalo, jako [by bylo] vneseno?
א"ר יוסי הגלילי מה אם במקום שהמחשבה פוסלת בחוץ לא עשה את המשויר כיוצא מקום שאין המחשבה פוסלת בפנים אינו דין שלא נעשה את המשויר כנכנס
Byla-li [krev] vnesena ke smíření, i když nesmiřovala, je neplatná – to jsou slova rabiho Eliezera. Rabi Šimon říká: [Není neplatná,] dokud nesmiřovala. Rabi Jehuda říká: Jestliže [ji] vnesl neúmyslně, je platná.
נכנס לכפר אע"פ שלא כפר פסול דברי ר"א ר"ש אומר עד שיכפר רבי יהודה אומר אם הכניס שוגג כשר
Všechny neplatné krve, které byly dány na oltář – čelenka nezíská přízeň [pro ně], kromě nečistého; neboť čelenka získává přízeň pro nečisté, ale nezískává přízeň pro to, co vyšlo.
כל הדמים פסולין שנתנו ע"ג המזבח לא הרצה הציץ אלא על הטמא שהציץ מרצה על הטמא ואינו מרצה על היוצא:
GEMARA: Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Josi Galilejský: [Je to] úsudek od lehčího k těžšímu: Jestliže na místě, kde úmysl činí neplatným, [totiž] venku, krev, která je venku, nečiní neplatnou tu, která je uvnitř, pak na místě, kde úmysl nečiní neplatným, [totiž] uvnitř, není snad úsudkem, že krev, která je uvnitř, nečiní neplatnou tu, která je venku?
גמ׳ תניא א"ר יוסי הגלילי ק"ו ומה במקום שמחשבה פוסלת בחוץ לא פסל דם שבחוץ את שבפנים מקום שאין מחשבה פוסלת בפנים אינו דין שלא יפסול דם שבפנים את שבחוץ
Řekl jim: Pak úsudek od lehčího k těžšímu pro to, co vyšlo: Jestliže na místě, kde úmysl nečiní neplatným, [totiž] uvnitř, krev, která je uvnitř, činí neplatnou tu, která je venku, pak na místě, kde úmysl činí neplatným, [totiž] venku, není snad úsudkem, že krev, která je venku, činí neplatnou tu, která je uvnitř?
אמר להם ק"ו ליוצא מעתה ומה במקום שאין מחשבה פוסלת בפנים פוסל דם שבפנים את שבחוץ מקום שמחשבה פוסלת בחוץ אינו דין שיפסול דם שבחוץ את שבפנים
Ať tedy úmysl uvnitř činí neplatným na základě úsudku od lehčího k těžšímu: Jestliže na místě, kde krev, která je venku, nečiní neplatnou tu, která je uvnitř, úmysl činí neplatným, [totiž] venku, pak na místě, kde krev, která je uvnitř, činí neplatnou krev, která je venku, není snad úsudkem, že úmysl činí neplatným uvnitř?
ותהא מחשבה בפנים פוסלת מקל וחומר ומה במקום שלא פסל דם שבחוץ את שבפנים מחשבה פוסלת בחוץ מקום שפסל דם שבפנים את דם שבחוץ אינו דין שתהא מחשבה פוסלת בפנים
Originál: Zevachim 82a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.