Žalmy 132 v talmudu

… psáno: „Pamatuj, Hospodine, Davidovi všechno jeho strádání, jak přísahal Hospodinu… Nevejdu do stanu svého domu… nedám spánek svým očím, svým víčkům dřímotu, dokud nenaleznu místo pro Hospodina“ atd. (Ž 132,1–5)

„Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, nalezli jsme ji na lesním poli“ (Ž 132,6)

… Jeruzalém, ‚dědictví‘ je Šilo. A [Písmo] praví: „Toto je mé odpočinutí navěky, zde budu sídlit, neboť jsem po něm zatoužil“ (Ž 132,14), a praví: „Neboť Hospodin vyvolil Sijón, zatoužil po něm za své sídlo“ (Ž 132,13)

Rav Nachman bar Jicchak řekl: „Hospodin buduje Jeruzalém“ (Ž 147,2). A co říkali původně? Rava bar Rav Šila řekl: „Neboť Hospodin vyvolil Sion, zatoužil po něm za své sídlo“ (Ž 132,13)

Jeden verš říká: „Neboť Hospodin vyvolil Sijón“ (Ž 132,13)

Rabi Šimon říká: ‚Odpočinutí‘ je Jeruzalém, ‚dědictví‘ je Šilo. A [Písmo] praví: „Toto je mé odpočinutí navěky, zde budu sídlit, neboť jsem po něm zatoužil“ (Ž 132,14)

… Jeruzalém: „Je mi mé dědictví jako pestrý dravý pták?“ (Jr 12,9). Kdo říká, že „dědictví“ je Šilo: „Mé dědictví se mi stalo jako lev v lese“ (Jr 12,8). „Odpočinek“ je Jeruzalém: „Toto je můj odpočinek navěky“ (Ž 132,14)