Berachot 7:1 ברכות

Jeruzalémský talmud · Zeraim – Semena · halacha 7:1 · 8 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.

MIŠNA: Tři, kteří jedli společně, jsou povinni pronést společnou výzvu k požehnání (zimun). Jedl-li [někdo] demaj, nebo první desátek, z něhož byla oddělena jeho pozdvihovaná dávka, nebo druhý desátek a zasvěcený majetek, které byly vykoupeny, nebo obsluhující, který snědl [množství] olivy, nebo Samaritán – započítávají se do zimunu. Jedl-li však tevel, nebo první desátek, z něhož nebyla oddělena jeho pozdvihovaná dávka, nebo druhý desátek a zasvěcený majetek, které nebyly vykoupeny, nebo obsluhující, který snědl méně než olivu, nebo pohan – do zimunu se nezapočítávají.

משנה: שְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ כְּאַחַת חַיָיבִין לְזַמֵּן. אָכַל דְּמַאי וּמַעֲשֵׂר רִאשׁוֹן שֶׁנִּיטְּלָה תְרוּמָתוֹ וּמַעֲשֵׂר שֵׁנִי וְהֶקְדֵּשׁ שֶׁנִּיפְדּוּ וְהַשַּׁמָּשׁ שֶׁאָכַל כְּזַיִת וְהַכּוּתִי מְזַמְּנִין עֲלֵיהֶן. אֲבָל אִם אָכַל טֵבֵל וּמַעֲשֵׂר רִאשׁוֹן שֶׁלֹּא נִיטְּלָה תְרוּמָתוֹ וּמַעֲשֵׂר שֵׁנִי וְהֶקְדֵּשׁ שֶׁלֹּא נִיפְדּוּ וְהַשַּׁמָּשׁ שֶׁאָכַל פָּחוֹת מִכְּזַיִת וְהַנָּכְרִי אֵין מְזַמְּנִין עֲלֵיהֶן.

GEMARA: Zde se říká: „nesmějí se rozdělit“, a zde se říká: „jsou povinni pronést zimun“. Šmuel řekl: Zde [jde o] začátek, zde o konec. Co je začátek a co je konec? Dva amoraim: jeden řekl: Rozhodli se jíst – to je začátek; snědli olivu – to je konec. A druhý řekl: Snědli olivu – to je začátek; dokončili jídlo – to je konec.

הלכה: הָכָא אִיתְמַר אֵין רְשָׁאִין לְחַלֵּק. וָכָה אִיתְמַר חַיַָיבִין לְזַמֵּן. שְׁמוּאֵל אָמַר כַּאן בִּתְחִילָּה כַּאן בְּסוֹף. אֵי זֶהוּ בִּתְחִילָּה וְאֵי זֶהוּ בְּסוֹף. תְּרֵין אֲמוֹרָיִן חַד אָמַר נָתְנוּ דַּעַת לֶאֱכוֹל זֶהוּ בִּתְחִילָּה. אָכְלוּ כְזַיִת זֶהוּ בְּסוֹף. וְחָרָנָה אָמַר אָכְלוּ כְזַיִת זֶהוּ בִּתְחִילָּה. גָּמְרוּ אֲכִילָתָן זֶהוּ בְּסוֹף.

Rabi Aba ve jménu Rava Huny [a] rabi Zeira ve jménu Aby bar Jirmeji: Tři – povinnost, dva – dobrovolné. Rabi Zeira to řekl před rabim Jasou. Řekl mu: Já mám jen mišnu: „Tři, kteří jedli společně, jsou povinni pronést zimun.“ Rabíni zde [se drží] svého názoru a rabíni tam svého názoru. Šmuel řekl: Dva, kteří soudili – jejich rozsudek je platný, jenže se nazývají drzým soudem. Rabi Jochanan a rabi Šimon ben Lakiš oba říkají: I když soudili dva, jejich rozsudek není platný.

רִבִּי אַבָּא בְּשֵׁם רַב חוּנָא רִבִּי זְעִירָא בְּשֵׁם אַבָּא בַּר יִרְמְיָה שְׁלֹשָׁה חוֹבָה שְׁנַיִם רְשׁוּת. אָמְרָהּ רִבִּי זְעִירָא קוֹמֵי רִבִּי יָסָא. אָמַר לֵיהּ אֲנִי אֵין לִי אֶלָּא מִשְׁנָה שְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ כְּאַחַת חַיָיבִין לְזַמֵּן. רַבָּנָן דְּהָכָא כְּדַעְתּוֹן. וְרַבָּנָן דְּהָתָם כְּדַעְתּוֹן. שְׁמוּאֵל אָמַר שְׁנַיִם שֶׁדָּנוּ דִּינָן דִּין אֶלָּא שֶׁהוּא נִקְרָא בֵּית דִּין חָצוּף. רִבִּי יוֹחָנָן וְרִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ תְּרַוֵּיהוֹן אָמְרִין אֲפִילוּ שְׁנַיִם שֶׁדָּנוּ אֵין דִּינָן דִּין.

Rav Huna řekl: Tři, kteří jedli každý zvlášť a pak se spojili, pronášejí zimun. Rav Chisda řekl: Za předpokladu, že přišli ze tří [různých] skupin. Podle názoru rabiho Zeiry a jeho druhů: za předpokladu, že ti tři jedli společně. Rabi Jona k tomuto [výroku] Rava Huny: Namočil tři [stébla] yzopu každé zvlášť a pak se spojila – kropí se jimi. Rav Chisda řekl: Za předpokladu, že pocházela ze tří [různých] svazků. Podle názoru rabiho Zeiry a jeho druhů: za předpokladu, že všechna tři namočil společně. Řekneš-li, že se o yzopu nelze poučit z požehnání – vždyť vidíme, že rabíni, když se zabývají sukou, se poučují z řídkého bláta. Jak jsme se tam učili: Oddálil-li střešní krytinu od stěn na tři dlaně, [suka] je neplatná; tedy méně než to – je platná. Smí se pod tím [místem] spát? Rabi Jicchak ben Eljašiv namítl: Řídké bláto doplňuje mikve [do předepsané míry], a přesto se v něm neponořuje; tak i zde [mezera] doplňuje suku, a přesto se pod ní nespí.

רַב חוּנָא אָמַר שְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ זֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְנִתְעָרְבוּ מְזַמְּנִין. רַב חִסְדָּא אָמַר וְהֵן שֶׁבָּאוּ מִשָּׁלֹשׁ חֲבוּרוֹת. עַל דַּעְתֵּיהּ דְּרִבִּי זֵירָא וַחֲבוּרָתֵיהּ וְהֵן שֶׁאָכְלוּ שְׁלֹשָׁה כְּאַחַת. רִבִּי יוֹנָה עַל הֲדָא דְּרַב חוּנָא הִטְבִּיל שְׁלֹשָׁה אֵיזוֹבוֹת זֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְנִתְעָרְבוּ מַזֶּה בָהֶן. רַב חִסְדָּא אָמַר וְהֵן שֶׁבָּאוּ מִשָּׁלֹשׁ חֲבִילוֹת. עַל דַּעְתֵּיהּ דְּרִבִּי זְעִירָא וַחֲבוּרָתֵהּ וְהוּא שֶׁהִטְבִּיל שְׁלָשְׁתָּן כְּאַחַת. אִין תֵּימַר אֵין לְמֵידִין אֵזוֹב מִבְּרָכָה. וַאֲנָן חֲזִינָן רַבָּנָן קַיָימִין בְּסוּכָּה וְיַלְפִין מִטִּיט הַנָּרוּק. כְּיַי דְתַנִּינָן תַּמָּן הִרְחִיק אֶת הַסִּיכּוּךְ מִן הַדְּפָנוֹת שְׁלֹשָׁה טְפָחִים פְּסוּלָה. הָא פָּחוֹת מִיכַּן כְּשֵׁירָה. מַהוּ לִישָׁן תַּחְתָּיו. הָתִיב רִבִּי יִצְחָק בֶּן אֶלְיָשִׁיב הֲרֵי טִיט הַנָּרוּק מַשְׁלִים בְּמִקְוֶה וְאֵין מַטְבִּילִין בּוֹ. אַף הָכָא מַשְׁלִים בְּסוּכָּה וְאֵין יְשֵׁינִין תַּחְתָּיו.

Tři jedli společně a jeden z nich chce odejít – v Ravově škole říkají: Pronese první požehnání a odejde. Které je první požehnání? V Ravově škole říkají: To je požehnání zimunu. Rabi Zeira ve jménu Rava Jirmeji: To je „…který sytí všechny“. Rabi Chelbo [a] Rav Chanan ve jménu Rava: To je „…který sytí všechny“. Rav Šešet namítl: Vždyť baraita s tím nesouhlasí: „Dva [či] tři jsou povinni požehnáním zimunu“ – tedy čtyři nikoli. Řekneš-li, že požehnání zimunu je první, ať [baraita] učí „čtyři“! [A skutečně] jsme našli, že se učí „čtyři“. Řekneš-li, že je to „…který sytí všechny“, je to obtížné. Řekneš-li, že je to „…dobrý a dobro činící“, nemůžeš [to tvrdit]. To je něco jiného, neboť Rav Huna řekl: Když byli zabití v Betaru vydáni k pohřbu, bylo ustanoveno [požehnání] „…dobrý a dobro činící“: „dobrý“ – že nezetleli, „a dobro činící“ – že byli vydáni k pohřbu. Rav Huna řekl: Vysvětli to podle rabiho Jišmaela, neboť rabi Jišmael řekl: „Dobrý a dobro činící“ je [přikázáním] z Tóry, jak je psáno: „Budeš jíst, nasytíš se a budeš žehnat“ – to je požehnání zimunu; „Hospodinu, svému Bohu“ – to je „…který sytí všechny“; „za zemi“ – to je požehnání za zemi; „dobrou“ – to je požehnání „…který buduje Jeruzalém“, a tak také říká [Písmo]: „tu dobrou horu a Libanon“ (Dt 3,25); „kterou ti dal“ (Dt 8,10) – to je „…dobrý a dobro činící“.

שְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ כְּאַחַת וּבִיקֵּשׁ אֶחָד מֵהֶן לֵילֵךְ לוֹ דְּבֵית רַב אָמַרֵי יְבָרֵךְ בְּרָכָה רִאשׁוֹנָה וְיֵלֶךְ לוֹ. אֵי זוּ הִיא בְּרָכָה רִאשׁוֹנָה. דְּבֵית רַב אָמְרֵי זוּ בִּרְכַּת הַזִּימּוּן. רִבִּי זְעִירָא בְשֵׁם רַב יִרְמְיָה זוּ הַזָּן אֶת הַכֹּל. רִבִּי חֶלְבּוֹ [רַב] חָנָן בְּשֵׁם רַב זוּ הַזָּן אֶת הַכֹּל. הָתִיב רַב שֵׁשֶׁת וְהָא מַתְנִיתָא פְלִיגָא שְׁנַיִם שְׁלֹשָׁה חַיָיבִין בְּבִרְכַת הַזִּימּוּן. הָא אַרְבָּעָה לֹא. אִין תֵּימַר בִּרְכַּת זִימוּן רִאשׁוֹנָה נִיתְנֵי אַרְבָּעָה. אַשְׁכְּחָן תַּנִּי אַרְבָּעָה. אִין תֵּימַר זוּ הַזָּן אֶת הַכֹּל קַשְׁיָא. אִין תֵּימַר זוּ הַטּוֹב וְהַמֵּטִיב. לֵית אַתְּ יָכִיל. שַׁנְיָיא הִיא דְּאָמַר רַב חוּנָא מִשֶּׁנִּיתְּנוּ הֲרוּגֵי בֵיתָר לִקְבוּרָה נִקְבְּעָה הַטּוֹב וְהַמֵּטִיב. הַטּוֹב שֶׁלֹּא נִסְרְחוּ וְהַמֵּטִיב שֶׁנִּיתְּנוּ לִקְבוּרָה. אָמַר רַב חוּנָה תִּיפְתָּר כְּרִבִּי יִשְׁמָעְאֵל דְּרִבִּי יִשְׁמָעֵאל אָמַר הַטּוֹב וְהַמֵּטִיב דְּבַר תּוֹרָה דִּכְתִיב וְאָכַלְתָּ וְשָׂבָעְתָּ וּבֵרַכְתָּ זוּ בִּרְכַּת הַזִּימּוּן. אֶת יי אֱלֹהֶיךָ זוּ הַזָּן אֶת הַכֹּל. עַל הָאָרֶץ זוּ בִּרְכַּת הָאָרֶץ. הַטּוֹבָה זוּ בִּרְכַּת בּוֹנֵה יְרוּשָׁלַםִ. וְכֵן הוּא אוֹמֵר הָהָר הַטּוֹב הַזֶּה וְהַלְּבָנוֹן. אֲשֶׁר נָתַן לָךְ זֶה הַטּוֹב וְהַמֵּטִיב.

V Tóře je psáno požehnání před ní, ale není v Tóře psáno požehnání po ní. Co je o ní psáno před ní? „Neboť budu volat jméno Hospodinovo, vzdejte velikost našemu Bohu“ (Dt 32,3). U jídla je psáno požehnání po něm, ale není psáno před ním. Co je psáno po něm? „Budeš jíst, nasytíš se a budeš žehnat“ (Dt 8,10). A odkud [víme], že máme přenést to, co je řečeno u jednoho, na druhé, a to, co je řečeno u druhého, na první? Rabi Šmuel bar Nachmani ve jménu rabiho Jonatana: Plyne to z [výrazů] „jméno“ – „jméno“ na základě gezera šava. Jako „jméno“, které je řečeno u Tóry, [vyžaduje] požehnání před ní, tak i „jméno“, které je řečeno u jídla, [vyžaduje] požehnání před ním. A jako „jméno“, které je řečeno u jídla, [vyžaduje] požehnání po něm, tak i „jméno“, které je řečeno u Tóry, [vyžaduje požehnání] po ní. Potud podle rabiho Akivy. Podle rabiho Jišmaela? Rabi Jochanan ve jménu rabiho Jišmaela: [Plyne to] z úsudku a minori ad maius. Jestliže jídlo, které nevyžaduje požehnání před ním, vyžaduje požehnání po něm, pak Tóra, která vyžaduje požehnání před ní, není snad správné, aby vyžadovala požehnání i po ní? Potud Tóra. A co jídlo? Jestliže Tóra, která nevyžaduje požehnání po ní, vyžaduje požehnání před ní, pak jídlo, které vyžaduje požehnání po něm, není snad správné, aby vyžadovalo požehnání i před ním? Rabi Jicchak a rabi Natan. Rabi Jicchak řekl: „Neboť on požehná oběť a teprve potom pozvaní jedí“ (1S 9,13). Rabi Natan říká: „Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu, a on požehná tvůj chléb a tvou vodu“ (Ex 23,25). Kdy se to nazývá „tvůj chléb a tvá voda“? Dokud jsi [to] nesnědl. Rabi říká: Jestliže v čase, kdy se najedl a nasytil, musí žehnat, pak v čase, kdy dychtí jíst, tím spíše. Potud jídlo. A co Tóra? Jestliže jídlo, které je jen životem na čas, vyžaduje požehnání před ním i po něm, pak Tóra, která je životem věčným, tím spíše.

כָּתוּב בַּתּוֹרָה בְּרָכָה לְפָנֶיהָ וְאֵין כָּתוּב בַּתּוֹרָה בְּרָכָה לְאַחֲרֶיהָ. מַה כָּתוּב בָּהּ לְפָנֶיהָ כִּי שֵׁם יי אֶקְרָא הָבוּ גּוֹדֶל לֶאלֹהֵינוּ. כְּתִיב בְּמָזוֹן בְּרָכָה לְאַחֲרֶיהָ וְאֵין כָּתוּב לְפָנָיו. מַה כְּתִיב לְאַחֲרָיו וְאָכַלְתָּ וְשָׂבָעְתָּ וּבֵרַכְתָּ. וּמְנַיִין לִיתֵּן אֶת הָאָמוּר בְּזֶה בְזֶה וְאֶת הָאָמוּר בְּזֶה בְזֶה. רִבִּי שְׁמוּאֵל בַּר נַחְמָנִי בְּשֵׁם רִבִּי יוֹנָתָן אַתְיָא שֵׁם שֵׁם לִגְזֵרָה שָׁוָה. מַה שֵׁם שֶׁנֶּאֱמַר בַּתּוֹרָה בְּרָכָה לְפָנָיו אַף שֵׁם שֶׁנֶּאֱמַר בְּמָזוֹן בְּרָכָה לְפָנָיו. וּמַה שֵׁם שֶׁנֶּאֱמַר בְּמָזוֹן בְּרָכָה לְאַחֲרָיו. אַף שֵׁם שֶׁנֶּאֱמַר בַּתּוֹרָה לְאַחֲרֶיהָ. עַד כְּדוֹן כְּרִבִּי עֲקִיבָה כְּרִבִּי יִשְׁמָעְאֵל. רִבִּי יוֹחָנָן בְּשֵׁם רִבִּי יִשְׁמָעְאֵל קַל וָחוֹמֶר. מַה אִם מָזוֹן שֶׁאֵין טָעוּן בְּרָכָה לְפָנָיו טָעוּן בְּרָכָה לְאַחֲרָיו תּוֹרָה שֶׁהִיא טְעוּנָה בְּרָכָה לְפָנֶיהָ. אֵינוֹ דִין שֶׁתְּהֵא טְעוּנָה בְרָכָה לְאַחֲרֶיהָ. עַד כְּדוֹן תּוֹרָה. מָזוֹן מַה. אִם תּוֹרָה שֶׁאֵינָהּ טְעוּנָה בְרָכָה לְאַחֲרֶיהָ טָעוּנָה בְּרָכָה לְפָנֶיהָ. מָזוֹן שֶׁטָּעוּן בְּרָכָה לְאַחֲרָיו. אֵינוֹ דִין שֶׁטָּעוּן בְרָכָה לְפָנָיו. רִבִּי יִצְחָק וְרִבִּי נָתָן. [רִבִּי יִצְחָק] אָמַר כִּי הוּא יְבָרֵךְ הַזֶּבַח וְאַחַר כָּךְ יֹאכְלוּ הַקְּרוּאִים. רִבִּי נָתָן אוֹמֵר וַעֲבַדְתֶּם אֶת יי אֱלֹהֵיכֶם וּבֵרַךְ אֶת לַחְמְךָ וְאֶת מֵימֶיךָ. אֵימָתַי הוּא קָרוּי לַחְמְךָ וְאֶת מֵימֶיךָ. עַד שֶׁלֹּא אָכַלְתָּ. רִבִּי אוֹמֵר מַה אִם בְּשָׁעָה שֶׁאָכַל וְשָׂבֵעַ צָרִיךְ לְבָרֵךְ בְּשָׁעָה שֶׁהוּא תָאֵב לֶאֱכוֹל לֹא כָּל שְׁכֵּן. עַד כְּדוֹן מָזוֹן. תּוֹרָה מַה. אִם מָזוֹן שֶׁאֵינוֹ אֵלָּא חַיֵּי שָׁעָה טָעוּן בְּרָכָה לְפָנָיו וּלְאַחֲרָיו. תּוֹרָה שֶׁהִיא חַיֵּי עַד לֹא כָּל שֶׁכֵּן.

Rabi Zeira se tázal: Tito tři, kteří čtou [z Tóry] – jak s nimi naložíš? Jako se třemi, kteří jedli společně, nebo jako se třemi, kteří jedli každý zvlášť? Naložíš-li s nimi jako se třemi, kteří jedli společně: první pronese první požehnání, poslední pronese poslední požehnání a prostřední nežehná vůbec. Naložíš-li s nimi jako se třemi, kteří jedli každý zvlášť: i prostřední žehná před [čtením] i po něm. Řekl rabi Šmuel bar Avdima: Požehnání Tóry odvodili z požehnání po jídle jen pro veřejnost. A jestliže [jen] pro veřejnost, pak ten, kdo [studuje] sám, by nežehnal? Řekl rabi Aba Mari, bratr rabiho Josiho: Učinili je jako všechna ostatní přikázání Tóry: jako všechna ostatní přikázání vyžadují požehnání, tak i toto vyžaduje požehnání.

רִבִּי זְעוּרָא בְּעִי אִילֵּין שְׁלֹשָׁה קְרוּיוֹת מַה אַתְּ עֲבִיד לוֹן. כִּשְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ כְּאַחַת. אוֹ כִשְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ זֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ. אִין תַּעַבְדִּינוּן כִּשְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ כְּאַחַת. הָרִאשׁוֹן מְבָרֵךְ בְּרָכָה רִאשׁוֹנָה. וְהָאַחֲרוֹן בְּרָכָה אַחֲרוֹנָה. וְהָאֶמְצָעִי אֵינוֹ מְבָרֵךְ כָּל עִיקָּר. אִין תַּעַבְדִּינוּן כִּשְׁלֹשָׁה שֶׁאָכְלוּ זֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ וְזֶה בִּפְנֵי עַצְמוֹ. אֲפִילוּ הָאֶמְצָעִי מְבָרֵךְ לְפָנָיו וּלְאַחֲרָיו. אָמַר רִבִּי שְׁמוּאֵל בַּר אֶבְדַּימִא לֹא לָמְדוּ בִּרְכַּת הַתּוֹרָה מִבִּרְכַּת [הַמָּזוֹן] אֶלָּא לְרַבִּים. וְאִם לְרַבִּים אֲפִילוּ בֵינוֹ לְבֵין עַצְמוֹ לֹא יְבָרֵךְ. אָמַר רִבִּי אַבָּ מָרִי אַחֲוֵי דְּרִבִּי יוֹסֵי עֲשָׂאוּהָ כִּשְׁאָר כָּל מִצְוֹתֶיהָ שֶׁל תּוֹרָה. מַה שְׁאָר כָּל הַמִּצְוֹת טְעוּנוֹת בְּרָכָה. אַף זוּ טְעוּנָה בְרָכָה.

„Jedl demaj.“ To říká, že kdo jedl plody, o nichž je pochybné, zda byly upraveny [odvedením desátků], či ne, ten se započítává do zimunu. Řekl rabi Šimon, bratr rabiho Berechji: V době, kdy vydali nařízení o demaji, většina lidí země (amej ha-arec) [desátky] odváděla, [když úrodu] přinášela do svých domů. A co říká tato [mišna]? Že Samaritán se započítává do zimunu. Není snad tento Samaritán [také] pochybností? Řekl rabi Aba: Vysvětli to podle toho, kdo říká, že Samaritán je jako pohan – to jsou slova Rabiho; Raban Šimon ben Gamliel říká: Samaritán je jako Izraelita ve všem.

אָכַל דְּמַאי. הֲדָא אָמְרָה אָכַל פֵּירוֹת סָפֵק נִיתַקְּנוּ סָפֵק לֹא נִיתַקְּנוּ מְזַמְּנִין. אָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן אַחֲוֵי דְּרִבִּי בְּרֶכְיָה. בְּשָׁעָה שֶׁגָּזְרוּ עַל הַדְּמַאי רוֹב עַמֵּי הָאָרֶץ הָיוּ מַכְנִיסִין לְבָתֵּיהֶן. וַיי דָא אָמְרָה דָא כּוּתִי מְזַמְּנִין עָלָיו. וְאָהֵן כּוּתִי לָאו סָפֵק הוּא. אָמַר רִבִּי אַבָּא תִּיפְתָּר כְּמַן דָּמַר כּוּתִי כְגוֹי דִּבְרֵי רִבִּי. רַבָּן שִׁמְעוֹן בֶּן גַּמְלִיאֵל אוֹמֵר כּוּתִי כְיִשְׂרָאֵל לְכָל דָּבָר.

Originál: Jerusalem Talmud Berakhot 7:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.