Nazir 5:2 נזיר

Jeruzalémský talmud · Našim – Ženy · halacha 5:2 · 4 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.

MIŠNA: Kdo složil slib nazirátu, dotázal se mudrců a ti [závazek] potvrdili, počítá od chvíle, kdy slíbil. Dotázal se mudrců a ti ho zprostili: měl-li oddělené zvíře, ať vyjde a pase se ve stádě. Řekli Bejt Hilel Bejt Šamaj: Nesouhlasíte snad, že toto je posvěcení omylem a že [zvíře] má vyjít a pást se ve stádě? Řekli jim Bejt Šamaj: Nesouhlasíte snad, že když se někdo zmýlil a nazval deváté desátým, desáté devátým a jedenácté desátým, je [zvíře] posvěcené? Řekli jim Bejt Hilel: Neposvětila je hůl. Kdyby se zmýlil a položil hůl na osmé nebo na dvanácté, cožpak by něco způsobil? Verš, který posvětil desáté, ten posvětil i deváté a jedenácté.

משנה: מִי שֶׁנָּדַר בַּנָּזִיר וְנִשְׁאַל לַחֲכָמִים וְאָסְרוּ מוֹנֶה מִשָּׁעָה שֶׁנָּדַר. נִשְׁאַל לַחֲכָמִים וְהִתִּירוּ הָיְתָה לוֹ בְהֵמָה מוּפְרֶשֶׁת תֵּצֵא וְתִרְעֶה בָעֵדֶר. אָמְרוּ בֵית הִלֵּל לְבֵית שַׁמַּאי אֵין אַתֶּם מוֹדִין בָּזֶה שֶׁהוּא הֶקְדֵּשׁ טָעוּת שֶׁתֵּצֵא וְתִרְעֶה בָעֵדֶר. אָמְרוּ לָהֶן בֵּית שַׁמַּאי אֵי אַתֶּם מוֹדִין בְּמִי שֶׁטָּעָה וְקָרָא לַתְּשִׁיעִי עֲשִׂירִי וְלַעֲשִׂירִי תְּשִׁיעִי וּלְאַחַד עָשָׂר עֲשִׂירִי שֶׁהוּא מְקוּדָּשׁ. אָמְרוּ לָהֶן בֵּית הִלֵּל לֹא הַשֵּׁבֶט קִידְּשׁוֹ. וּמָה אִילּוּ טָעָה וְהִנִּיחַ אֶת הַשֵּׁבֶט עַל הַשְּׁמִינִי וְעַל שְׁנֵים עָשָׂר שֶׁמָּא עָשָׂה כְּלוּם. אֶלָּא כָּתוּב שֶׁקִּידֵּשׁ אֶת הָעֲשִׂירִי הוּא קִידֵּשׁ אֶת הַתְּשִׁיעִי וְאֶת אַחַד עָשָׂר.

GEMARA: Kdo složil slib nazirátu atd. Učí se: Bejt Šamaj říkají: Od chvíle, kdy se dotázal. A Bejt Hilel říkají: Od chvíle, kdy se zavázal k nazirátu. Jak to chápeme? Jestliže [mezitím] porušoval svůj nazirát, všichni souhlasí: od chvíle, kdy se dotázal. Jestliže svůj nazirát neporušoval, všichni souhlasí: od chvíle, kdy se zavázal. Jde nám tedy o toho, kdo se teprve hodlal dotázat. Bejt Šamaj říkají: Protože se hodlal dotázat, porušuje. A Bejt Hilel říkají: Kdyby porušoval, nedotazoval by se. Hle, kdo se zavázal k nazirátu a porušoval jej, tomu se zproštění neposkytuje, ledaže dodržoval zákaz tolik dní, kolik dní si počínal, jako by to bylo dovoleno – slova rabiho Jehudy. Rabi Jasa řekl: O čem je řeč? O dlouhém nazirátu. Ale u krátkého nazirátu mu postačí třicet dní. A jaký je rozdíl mezi dlouhým a krátkým nazirátem? Spíše je to takto: O čem je řeč? Když porušoval svůj nazirát po dlouhou dobu. Ale porušoval-li svůj nazirát krátkou dobu, postačí mu třicet [dní]. Jak to chápeme? Jestliže porušoval nečistotou, všichni souhlasí, že zrušil vše. Jestliže porušoval holením, všichni souhlasí, že zrušil jen třicet dní. Jde nám tedy o toho, kdo porušoval vínem. [To platí,] když je ještě uprostřed svého nazirátu; je-li však již po svém nazirátu, zrušil vše.

הלכה: מִי שֶׁנָּדַר בַּנָּזִיר כול׳. תַּנֵּי. בֵּית שַׁמַּי אוֹמְרִים. מִשָּׁעָה שֶׁנִּשְׁאַל. וּבֵית הִלֵּל אוֹמְרִים. מִשָּׁעָה שֶׁנָּזַר. מַה נָן קַיָימִין. אִם בֶּשֶׁגִּילְגֵּל בְּנִזְרוֹ. כָּל עַמָּא מוֹדֵיי מִשָּׁעָה שֶׁנִּשְׁאַל. אִם בְּשֶׁלֹּא גִילגֵּל בְּנִזְרוֹ. כָּל עַמָּא מוֹדֵיי מִשָּׁעָה שֶׁנָּזַר. אֶלָּא כִּי נָן קַיָימִין בְּשֶׁעָתִיד לִישָּׁאֵל. בֵּית שַׁמַּי אוֹמְרִים. מִכֵּיוָן שֶׁעָתִיד לִישָּׁאֵל מְגַלְגְּל הוּא. וּבֵית הִלִּל אוֹמְרִים. אִילּוּ גִילגֵּל לֹא הָיָה נִשְׁאַל. הֲרֵי שֶׁנָּזַר וְהָיָה מְגַלְגֵּל בְּנִזְרוֹ אֵין נִשְׁאֲלִין לוֹ אֶלָּא אִם כֵּן נָהַג בָּהֶן בְּאִיסּוּר כַּיָּמִים שֶׁנָּהַג בָּהֶן בְּהֵיתֵר. דִּבְרֵי רִבִּי יוּדָה. אָמַר רִבִּי יָסָא. בַּמֶּה דְבָרִים אֲמוּרִים. בְּנִזְרוֹ מְרוּבֶּה. אֲבָל בְּנִזְרוֹ מְמוּעָט דַּייוֹ שְׁלֹשִׁים יוֹם. וּמַה בֵּין נִזְרוֹ מְרוּבֶּה לְנִזְרוֹ מְמוּעָט. אֶלָּא אָכֵן הוּא. בַּמֶּה דְבָרִים אֲמוּרִים. בִּזְמַן שֶׁגִּילגֵּל בְּנִזְרוֹ זְמַן מְרוּבֶּה. אֲבָל גִּילגֵּל בְּנִזְרוֹ זְמַן מְמוּעָט דַּייוֹ שְׁלֹשִׁים. מַה נָן קַיָימִין. בְּשֶׁגִּילגֵּל בְּטוּמְאָה כָּל עַמָּא מוֹדֵיי שֶׁסָּתַר הַכֹּל. אִם בְּשֶׁלֹּא גִילגֵּל בְּתִגְלַחַת כָּל עַמָּא מוֹדוּיֵי שֶׁלֹּא סָתַר אֶלָּא ל̇ יוֹם. אֶלָּא כֵּן אֲנָן קַיָימִין בְּשֶׁגִּילגֵּל בַּיַּיִן. בְּעוֹמֵד בְּתוֹךְ נְזִירוּתוֹ. אֲבָל בְּעוֹמֵד לְאַחַר נְזִירוּתוֹ אַכֹּל סָתַר.

Tam jsme se učili: Nazval-li deváté desátým, desáté devátým a jedenácté desátým, všechna tři jsou posvěcena. Deváté se jí po vzniku vady, desáté je desátek a jedenácté se přináší jako pokojná oběť. „Bude svaté“ (Lv 27,32) – to učí, že svatost dopadá na deváté i na jedenácté. Mohl bych se domnívat, že se přinesou obě? Proto se praví: „skot“ (Lv 3,1). „Skot“, aby se zahrnulo jedenácté; „mládě skotu“ (Nu 15,8), aby se vyloučilo deváté. Proč zahrnuješ jedenácté a vylučuješ deváté? Když Písmo zahrnulo, také omezilo. A to tak, že se ptáš: Kdy činí svaté náhradu, před sebou, nebo za sebou? Musíš říci: Za sebou. Zahrnuji tedy jedenácté, které je po svatosti, a vylučuji deváté, které je před svatostí.

תַּמָּן תַּנִּינָן. קָרָא לַתְּשִׁיעִי עֲשִׂירִי וְלַעֲשִׂירִי תְּשִׁיעִי וּלְאַחַד עָשָׂר עֲשִׂירִי. שְׁלָשְׁתָּן מְקוּדָּשִׁין. הַתְּשִׁיעִי נֶאֱכַל בְּמוּמוֹ וְהָעֲשִׂירִי מַעֲשֵׂר וְאַחַד עָשָׂר קָרַב שְׁלָמִים. יִהְיֶה קוֹדֶשׁ. מְלַמֵּד שֶׁהַקְּדוּשָּׁה חָלָה עַל הַתְּשִׁיעִי וְעַל אַחַד עָשָׂר. יָכוֹל יִקְרְבוּ שְׁנֵיהֶן. תַּלְמוּד לוֹמַר בָּקָר. בָּקָר לְרַבּוֹת אַחַד עָשָׂר. בֶּן בָּקָר לְהוֹצִיא אֶת הַתְּשִׁיעִי. מָה רָאִיתָ לְרַבּוֹת אַחַד עָשָׂר וּלְהוֹצִיא תְּשִׁיעִי. אַחַר שֶׁרִיבָּה הַכָּתוּב מִיעֵט. שֶׁתִּימְצָא אוֹמֵר. אֵימָתַי הַקּוֹדֶשׁ עוֹשֶׂה תְמוּרָה לְפָנָיו אוֹ לְאַחֲרָיו. הֲוֵי אוֹמֵר. לְאַחֲרָיו. מַרְבֶּה אֲנִי אַחַד עָשָׂר שֶׁהוּא אַחַר הַקְּדוּשָּׁה. וּמוֹצִיא אֲנִי אֶת הַתְּשִׁיעִי שֶׁהוּא לִפְנֵי הַקְּדוּשָּׁה.

Zatím [platí], když se domníval, že je desáté, a nazval je desátým. Věděl-li však, že je deváté, a nazval je desátým? Druhové říkají: Je posvěcené. Rabi Judan říká: Není posvěcené. Mišna podporuje druhy: Řekli Bejt Hilel Bejt Šamaj: Nesouhlasíte snad, že má vyjít a pást se ve stádě? Řekli jim Bejt Šamaj: Nesouhlasíte snad, že když se někdo zmýlil a nazval deváté desátým, desáté devátým a jedenácté desátým, je posvěcené? A cožpak to od nich nepřijímají? Kdyby tomu tak nebylo, odpověděli by jim: Proč nám odpovídáte věcí, která je svatá bez omylu, ohledně věci, která je svatá jak omylem, tak bez omylu? Jak řekl rabi Ami: V odpovědi šlo o desáté. Anebo to vyjde podle toho, co řekl rabi Nasa: Jako člověk, který má dva důvody a odpoví jedním z nich.

עַד כְּדוֹן כְּסָבוּר בּוֹ שֶׁהוּא עֲשִׂירִי וְקָרוּי עֲשִׂירִי. הָיָה יוֹדֵעַ בּוֹ שֶׁהוּא תְשִׁיעִי וְקַרְיָין עֲשִׂירִי. חֲבֵרַיָיה אָמְרִין. קָדַשׁ. רִבִּי יוּדָן אָמַר. לֹא קָדַשׁ. מַתְנִיתָא מְסַיְיעָא לַחֲבֵרַיָיה. אָמְרוּ בֵית הִלֵּל לְבֵית שַׁמַּי. אֵין אַתֶּם מוֹדִין. שֶׁתֵּצֵא וְתִרְעֶה בָעֵדֶר. אָמְרוּ לָהֶן בֵּית שַׁמַּי. אֵי אַתֶּם מוֹדִין בְּמִי שֶׁטָּעָה וְקָרָא לַתְּשִׁיעִי עֲשִׂירִי וְלַעֲשִׂירִי תְּשִׁיעִי וּלְאַחַד עָשָׂר עֲשִׂירִי שֶׁהוּא מְקוּדָּשׁ. וְאֵינָן מְקַבְּלִין מִינְּהוֹן. דִּלֹא כֵן יְתִיבוּנוֹן. מָה אַתֵּם מֵשִׁיבִין אוֹתָנוּ מִן דָּבָר שֶׁהָיָה קָדוֹשׁ שֶׁלֹּא בְטָעוּת עַל דָּבָר שֶׁהוּא קָדוֹשׁ בֵּין בְּטָעוּת בֵּין שֶׁלֹּא בְטָעוּת. כַּיי דָּמַר רִבִּי אִמִּי. עֲשִׁירֵי הֲווּ בִתְשׁוּבָה. אוֹ יֵיבָא כַּיי דָמַר רִבִּי נָסָא. כְּאֵינַשׁ דְּאִית לֵיהּ תְּרֵין טַעֲמִין וּמָתִיב חַד מִנְהוֹן.

Originál: Jerusalem Talmud Nazir 5:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.