GEMARA: „Deset loket od místa kamenování“ atd. Zjistíš, že když se Achan zpronevěřil v klatbě, začal Jehošua usmiřovat Svatého, budiž požehnán, a řekl: Pane světa, oznam mi, kdo je ten muž. Řekl mu Svatý, budiž požehnán: Nezveřejňuji žádné stvoření; a nejen to, shledal bych se, že mluvím zlou řečí. Ale jdi, postav Izrael podle kmenů a vrhni mezi ně los, a hned ho vyvedu. To je to, co je psáno: „Jehošua vstal časně ráno a přivedl Izrael po kmenech“
(Joz 7,16), a „byl dopaden Achan, syn Karmiho, syna Zerachova, z kmene Jehudova“
(Joz 7,18). Řekl mu Achan: Co, losem mě chytáš? V celé této generaci není nikdo bezúhonný kromě tebe a Pinchase. Vrhni los mezi vás; jistě bude chycen jeden z vás. A nejen to, od smrti Mojžíše, tvého učitele, neuplynulo víc než třicet nebo čtyřicet dní. Neučil nás snad Mojžíš, náš učitel: Na základě dvou svědků? Začal jsi se mýlit. V tu chvíli prohlédl Jehošua v duchu svatém, že rozdělí Izraeli zemi losem. To je to, co je psáno: „Jehošua jim vrhl los“
(Joz 18,10). Řekni tedy: Přivedeme na losy špatnou pověst? A nejen to; obstojí-li nyní, řekne celý Izrael: Obstály v hrdelních sporech, tím spíše v majetkových sporech. Selžou-li nyní, řekne celý Izrael: Selhaly v hrdelních sporech, tím spíše v majetkových sporech. V tu chvíli začal Jehošua Achana usmiřovat, zapřisáhl ho při Bohu Izraele a řekl mu: „Můj synu, vzdej čest Hospodinu, Bohu Izraele“
(Joz 7,19). „Achan odpověděl Jehošuovi a řekl: Vskutku“
(Joz 7,20). Co je „vskutku“? Pravda. „Zhřešil jsem proti Hospodinu, Bohu Izraele“
(Joz 7,20). Řekl mu: Co? Žádám od tebe jedno a ty mi říkáš dvě? Řekl mu: Já jsem ten, kdo se zpronevěřil v klatbě Midjanu a v klatbě Jericha. Řekl
rabi Tanchuma: Zpronevěřil se ve čtyřech klatbách: v klatbě Kenaance, krále Aradu; v klatbě Sichona a Oga; v klatbě Midjanu; v klatbě Jericha. A odkud víme, že mu jeho vyznání zjednalo smíření? Neboť je řečeno: „Synové Zerachovi: Zimri, Etan“ atd.
(1Pa 2,6).
Rabi Jehošua ben Levi řekl: Zimri, to je Achan, který učinil Zimriho čin.
Rabi Šmuel bar Nachman řekl: Heman, to je Achan: „Vskutku jsem zhřešil“
(Joz 7,20). „Celkem pět“
(1Pa 2,6). Což nevím, že je jich pět? Ale učí to, že i Achan má podíl v budoucím věku.
הלכה: רָחוֹק מִבֵּית הַסְּקִילָה עֶשֶׂר אַמּוֹת כול׳. אַתְּ מוֹצֵא שֶׁכְּשֶׁמָעַל עָכָן בַּחֶרֶם הִתְחִיל יְהוֹשֻׁעַ מְפַיֵיס לִפְנֵי הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא וְאוֹמֵר. רִבּוֹנוֹ שֶׁלְּעוֹלָם. הוֹדִיעֵינִי מִי זֶה הָאִישׁ. אָמַר לוֹ הַקָּדוֹשׁ בָּרוּךְ הוּא. אֵינִי מְפַרְסֵם כָּל בִּרְיָיה וְלֹא עוֹד אֶלָּא נִמְצֵיתִי אוֹמֵר לָשׁוֹן הָרַע. אֶלָּא לֵךְ וְהַעֲמֵיד אֶת יִשְׂרָאֵל לִשְׁבָטָיו וְהַפֵּל עֲלֵיהֶן גּוֹרָלוֹת. מִיַּד אֲנִי מוֹצִיאוֹ. הָדָא הִיא דִכְתִיב וַיַּשְׁכֵּם יְהוֹשֻׁעַ בַּבּוֹקֶר וַיַּקְרֵב אֶת יִשְׂרָאֵל לִשְׁבָטָיו וַיִּלָּכֵד עָכָן בֶּן כַּרְמִי בֶּן זֶרַח לְמַטֵּה יְהוּדָה. אָמַר לוֹ עָכָן. מַה. בַּגּוֹרָל אַתָּה תוֹפְשֵׂינִי. לֵית בְּכָל הָהֵן דָּרָא כָּשֵׁר אֶלָּא אַתְּ וּפִינְחָס. אַסְקוּן נִיבְזִין בֵּינֵיכוֹן. פַּנְטוֹס דְּמִיתְפִּיס חַד מִינְּכוֹן. וְלֹא עוֹד אֶלָּא לְמֹשֶׁה רַבָּךְ לֵית מִידְמוֹךְ אֶלָּא תַּלְתִּין אוֹ אַרְבָּעִין יוֹמִין. לֹא כֵן אַלְפָּן מֹשֶׁה רַבָּן עַל פִּי שְׁנַיִם עֵדִים. שְׁרִיתָה טָעֵי. בְּאוֹתָהּ שָׁעָה צָפָה יְהוֹשֻׁעַ בְּרוּחַ הַקּוֹדֶשׁ שֶׁהוּא מְחַלֵּק לְיִשְׂרָאֵל אֶת הָאָרֶץ בַּגּוֹרָל. הָדָא הִיא דִכְתִיב וַיַּשְׁלֵךְ לָהֶם יְהוֹשֻׁעַ גּוֹרָל. אֱמוֹר מֵעַתָּה. אָנוּ מוֹצִיאִין שֵׁם רַע עַל הַגּוֹרָלוֹת. וְלֹא עוֹד אֶלָּא שֶׁאִם נִתְקַיְימוּ עַכְשָׁיו יְהוּ כָל יִשְׁרָאֵל אוֹמְרִים. בְּדִינֵי נְפָשׁוֹת נִתְקַיְימוּ כָּל שֶׁכֵּן בְּדִינֵי מָמוֹנוֹת. וְאִם בָּטְלוּ עַכְשָׁיו יְהוּ כָל יִשְׁרָאֵל אוֹמְרִים. בְּדִינֵי נְפָשׁוֹת בָּטְלוּ כָּל שֶׁכֵּן בְּדִינֵי מָמוֹנוֹת. בְּאוֹתָהּ שָׁעָה הִתְחִיל יְהוֹשֻׂעַ מְפַיֵיס לְעָכָן וּמַשְׁבַּע לֵיהּ בֵּאלֹהֵי יִשְׂרָאֵל וְאוֹמֵר לוֹ. בְּנִי שִׂים נָא כָבוֹד לַיי אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל. וַיַּעַן עָכָן אֶת יְהוֹשֻׁעַ וַיֹּאמַר. אָמְנָה. מָהוּ אָמְנָה. קוּשְׁטָא. אָנֹכִי חָטָאתִי לַיי אֱלֹהֵי יִשְׂרָאֵל. אֲמַר לֵיהּ. מָה אֲנָא בְעִי מִינָּךְ חָדָא וְאַתְּ אָמְרָת לִי תַּרְתֵּי. אֲמַר לֵיהּ. אֲנִי הוּא שֶׁמָּעַלְתִּי בְחֶרֶם מִדְיָן וּבְחֶרֶם יְרִיחוֹ. אָמַר רִבִּי תַנְחוּמָא. בְּאַרְבָּעָה חֲרָמִים מָעַל. בְּחֶרֶם כְּנַעֲנִי מֶלֶךְ עֲרָד. בְּחֶרֶם סִיחוֹן וְעוֹג. בְּחֶרֶם מִדְיָן. בְּחֶרֶם יְרִיחוֹ. וּמְנַיִין שֶׁכִּיפֵּר לוֹ וִוידּוּיוֹ. שֶׁנֶּאֱמַר וּבְנֵי זֶרַח זִמְרִי וְאֵיתָן וגו׳. רִבִּי יְהוֹשֻׁעַ בֶּן לֵוִי אָמַר. זִמְרִי זֶה עָכָן שֶׁעָשָׂה מַעֲשֶׂה זִמְרִי. רִבִּי שְׁמוּאֵל בַּר נַחְמָן אָמַר. הֵימָן זֶה עָכָן. אָמְנָה אָנֹכִי חָטָאתִי. כּוּלָּם חֲמִשָּׁה. וְכִי אֵינִי יוֹדֵעַ שֶׁהֵן חֲמִשָּׁה. אֶלּא מְלַמֵּד שֶׁאַף עָכָן יֵשׁ לוֹ חֵלֶק לְעָתִיד לָבוֹא.