MIŠNA: Nestihne dopít, a už jí zežloutne tvář, vystoupí oči a naběhnou jí žíly. A říkají: Vyveďte ji, vyveďte ji, ať neznečistí nádvoří! Má-li zásluhu, ta to odkládá. Některá zásluha odkládá o rok, některá zásluha odkládá o dva roky, některá zásluha odkládá o tři roky. Odtud říká Ben Azaj: Člověk je povinen učit svou dceru Tóru, aby, kdyby pila, věděla, že zásluha odkládá. Rabi Eliezer říká: Kdo učí svou dceru Tóru, učí ji nestydatosti. Rabi Jehošua říká: Žena chce raději kav a nestydatost než devět kavů a zdrženlivost. On říkával: Hloupý zbožný, lstivý ničema, žena perušit a rány perušim – ti ničí svět.
Některá zásluha odkládá o rok, některá zásluha odkládá o dva roky, některá zásluha odkládá o tři roky. Některá zásluha odkládá o rok – z Nevúkadnecara: „Po uplynutí dvanácti měsíců“ (Da 4,26). Některá zásluha odkládá o dva roky – z Amnona: „A stalo se po dvou letech“ (2S 13,23). Některá zásluha odkládá o tři roky – z Achava: „A seděli tři roky, nebyla válka mezi Aramem a Izraelem“ (1Kr 22,1). Rabi Josi řekl: Řekněme, že všech těch dvanáct měsíců se zabýval přikázáními a všechny ty dva roky se zabýval Tórou. Který [verš] to říká? „A seděli tři roky, nebyla válka mezi Aramem a Izraelem.“
„Moučná oběť připomínky“ je obecné, „připomínající vinu“ je zvláštní (Nu 5,15). Obecné a zvláštní: V obecném není nic než to, co je ve zvláštním. Řekneš-li tak, není snad míra soudu ošizena? Jestliže menší míra trestu připomíná, o co více větší míra dobra. Nýbrž „moučná oběť připomínky“: má zásluhu. „Připomínající vinu“: nemá zásluhu. Bylo učeno: Rabi Tarfon říká: Všechny připomínky řečené v Tóře jsou k dobru, kromě této, která je k trestu. Rabi Akiva mu řekl: Kdyby bylo řečeno „připomínající vinu“ a [Písmo] dále mlčelo, řekl bych jako ty. Avšak říká „moučná oběť připomínky“ jen k dobru.
Bylo učeno: Rabi Jehuda říká jménem rabi Lazara ben Matji: Hle, říká: „A jestliže se žena neznečistila a je čistá“ (Nu 5,28). Což nevíme, že jestliže se žena neznečistila, je čistá? Co učí „a je čistá“? Nýbrž nakonec jí Všudypřítomný odplatí za její zohavení: byla-li neplodná, bude navštívena; rodila-li v bolestech, rodí snadno; ošklivé, rodí krásné; černé, rodí bílé; malé, rodí vysoké; dcery, rodí syny; jedno, rodí dvě. Rabi Šimon ben Lakiš mu řekl: Je-li tomu tak, ať jdou všechny ženy a prohřeší se, aby byly navštíveny. Což nezastává rabi Šimon „a bude očištěna a bude mít potomstvo“ (Nu 5,28)? Zastává: potomstvo způsobilé, ne potomstvo nezpůsobilé.
A Ben Azaj není podle rabi Lazara ben Azarji. Neboť bylo učeno: Stalo se, že rabi Jochanan ben Beroka a rabi Elazar Chasma šli z Javne do Lodu a pozdravili rabi Jehošuu v Bekiinu. Řekl jim: Co nového bylo dnes v bejt midraši? Řekli mu: Všichni jsme tvoji žáci a pijeme tvou vodu. Řekl jim: I tak není možné, aby v bejt midraši nebyla každý den nějaká nová věc. Kdo tam strávil šabat? Řekli mu: Rabi Lazar ben Azarja. A jaký byl jeho oddíl? „Shromáždi lid, muže, ženy a děti“ (Dt 31,12). A co o něm řekl? Když muži přicházejí, aby se učili, a ženy přicházejí, aby poslouchaly, proč přicházejí děti? Aby se dala odměna těm, kdo je přivádějí. Řekl jim: Není pokolení sirotkem, když v něm pobývá rabi Elazar ben Azarja.
Jedna matróna se zeptala rabi Eliezera: Proč, když je hřích ve věci zlatého telete jeden, umírají za něj třemi smrtmi? Řekl jí: Moudrost ženy není než v jejím vřetenu, neboť je psáno: „A každá žena moudrého srdce předla svýma rukama“ (Ex 35,25). Řekl mu jeho syn Hyrkanos: Protože jsi jí neodpověděl jedinou věc z Tóry, připravil jsi mě o tři sta kor desátku každý rok. Řekl mu: Ať jsou slova Tóry spálena, ale ať nejsou předána ženám. Když odešla, řekli mu jeho žáci: Rabi, tuto jsi odbyl třtinou. Co odpovíš nám? Rabi Berechja, rabi Aba bar Kahana jménem rabi Eliezera: Každý, kdo měl svědky a varování, zemřel soudem. Svědky a ne varování, byl zkoušen jako sota. Ani svědky, ani varování, zemřel morem. Rav a Levi bar Sisi oba říkají: Obětoval, pálil kadidlo, přinesl úlitbu – zemřel soudem. Tleskal, tancoval, smál se – byl zkoušen jako sota. Radoval se v srdci – zemřel morem.
Kdo je hloupý zbožný? Viděl dítě topící se v řece. Řekl: Až si sundám tefilin, zachráním ho. Než si sundal tefilin, dítě vydechlo duši. Viděl první zralý fík. Řekl: Komu se prvnímu potkám, tomu ho dám. Viděl zasnoubenou dívku a [někdo] za ní běžel. To je to, co jsme se učili: Kdo pronásleduje svého druha, aby ho zabil, muže nebo zasnoubenou dívku.
„Lstivý ničema“: Rabi Zerikan jménem Rav Huny: To je ten, kdo rozhoduje lehce pro sebe a přísně pro druhé. A odpovídá to tomu, co bylo učeno: Kdo chce být k sobě přísný a jednat podle přísností Bejt Šamaj i podle přísností Bejt Hilel, o tom je řečeno: „A hlupák chodí ve tmě“ (Kaz 2,14). Podle úlev těch i oněch se nazývá ničemou. Nýbrž buď podle slov Bejt Šamaj, s jejich úlevami i přísnostmi, nebo podle slov Bejt Hilel, s jejich úlevami i přísnostmi. To platí, dokud nevyšel nebeský hlas. Avšak když vyšel nebeský hlas, je halacha vždy podle Bejt Hilel, a každý, kdo přestoupí slova Bejt Hilel, zasluhuje smrt. Bylo učeno: Vyšel nebeský hlas a řekl: Jedni i druzí jsou slova živého Boha, avšak halacha je vždy podle Bejt Hilel. A kde vyšel nebeský hlas? Rav Bivi jménem rabi Jochanana: V Javne vyšel nebeský hlas.
„Žena perušit“: To je ta, která sedí a posmívá se slovům Tóry. „A řekla: Přijdi ke mně. A ležel s ní té noci“ (Gn 30,16). Rabi Abahu řekl: Jakoby to bylo v myšlence. On sám věděl, že jí nepřišlo na mysl nic než založení kmenů.
„A rány perušim“: To je ten, kdo radí sirotkům, jak uniknout výživnému vdovy. Jako ta vdova po rabi Šubtajovi, která utrácela majetek. Přišli sirotci a obrátili se na rabi Elazara. Řekl jim: Co pro vás uděláme, když jste hlupáci? Když vyšel, řekl jim písař: Povím vám jednu věc. Předstírejte, že prodáváte, a ona bude žádat své věno a ztratí výživné. Udělali tak. Večer přišla a obrátila se na rabi Elazara. Řekl: To se jí dotkly rány perušim. Ať to přijde na mne, jestli jsem to zamýšlel.
Jeden žák Rabiho měl dvě stě zuzů bez denáru. Rabi mu obvykle jednou za tři roky přiděloval desátek chudých. Jednou se na něj jeho žáci podívali zlým okem a doplnili mu [částku]. Přišel, chtěl mu přidělit jako obvykle. Řekl mu: Rabi, mám už míru. Řekl: To se ho dotkly rány perušim. Dal pokyn svým žákům, zavedli ho do hostince a ubrali mu jeden karat. A přidělil mu jako obvykle.
K těmto přidali pannu, která se postí, vdovu, která se toulá, a dítě, které dozrává před časem. Panna, která se postí: postí se a ztrácí své panenství. Vdova, která se toulá: chodí sem a tam a získá špatné jméno. A dítě, které dozrává před časem: Rabi Chilkija jménem rabi Simona: To je ten, kdo je velký v Tóře před svým časem a znevažuje větší, než je on. Rabi Josi řekl: To je ten, kdo je devítiletý a jeho údy vypadají jako u dvanáctiletého. Souloží s některou ze žen zakázaných v Tóře a ony kvůli němu umírají, a on je nezavázán.
Originál: Jerusalem Talmud Sotah 3:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.