MIŠNA: A potom přinesli kameny, postavili oltář, obílili ho vápnem a napsali na něj všechna slova této Tóry v sedmdesáti jazycích, neboť je řečeno: „velmi zřetelně“ (Dt 27,8). A vzali kameny, přišli a přenocovali na svém místě.
GEMARA: Učí se: Byla napsána na kamenech noclehu, slova rabiho Jehudy. Rabi Josi říká: Byla napsána na kamenech oltáře. Podle toho, kdo říká, že byla napsána na kamenech noclehu: každý den posílaly národy světa své písaře a opisovaly Tóru, která byla napsána v sedmdesáti jazycích. Podle toho, kdo říká, že byla napsána na kamenech oltáře: nebyly tam jen na chvíli a pak ukryty? I to je zázračný čin: Svatý, budiž požehnán, dal pochopení do srdce každého národa a opsali Tóru, která byla napsána v sedmdesáti jazycích. Podle toho, kdo říká, že byla napsána na kamenech noclehu, je v pořádku: „a obílíš je vápnem“ (Dt 27,2). Podle toho, kdo říká, že byla napsána na kamenech oltáře, jak vysvětlí: „a obílíš je vápnem“? Mezi každým kamenem. Rabi Šmuel bar Nachmani jménem rabiho Jonatana: „A národy budou spáleny na vápno“ (Iz 33,12): z vápna vzali svůj rozsudek smrti. Rabi Aba bar Kahana jménem rabiho Jochanana: „A národy budou naprosto zničeny“ (Iz 60,12): z Chorebu vzali svůj rozsudek smrti.
Ukazuje se, že říkáš: Jsou tři druhy kamenů: kameny noclehu, kameny, které položil Jozue pod chodidla kohanů, a stély, které jim dal Mojžíš. Rabi Chanin řekl: Je nám zřejmé, že jsou čtyři druhy kamenů. Rabi Simon bar Zevid řekl: A to je správné. Řekneš-li kameny noclehu: byly tam jen na chvíli a byly ukryty. Řekneš-li kameny, které vztyčil Jozue pod chodidly kohanů: byly ponořeny ve vodě. Řekneš-li stély, které jim dal Mojžíš: ty s nimi už vešly do země. Spíše se jedná o kameny, které jim Jozue vztyčil na břehu Jordánu.
Učí se: Rabi Jehuda bar Ilaj říká: Aba Chalafta, rabi Elazar ben Matja a Chanina ben Chachinaj stáli u těch kamenů a odhadli každý z nich na břemeno čtyřiceti sea. Odtud se učíš, kolik vážil hrozen. Je psáno: „A vyzdvihněte si každý jeden kámen na rameno“ (Joz 4,5). Nelze srovnávat toho, kdo nese ze země na rameno, s tím, kdo zvedá ze země na koleno a z kolene na rameno. Nelze srovnávat toho, kdo zvedá ze země na koleno a z kolene na rameno, s tím, komu [břemeno] nakládá jiný. Nelze srovnávat toho, komu nakládá jiný, s tím, kdo nese ve dvou. Je psáno: „Po jednom muži z kmene“ (Dt 1,23). Podle názoru rabiho Akivy, který říká, že výrazy jsou rozšířením, jich bylo dvanáct: osm u hroznu a čtyři u fíků, granátových jablek a nosiče nádob. Podle názoru rabiho Šimona, který říká, že výrazy jsou zdvojené, jich bylo dvacet čtyři: šestnáct u hroznu a osm u fíků, granátových jablek a nosiče nádob. Podle názoru rabiho Jišmaela nosítka; podle názoru rabiho Akivy nosítka a nosítka nosítek.
Je psáno: „A vody sestupující shora se zastavily, stanuly jako jedna hráz velmi daleko od Adamu, města vedle Cartanu“ (Joz 3,16). Rabi Jochanan řekl: Adam je město a Cartan je město a mezi nimi je dvanáct mil. To učí, že se vody navršily a stoupaly jako tvrz Cartanu. A co je lehčí, vody, nebo člověk? Vody jsou lehčí než člověk. Věz, že je to tak. To tedy učí, že se vody navršily a stoupaly vlna na vlnu. Rabi Levi řekl: Až k srdci nebe. Tam říkají: Až k Babylónii. Je řečeno zde „daleko“ a je řečeno tam: „Přišli ke mně z velmi daleké země, z Babylónie“ (Iz 39,3). Učí se: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Přes tři sta mil se vody navršily a stoupaly vlna na vlnu, až je spatřily všechny národy světa. To je to, co je psáno: „Když všichni králové Amorejců, kteří byli za Jordánem, a všichni Kenaanci, kteří byli u moře, uslyšeli, že Hospodin vysušil vody Jordánu před syny Izraele, dokud nepřešli“ atd. (Joz 5,1).
Rabi Šimon ben Lakiš řekl: V Jordánu přijali na sebe [odpovědnost za] skryté věci. Jozue jim řekl: [Jestliže] nepřijmete na sebe skryté věci, vody přijdou a strhnou vás. Rabi Simon bar Zabda řekl: A to je správné. Věz, že je to tak, neboť Achan zhřešil a většina sanhedrinu padla u Aje. Rabi Levi řekl: V Javne byl uvolněn řemen. Vyšel nebeský hlas a řekl: Nemáte co činit se skrytými věcmi.
Originál: Jerusalem Talmud Sotah 7:5 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.