MIŠNA: Starší Jeruzaléma odešli a odebrali se pryč. Starší onoho města přivedou jalovici, „se kterou se nepracovalo, která netáhla v jhu“ (Dt 21,3), a vada ji nediskvalifikuje. Svedou ji do údolí ejtan; ejtan znamená doslova tvrdý, ale i když není ejtan, je to platné. Zlomí jí vaz sekáčem zezadu. Její místo je zakázáno osévat a obdělávat, ale je dovoleno tam česat len a tesat kameny.
GEMARA: „Se kterou se nepracovalo“ – s vědomím [majitele]. „Která netáhla v jhu“ – s vědomím i bez vědomí. Rabi Jona vysvětloval Mišnu: „Se kterou se nepracovalo“ – s vědomím. „Která netáhla v jhu“ – s vědomím i bez vědomí, jen když táhla. Rabi Josi vysvětloval Mišnu: S vědomím – i když netáhla; a bez vědomí – jen když táhla. Výklad rabi Jony je podle rabi Jišmaela a výklad rabi Josiho podle mudrců. Výklad rabi Jony podle rabi Jišmaela, neboť rabi Jišmael řekl: Každá věc, která byla v obecném pravidle a vyšla z něj, aby učila, je z pravidla vyňata a platí pro ni její nová úprava. Proto bylo třeba říci: „Se kterou se nepracovalo“ – s vědomím. „Která netáhla v jhu“ – s vědomím i bez vědomí, jen když táhla. A výklad rabi Josiho podle mudrců, neboť mudrci říkají: Zůstává ve svém pravidle a platí pro ni i její nová úprava. Proto bylo třeba říci: S vědomím – i když netáhla; a bez vědomí – jen když táhla.
Kolik musí táhnout? Rabi říká: Celou svou délku. Rabi Josi, syn rabi Jehudy, říká: Tři prsty. Rabi Simon jménem rabi Josiho ben Nehoraje: Plnou šířku jha.
Rabi Bun bar Chija se ptal před rabi Zeirou: „Se kterou se nepracovalo“ je obecné, „která netáhla v jhu“ je zvláštní. Obecné a zvláštní: v obecném není nic jiného než to, co je ve zvláštním. Řekl mu: Kdyby bylo psáno „která nepracovala a která netáhla“, bylo by to správné. Je však psáno jen „se kterou se nepracovalo“. Není zde obecné a zvláštní, nýbrž rozšíření. „Jho“ a „jho“ je k analogii. Jako u jha řečeného u jalovice platí všechny ostatní práce jako jho, tak u jha řečeného u [červené] krávy platí všechny ostatní práce jako jho. Jako u jha řečeného u jalovice ji práce diskvalifikuje s vědomím i bez vědomí, tak u jha řečeného u krávy ji práce diskvalifikuje s vědomím i bez vědomí. Jako u jha řečeného u krávy ji diskvalifikuje jho, tak u jha řečeného u jalovice ji diskvalifikuje jho. Nebo jako u jha řečeného u krávy ji diskvalifikují vady, tak u jha řečeného u jalovice ji diskvalifikují vady? Proto je psáno: „která nemá vadu“ (Nu 19,2). Vady diskvalifikují krávu, vady nediskvalifikují jalovici. A řekl: „se kterou se nepracovalo“ – u ní práce diskvalifikuje, u krávy práce nediskvalifikuje. Zde: „se kterou se nepracovalo“ – u ní práce diskvalifikuje, u krávy práce nediskvalifikuje. Můžeš tam říci: „která nemá vadu“ – u ní vady diskvalifikují, u svatých věcí vady nediskvalifikují?
Mohou ji diskvalifikovat chybějící údy? Není ani jako oběti synů Noemových! Neřekl snad rabi Jasa: Rabi Elazar vyložil kolegům: „Ze všeho živého, z každého těla“ (Gn 6,19) – [aby byly] s celými údy? Tam z nich něco jde na oltář. Ale zde z nich nic na oltář nejde. Rabi Chuna jménem rabi Jirmeji: Protože říkáš, že je u ní psáno smíření jako u svatých věcí, je to, jako by z nich něco šlo na oltář. Diskvalifikuje ji terefa? Protože říkáš, že z nich něco jde na oltář, terefa ji diskvalifikuje. V čem je ti jasné, že ji terefa diskvalifikuje? Měla-li nerozdělené kopyto jako oslice, jak s ní naložíš? Jako s chybějícím údem, nebo jako s vadou? Budeš-li s ní nakládat jako s chybějícím údem, je platná. Budeš-li s ní nakládat jako s vadou, je neplatná. Činí její krev [plodiny] náchylnými [k nečistotě]? Z toho, co učil rabi Chija: Její krev je nečistá, její krev činí náchylným.
Jeden stařec se zeptal mudrců z Cesareje: Čistí lámání vazu její terefu od nečistoty? Řekli mu: Není to snad v Mišně: Kdo porazí a shledá se terefa? Řekl jim: My se ptáme na lámání vazu a vy přinášíte porážku? Řekli mu: Neřekl snad rabi Janaj: Slova rabi Meira: Je vinen i u terefy? Řekl jim: A z toho [výroku]rabi Janaje mi odpovídáte?
Ejtan znamená doslova tvrdý: „Pevné (ejtan) je tvé bydliště a na skále máš hnízdo“ (Nu 24,21). „I když není ejtan, je to platné.“ A obdobně: i když není údolí, je to platné. Rabi Šimon ben Jochaj učil: „Svedou“, „a svedou“ – i když není údolí. Neboť toto [učení]rabi Šimona ben Jochaje je z těch „tak a tak“. Řekl totiž rabi Jochanan: Všechna ta [učení]rabi Šimona ben Jochaje z těch „tak a tak“ jsou ojedinělá a nelze se na ně spolehnout.
Musí se u ní přetnout dva [orgány], nebo většina ze dvou? Slyšme to z tohoto, neboť rabi Zeira[řekl jménem]Rava Jehudy jménem Šmuela: Kam až je krk způsobilý k porážce, naproti tomu je týl způsobilý k nalomení vazu [melika]. A tak se to říká i zde.
Tam jsme se učili: Někdo orá jednu brázdu a je vinen osmi zákazy. Rabi Hošaja se ptal: Ať se učí: Kdo orá místo, kde byl jalovici zlomen vaz, to je devět! Řekli kolegové před rabi Josim: Vysvětli to o minulosti. Řekl jim: Co platí o minulosti, tím spíše platí o budoucnosti.
Místo po jejím boku a její zábor jsou zakázány. Jak velký je její zábor? Čtyři lokty. Rabi říká: Já říkám, že její zábor je padesát loktů. Rabi Šmuel, syn rabi Josiho, syna rabi Buna: „Který se nebude obdělávat“ (Dt 21,4) je obecné, „a nebude osévat“ je zvláštní; obecné a zvláštní: v obecném není nic jiného než to, co je ve zvláštním. Řekl mu: Kdyby bylo psáno „který se nebude obdělávat, který se nebude osévat“, bylo by to správné. Je však psáno jen „který se nebude obdělávat“. Jak řekl rabi Zeira: Není zde obecné a zvláštní, nýbrž rozšíření.
Originál: Jerusalem Talmud Sotah 9:5 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.