prohlédnutých v síni beránků čtyři dny před porážkou. A čí je to [názor]? Je to [názor] ben Bag Baga, jak učí baraita: Ben Bag Bag říká: Odkud [víme], že denní oběť vyžaduje prohlédnutí [na vady] čtyři dny před porážkou?
המבוקרים בלשכת הטלאים ארבעה ימים קודם שחיטה ומני בן בג בג היא דתניא בן בג בג אומר מנין לתמיד שטעון ביקור ארבעה ימים קודם שחיטה
Verš praví: „Budete dbát, abyste mi ji přinášeli v její určený čas“ (Nu 28,2), a jinde praví: „A budete ho opatrovat až do čtrnáctého dne tohoto měsíce“ (Ex 12,6). Jako tam [pesachový beránek] vyžaduje prohlédnutí čtyři dny před porážkou, tak i zde [denní oběť] vyžaduje prohlédnutí čtyři dny před porážkou.
ת"ל (במדבר כח, ב) תשמרו להקריב לי במועדו ולהלן הוא אומר (שמות יב, ו) והיה לכם למשמרת עד ארבעה עשר יום לחדש (הראשון) מה להלן טעון ביקור ארבעה ימים קודם שחיטה אף כאן טעון ביקור ארבעה ימים קודם שחיטה
„[Nemá být méně] než dvě trubky, a přidávat lze“ atd. A do kolika? Rav Huna řekl – a někteří říkají: Rav Zavdi řekl jménem Rav Huny: Až do sto dvaceti, jak je řečeno: „A s nimi kohanim, sto dvacet troubících na trubky“ (2Pa 5,12).
משתי חצוצרות ומוסיפין וכו': ועד כמה אמר רב הונא ואמרי לה אמר רב זבדי אמר רב הונא עד מאה ועשרים שנאמר (דברי הימים ב ה, יב) ועמהם כהנים למאה ועשרים מחצרים בחצוצרות:
„[Nemá být méně] než devět citer“ atd., „a činel [je] jen jeden“. Odkud to víme? Rav Asi řekl: Neboť verš praví: „A Asaf [hrál] na činely“ (1Pa 16,5). Činely byly dva, ale protože konají jednu práci a hraje na ně jeden muž, nazývá je jedním.
מתשעה כנורות וכו' וצלצל לבד: מנא הני מילי אמר רב אסי דאמר קרא (דברי הימים א טז, ה) ואסף במצלתים (להשמיע) מצלתים תרי הוו כיון דחדא עבידתא עבדי וחד גברא עביד בהו קרי להו חד:
MIŠNA: Nemá být méně než dvanáct levitů stojících na pódiu, a přidávat lze bez omezení. Nezletilý nevstupuje na nádvoří [Chrámu] ke službě, ledaže v době, kdy levité pějí píseň; a [nezletilí] nehráli na harfu ani na citeru, nýbrž [zpívali] ústy, aby dodali melodii koření.
מתני׳ אין פוחתין משנים עשר לוים עומדין על הדוכן ומוסיפין עד עולם אין הקטן נכנס לעזרה לעבודה אלא בשעה שהלוים אומרים בשיר ולא היו אומרים בנבל ובכנור אלא בפה כדי ליתן תבל בנעימה
Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Nezapočítávají se do počtu a nevystupují na pódium, nýbrž stáli na zemi a jejich hlavy [byly] mezi nohama levitů. A nazývali se „trapiči levitů“.
רבי אליעזר בן יעקב אומר אין עולין למנין ואין עולין לדוכן אלא בארץ היו עומדין וראשיהן בין רגלי הלוים וצערי הלוים היו נקראין:
GEMARA: Čemu tito [dvanáct] odpovídají? Rav Papa řekl: Odpovídají devíti citerám, dvěma harfám a jednomu činelu, jak je řečeno: „…on, jeho synové a jeho bratři – dvanáct“ (1Pa 25,9).
גמ׳ הני כנגד מי אמר רב פפא כנגד תשעה כנורות [ושני] נבלים וצלצל אחד שנאמר {דברי הימים א כה } הוא (ובניו ואחיו) שנים עשר:
„Nezletilý nevstupuje na nádvoří ke službě, ledaže v době, kdy levité“ atd. Odkud to víme? Rabi Jochanan řekl: Neboť verš praví: „A Ješua, jeho synové a jeho bratři, Kadmiel a jeho synové, synové Judy, povstali jako jeden, aby dohlíželi na ty, kdo konali práci v domě Božím“ (Ezd 3,9).
אין הקטן נכנס לעזרה לעבודה אלא בשעה שהלוים כו': מנא הני מילי אמר רבי יוחנן דאמר קרא (עזרא ג, ט) ויעמוד ישוע בניו ואחיו קדמיאל ובניו בני יהודה כאחד לנצח על [עשה] המלאכה (ה' עבודת בית ה') [בבית האלהים] וגו':
„Nehráli ani na harfu, ani na citeru, nýbrž [zpívali] ústy“ atd. To jako by říkal, že harfa je jedna věc a citera jiná. Řekněme, že naše mišna není v souladu s rabi Jehudou, jak učí baraita: Rabi Jehuda říká: Citera v Chrámu měla sedm strun, jak je řečeno: „Hojnost (sova) radostí je před tvou tváří“ (Ž 16,11) – nečti sova (hojnost), nýbrž ševa (sedm).
לא היו אומרים לא בנבל ולא בכנור אלא בפה כו': למימרא דנבל לחוד וכנור לחוד לימא מתני' דלא כרבי יהודה דתניא רבי יהודה אומר כנור של מקדש של שבעת נימין היה שנאמר (תהלים טז, יא) שובע שמחות [את] פניך אל תיקרי שובע אלא שבע
Můžeš říci, že [mišna je] i [v souladu s]rabi Jehudou: v budoucím světě, protože jejích strun bude mnoho a její zvuk bude mohutný jako u harfy, nazývá ji harfou.
אפילו תימא רבי יהודה לעולם הבא איידי דנפישי נימין דידיה נפיש קליה כי נבל קרי ליה נבל:
„Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Nezapočítávají se do počtu“ atd. [Jiný] tana učil: A nazývali se „pomocníci levitů“. A náš tana [je nazývá trapiči], protože tito měli tenký hlas a oni silný hlas, tito [mohli] dosáhnout [vysokých tónů] a oni nedosáhli – proto je nazývá trapiči.
רבי אליעזר בן יעקב אומר אין עולין מן המנין כו': תנא וסועדי הלוים היו נקראין ותנא דידן כיון דהני קטין קלייהו והני עב קלייהו הני מקטטי והני לא מקטטי קרי להו צערי:
MIŠNA: U odhadů [platí pravidla] k úlevě i k přísnosti; a u zděděného pole k úlevě i k přísnosti; a u býka označeného za nebezpečného, který usmrtil otroka, k úlevě i k přísnosti; u znásilnitele, u svůdce a u pomlouvače k úlevě i k přísnosti.
„U odhadů k úlevě i k přísnosti“ – jak? Ať zasvětil odhad nejkrásnějšího v Izraeli, či nejošklivějšího v Izraeli, dá padesát sela. A řekl-li: „Beru na sebe jeho cenu“, dá jeho [skutečnou] hodnotu.
יש בערכין להקל ולהחמיר כיצד אחד שהעריך את הנאה שבישראל ואת הכעור שבישראל נותן חמשים סלע ואם אמר הרי דמיו עלי נותן את שוויו:
Můžeš říci, [že je to] i [podle]rabi Meira: totéž platí i o modloslužebníkovi, ale
אפי' תימא ר"מ הוא הדין דאפילו עובד כוכבים נמי אלא
Originál: Arakhin 13b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.