Talmud česky

Avoda zara 19b עבודה זרה

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 19b · 16 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
se nepletly formulace. „U vodních potoků“ (Ž 1,3): Rabi Tanchum bar Chanilaj řekl: Vždy má člověk rozdělit svá léta na třetiny: třetinu na Písmo, třetinu na Mišnu a třetinu na Talmud.
דלא ליפלוג לישני על פלגי מים א"ר תנחום בר חנילאי לעולם ישלש אדם שנותיו שליש במקרא שליש במשנה שליש בתלמוד
2
Ví snad člověk, jak dlouho bude žít? Když to říkáme, [míníme to] o dnech.
מי ידע איניש כמה חיי כי קאמרינן ביומי
3
„Který dává své ovoce v čase svém“ (Ž 1,3). Rava řekl: Jestliže dává své ovoce v čase svém, [pak] „jeho list neuvadne“; a pokud ne, o učícím se i o učiteli Písmo říká: „Ne tak svévolníci, ale [jsou jako plevy, kterou vítr rozvívá]“ (Ž 1,4).
(תהלים א, ג) אשר פריו יתן בעתו אמר רבא אם פריו יתן בעתו ועלהו לא יבול ואם לאו על הלומד ועל המלמד עליהם הכתוב אומר לא כן הרשעים כי אם וגו'
4
Rabi Aba řekl, že Rav Huna řekl, že Rav řekl: Co je psáno: „Neboť mnoho zabitých srazila“ (Př 7,26)? To je žák, který nedosáhl [způsobilosti] k vydávání rozhodnutí, a rozhoduje. „A mocní jsou všichni, které zavraždila“ (tamtéž) – to je žák, který dosáhl [způsobilosti] k vydávání rozhodnutí, a nerozhoduje.
אמר רבי אבא אמר רב הונא אמר רב מאי דכתיב (משלי ז, כו) כי רבים חללים הפילה זה תלמיד שלא הגיע להוראה ומורה ועצומים כל הרוגיה זה תלמיד שהגיע להוראה ואינו מורה
5
A do kdy [nedosáhl]? Do čtyřiceti let. – Ale vždyť Rava vydával rozhodnutí [dříve]! – Tam šlo o [město, kde byli učenci] sobě rovní.
ועד כמה עד מ' שנין והא רבא אורי התם בשוין
6
„A jeho list neuvadne“ (Ž 1,3): Rav Acha bar Ada řekl, že Rav řekl – a někteří říkají, že Rav Acha bar Aba řekl, že Rav Hamnuna řekl, že Rav řekl: Že i všední hovor učence vyžaduje studium, jak je řečeno: „A jeho list neuvadne.“
ועלהו לא יבול אמר רב אחא בר אדא אמר רב ואמרי לה אמר רב אחא בר אבא אמר רב המנונא אמר רב שאפילו שיחת חולין של ת"ח צריכה תלמוד שנאמר (תהלים א, ג) ועלהו לא יבול
7
„A vše, co činí, se mu daří“ (Ž 1,3). Rabi Jehošua ben Levi řekl: Tato věc je psána v Tóře, zopakována v Prorocích a potřetí uvedena ve Spisech: Každému, kdo se zabývá Tórou, se daří jeho majetek. Psána v Tóře, jak je psáno: „Zachovávejte slova této smlouvy a čiňte je, abyste měli zdar ve všem, co činíte“ (Dt 29,8).
וכל אשר יעשה יצליח א"ר יהושע בן לוי דבר זה כתוב בתורה ושנוי בנביאים ומשולש בכתובים כל העוסק בתורה נכסיו מצליחין לו כתוב בתורה דכתיב (דברים כט, ח) ושמרתם את דברי הברית הזאת ועשיתם אותם למען תשכילו את כל אשר תעשון
8
Zopakována v Prorocích, jak je psáno: „Ať se tato kniha Tóry nevzdálí od tvých úst, rozjímej o ní ve dne i v noci, abys dbal jednat podle všeho, co je v ní psáno, neboť tehdy budeš mít úspěch na svých cestách a tehdy budeš mít zdar“ (Joz 1,8). Potřetí uvedena ve Spisech, jak je psáno: „Ale v zákoně Hospodinově má zalíbení a o jeho zákoně rozjímá ve dne i v noci. A bude jako strom zasazený u vodních potoků, který dává své ovoce v čase svém, jeho list neuvadne a vše, co činí, se mu daří“ (Ž 1,2–3).
שנוי בנביאים דכתיב (יהושע א, ח) לא ימוש ספר התורה [הזה] מפיך והגית בו יומם ולילה למען תשמור לעשות ככל הכתוב בו כי אז תצליח את דרכיך ואז תשכיל משולש בכתובים דכתיב (תהלים א, ב) כי אם בתורת ה' חפצו ובתורתו יהגה יומם ולילה והיה כעץ שתול על פלגי מים אשר פריו יתן בעתו ועלהו לא יבול וכל אשר יעשה יצליח
9
Rabi Alexandri volal: Kdo chce život? Kdo chce život? Všichni se shromáždili a přišli k němu a řekli mu: Dej nám život. Řekl jim: „Kdo je ten muž, který touží po životě [a miluje dny, aby viděl dobro]? Střež svůj jazyk před zlem [a své rty před lstivou řečí]“ (Ž 34,13–14).
מכריז רבי אלכסנדרי מאן בעי חיי מאן בעי חיי כנוף ואתו כולי עלמא לגביה אמרי ליה הב לן חיי אמר להו (תהלים לד, יג) מי האיש החפץ חיים וגו' נצור לשונך מרע וגו'
10
„Odvrať se od zlého a čiň dobré“ (Ž 34,15). Snad by [člověk] řekl: Ustřehl jsem svůj jazyk před zlem a své rty před lstivou řečí, půjdu a oddám se spánku. Proto se učí: „Odvrať se od zlého a čiň dobré“ – a dobré není nic jiného než Tóra, jak je řečeno: „Neboť dobré naučení jsem vám dal, mou Tóru neopouštějte“ (Př 4,2).
סור מרע ועשה טוב וגו' שמא יאמר נצרתי לשוני מרע ושפתי מדבר מרמה אלך ואתגרה בשינה ת"ל סור מרע ועשה טוב אין טוב אלא תורה שנאמר (משלי ד, ב) כי לקח טוב נתתי לכם תורתי אל תעזובו:
11
Dospěl ke klenbě, do níž se staví modla: Rabi Elazar řekl, že rabi Jochanan řekl: Jestliže [ji] postavil, jeho mzda je dovolena. – To je samozřejmé! Jsou to [jen] služebné předměty modloslužby, a služebné předměty modloslužby nejsou, ať podle rabi Jišmaela, nebo podle rabi Akivy, zakázány, dokud se [jimi] neslouží.
הגיע לכיפה מקום שמעמידין בה עבודת כוכבים: א"ר אלעזר אמר רבי יוחנן אם בנה שכרו מותר פשיטא משמשי עבודת כוכבים הן ומשמשי עבודת כוכבים בין לרבי ישמעאל בין לרבי עקיבא אינן אסורין עד שיעבדו
12
Rabi Jirmeja řekl: Bylo to potřeba jen pro samotnou modlu. – To je dobré podle toho, kdo říká, že modla Izraelity je zakázána ihned a modla modloslužebníka [až] poté, co se jí slouží. Ale podle toho, kdo říká, že modla modloslužebníka je zakázána ihned, co se dá říci?
אמר רבי ירמיה לא נצרכה אלא לעבודת כוכבים עצמה הניחא למ"ד עבודת כוכבים של ישראל אסורה מיד ושל עובד כוכבים עד שתעבד שפיר אלא למ"ד של עובד כוכבים אסורה מיד מאי איכא למימר
13
Nýbrž Raba bar Ula řekl: Bylo to potřeba jen pro poslední úder kladivem. Modlu – co ji způsobuje? Dokončení práce. A kdy je dokončení práce? Při posledním úderu kladivem. A poslední úder kladivem nemá hodnotu peruty.
אלא אמר רבה בר עולא לא נצרכה אלא במכוש אחרון עבודת כוכבים מאן קא גרים לה גמר מלאכה ואימת הויא גמר מלאכה במכוש אחרון מכוש אחרון לית ביה שוה פרוטה
14
Z toho plyne, že se domnívá, že nárok na mzdu vzniká [postupně] od začátku až do konce.
אלמא קסבר ישנה לשכירות מתחלה ועד סוף:
15
MIŠNA: A nezhotovují se šperky pro modloslužbu: náhrdelníky, náušnice a prsteny. Rabi Eliezer říká: Za mzdu je to dovoleno. Neprodává se jim nic spojeného se zemí, ale [člověk] smí prodat, jakmile je to useknuto. Rabi Jehuda říká: Smí prodat pod podmínkou, že se to usekne.
מתני׳ ואין עושין תכשיטין לעבודת כוכבים קטלאות ונזמים וטבעות רבי אליעזר אומר בשכר מותר אין מוכרין להם במחובר לקרקע אבל מוכר הוא משיקצץ ר' יהודה אומר מוכר הוא על מנת לקוץ:
16
GEMARA: Odkud to [víme]? Rabi Josi bar Chanina řekl:
גמ׳ מנהני מילי אמר רבי יוסי בר חנינא

Originál: Avodah Zarah 19b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu