Neboť verš říká: „Neprokážeš jim milost [lo techonem]“ (Dt 7,2) – nedáš jim usazení [chanaja] v zemi. – Tento [verš] „lo techonem“ je přece potřeba k tomu, že Milosrdný tak říká: Nedáš jim přízeň [chen]!
דאמר קרא (דברים ז, ב) לא תחנם לא תתן להם חנייה בקרקע האי לא תחנם מיבעי ליה דהכי קאמר רחמנא לא תתן להם חן
– A ještě je to potřeba k tomu, že Milosrdný tak říká: Nedáš jim bezplatný dar [chinam]! – Je-li tomu tak, ať verš řekne „lo techinem“; co je „lo techonem“? Z toho vyvoď všechno.
ואכתי מיבעי ליה דהכי אמר רחמנא לא תתן להם מתנת של חנם אם כן לימא קרא לא תחינם מאי לא תחנם שמע מינה כולהו
Tak se také učí: „Lo techonem“ – nedáš jim usazení v zemi. Jiný výklad: „lo techonem“ – nedáš jim přízeň. Jiný výklad: „lo techonem“ – nedáš jim bezplatný dar.
תניא נמי הכי לא תחנם לא תתן להם חנייה בקרקע דבר אחר לא תחנם לא תתן להם חן דבר אחר לא תחנם לא תתן להם מתנת חנם
A sám bezplatný dar je [předmětem sporu] tanaitů, neboť se učí: „Nebudete jíst žádnou zdechlinu; cizinci, který je ve tvých branách, ji dáš, aby ji jedl, nebo ji prodej cizozemci“ (Dt 14,21). Mám [z toho] jen [dovolení] pro přistěhovalce darem a pro modloslužebníka prodejem; odkud [víme o] přistěhovalci prodejem? Proto se učí: „ji dáš… nebo prodej.“
ומתנת חנם גופה תנאי היא דתניא (דברים יד, כא) לא תאכלו כל נבילה לגר אשר בשעריך תתננה ואכלה או מכור לנכרי אין לי אלא לגר בנתינה ולעובד כוכבים במכירה לגר במכירה מנין תלמוד לומר תתננה או מכור
Odkud [víme o] modloslužebníkovi darem? Proto se učí: „ji dáš, aby ji jedl, nebo ji prodej cizozemci.“ Ukazuje se, že říkáš: ať přistěhovalec, či modloslužebník, ať darem, či prodejem – to jsou slova rabi Meira. Rabi Jehuda říká: Slova [platí] tak, jak jsou psána: přistěhovalci darem a modloslužebníkovi prodejem.
לעובד כוכבים בנתינה מנין תלמוד לומר תתננה ואכלה או מכור לנכרי נמצא אתה אומר אחד גר ואחד עובד כוכבים בין בנתינה בין במכירה דברי ר' מאיר רבי יהודה אומר דברים ככתבן לגר בנתינה ולעובד כוכבים במכירה
Rabi Meir říká dobře! A rabi Jehuda ti odpoví: Kdyby tě napadlo [vykládat] tak, jak říká rabi Meir, ať Milosrdný napíše „ji dáš, aby ji jedl, a prodej“; k čemu potřebuji „nebo“? Z toho vyvoď, že přichází [naučit], že slova platí, jak jsou psána.
שפיר קאמר ר"מ ור' יהודה אמר לך אי סלקא דעתך כדקאמר ר"מ לכתוב רחמנא תתננה ואכלה ומכור או למה לי שמע מינה לדברים ככתבן הוא דאתא
A rabi Meir? Ten [verš je potřeba] k tomu, aby dar přistěhovalci předcházel prodeji modloslužebníkovi. A rabi Jehuda? Protože přistěhovalce jsi povinen živit a Kenaance nejsi povinen živit, k předcházení není třeba verše.
ור"מ ההוא לאקדומי נתינה דגר למכירה דעובד כוכבים ור' יהודה כיון דגר אתה מצווה להחיותו וכנעני אי אתה מצווה להחיותו להקדים לא צריך קרא:
Namítli: Stalo se, že Raban Šimon ben Gamliel byl na schodech na Chrámové hoře a uviděl jednu modloslužebnici, nesmírně krásnou. Řekl: „Jak mnohá jsou tvá díla, Hospodine!“ (Ž 104,24). A také rabi Akiva uviděl ženu ničemy Turnusa Rufa; plivl, zasmál se a zaplakal. Plivl, protože pocházela z páchnoucí kapky; zasmál se, protože se v budoucnu obrátí na židovství a on si ji vezme; zaplakal, protože tato krása [skončí] pod prachem.
מיתיבי מעשה ברשב"ג שהיה על גבי מעלה בהר הבית וראה עובדת כוכבים אחת נאה ביותר אמר (תהלים קד, כד) מה רבו מעשיך ה' ואף ר"ע ראה אשת טורנוסרופוס הרשע רק שחק ובכה רק שהיתה באה מטיפה סרוחה שחק דעתידה דמגיירא ונסיב לה בכה דהאי שופרא בלי עפרא
– A dívat se je snad dovoleno? Namítli: „Budeš se chránit před každou zlou věcí“ (Dt 23,10) – aby se člověk nedíval na krásnou ženu, i kdyby byla svobodná; na vdanou ženu, i kdyby byla ošklivá;
ולאסתכולי מי שרי מיתיבי (דברים כג, י) ונשמרת מכל דבר רע שלא יסתכל אדם באשה נאה ואפילו פנויה באשת איש ואפי' מכוערת
Originál: Avodah Zarah 20a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.