Kde je zvykem měřit malou mírou, nebude měřit velkou; [kde je zvykem měřit] velkou, nebude měřit malou. [Kde je zvykem] uhladit [míru], nebude ji navršovat; [kde je zvykem] navršovat, nebude ji uhlazovat.
מקום שנהגו למוד בדקה לא ימוד בגסה בגסה לא ימוד בדקה למחוק לא יגדוש לגדוש לא ימחוק:
GEMARA: Odkud ty věci [víme]? Reš Lakiš řekl: Neboť verš říká: „Kámen [závaží] celý a spravedlivý“ (Dt 25,15) – buď spravedlivý ze svého a dej mu. Je-li tomu tak, řekni závěrečnou část: „Vážil-li mu přesně vyrovnaně, dá mu přídavek.“ A je-li převážení z Tóry, jak mu může vážit přesně vyrovnaně?
גמ׳ מנהני מילי אמר ר"ל דאמר קרא (דברים כה, טו) אבן שלמה וצדק צדק משלך ותן לו א"ה אימא סיפא היה שוקל לו עין בעין נותן לו גירומין ואי הכרעה דאורייתא היכי יהיב ליה עין בעין
Spíše první část [platí] v místě, kde je to zvykem. A když byl [výrok] Reše Lakiše řečen, byl řečen k závěrečné části: „Vážil-li mu přesně vyrovnaně, dá mu přídavek.“ Odkud ty věci [víme]? Reš Lakiš řekl: Neboť verš říká: „A spravedlivý“ – buď spravedlivý ze svého a dej mu. A kolik je přídavek? Rabi Aba bar Memel řekl jménem Rava: Jedna desetina litry u tekutin na deset liter.
אלא רישא במקום שנהגו וכי איתמר דר"ל אסיפא איתמר היה שוקל לו עין בעין נותן לו גירומין מנהני מילי אמר ר"ל דאמר קרא וצדק צדק משלך ותן לו וכמה גירומין א"ר אבא בר ממל אמר רב אחד מעשרה בליטרא בלח לעשרה ליטרין:
„Jednu desetinu u tekutin a jednu dvacetinu u suchého zboží“ atd. Byla jim položena otázka: Jak to míní? Jednu desetinu u tekutin na deset [jednotek] tekutin a jednu dvacetinu u suchého na dvacet [jednotek] suchého? Nebo snad jednu desetinu [jednotky] na deset [jednotek] tekutin a na dvacet suchého? Otázka zůstává nerozhodnuta.
אחד לעשרה בלח ואחד לעשרים ביבש וכו': איבעיא להו היכי קאמר אחד מעשרה בלח לעשרה דלח ואחד מעשרים ביבש לעשרים דיבש או דלמא אחד מעשרה לעשרה דלח ולעשרים דיבש תיקו
Rabi Levi řekl: Trest za míry je těžší než trest za zakázané pohlavní styky, neboť u těchto je řečeno „el“ (Lv 18,24), a u oněch je řečeno „ele“ (Dt 25,16). A z čeho plyne, že toto „el“ je [výraz] tvrdý? Neboť je psáno: „A mocné [ejle] země vzal“ (Ez 17,13).
א"ר לוי קשה עונשן של מדות יותר מעונשן של עריות שזה נאמר בהן (ויקרא יח, כד) אל וזה נאמר בהן (דברים כה, טז) אלה ומאי משמע דהאי אל קשה הוא דכתיב (יחזקאל יז, יג) ואת אילי הארץ לקח
A rabi Levi řekl: Loupež na obyčejném člověku je těžší než loupež na Nejvyšším, neboť zde [Písmo] uvádí „hřích“ před „zpronevěrou“, a tam uvádí „zpronevěru“ před „hříchem“.
וא"ר לוי קשה גזל הדיוט יותר מגזל גבוה שזה הקדים חטא למעילה וזה הקדים מעילה לחטא
A rabi Levi řekl: Pojď a viz, že způsob tělesného člověka není jako způsob Svatého, budiž požehnán. Svatý, budiž požehnán, požehnal Izraeli dvaadvaceti [písmeny] a proklel jej osmi. Požehnal jim dvaadvaceti: od „Budete-li žít podle mých ustanovení“ (Lv 26,3) až po „vzpřímeně“.
ואמר רבי לוי בוא וראה שלא כמדת הקב"ה מדת בשר ודם הקב"ה ברך ישראל בעשרים ושתים וקללן בשמנה ברכן בעשרים ושתים (ויקרא כו, ג) מאם בחקותי עד קוממיות
Kdežto Mojžíš, náš učitel, jim požehnal osmi a proklel je dvaadvaceti. Požehnal jim osmi:
ואילו משה רבינו ברכן בשמונה וקללן בעשרים ושתים ברכן בשמונה
Originál: Bava Batra 88b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.