A snad i zde [je to tak], protože není možné, aby bylo bez kapek výtoku? – Je-li tomu tak, ať to učí vedle jeho výtoku; proč se to učí vedle jeho slin? Nýbrž proto, že se to odvozuje z jeho slin.
ודלמא ה"נ לפי שא"א בלא צחצוחי זיבה א"כ לתנייה גבי זובו מ"ש דקתני לה גבי רוקו אלא משום דאתי מרוקו
Řekl Rav Acha z DiftiRavinovi: Hle, tento tana nevykládá „stačí“, přestože se úsudek nevyvrací, neboť se učí: Rohož [je nečistá] od mrtvého – odkud? Je to úsudek: Jestliže malé nádobky, které jsou vůči zavovi čisté, jsou nečisté od mrtvého, rohož, která je nečistá od zava, není snad správné, aby byla nečistá od mrtvého?
א"ל רב אחא מדפתי לרבינא והא האי תנא לא דריש דיו ואע"ג דלא מפריך ק"ו דתניא מפץ במת מניין ודין הוא ומה פכין קטנים שטהורים בזב מטמא במת מפץ שמטמא בזב אינו דין שיטמא במת
A uplatňuje to jak pro nečistotu do večera, tak pro sedmidenní nečistotu. A proč? Řekni: úsudek poslouží pro nečistotu do večera a „stačí“ poslouží k vyloučení sedmidenní nečistoty!
וקמייתי לה בין לטומאת ערב בין לטומאת שבעה ואמאי אימא אהני ק"ו לטומאת ערב ואהני דיו לאפוקי טומאת שבעה
Řekl mu: Už to Abajemu namítl Rav Nachman bar Zecharja, a Abaje mu řekl: Tana to odvozuje z rohože [nečisté] od plaza, a míní to takto: Rohož [je nečistá] od plaza – odkud? Je to úsudek: Jestliže malé nádobky, které jsou vůči zavovi čisté, jsou nečisté od plaza, rohož, která je nečistá od zava, není snad správné, aby byla nečistá od plaza?
א"ל כבר רמא ניהליה ר"נ בר זכריה לאביי וא"ל אביי תנא ממפץ בשרץ מייתי לה וה"ק מפץ בשרץ מניין ודין הוא ומה פכין קטנים שטהורים בזב טמאין בשרץ מפץ שטמא בזב אינו דין שיהא טמא בשרץ
A rohož [nečistá] od mrtvého – odkud? Je řečeno „oděv nebo kůže“ u plaza (Lv 11,32) a je řečeno „oděv… kůže“ u mrtvého (Nu 31,20): jako u oděvu a kůže zmíněných u plaza je rohož nečistá, tak i u oděvu a kůže zmíněných u mrtvého je rohož nečistá.
אלא מפץ במת מניין נאמר (ויקרא יא, לב) בגד ועור בשרץ ונאמר (במדבר לא, כ) בגד ועור במת מה בגד ועור האמור בשרץ מפץ טמא בו אף בגד ועור האמור במת מפץ טמא בו
[Tato slova jsou] volná [pro výklad]; neboť kdyby nebyla volná, lze vyvrátit: co [platí] u plaza, který uvádí do nečistoty [už v množství] jako čočka, [platí snad] u mrtvého, který neuvádí do nečistoty [v množství] jako čočka, nýbrž [až] jako oliva?
מופנה דאי לא מופנה איכא למפרך מה לשרץ שכן מטמא בכעדשה תאמר במת שאין מטמא בכעדשה אלא בכזית
Jistě jsou volná. Vždyť plaz je srovnán se semenem, neboť je psáno: „nebo muž, z něhož vyjde [výron semene]“ (Lv 22,4) a vedle toho: „nebo muž, který se dotkne jakéhokoli plaza“ (Lv 22,5), a u semene je psáno: „A každý oděv a každá kůže, na níž bude výron semene“ (Lv 15,17).
לאיי אפנויי מופנה מכדי שרץ אתקש לשכבת זרע דכתיב (ויקרא כב, ד) או איש אשר תצא וגו' וסמיך ליה או איש אשר יגע בכל שרץ וכתיב ביה בשכבת זרע (ויקרא טו, יז) וכל בגד וכל עור אשר יהיה עליו שכבת זרע
Ale stále je to volné jen z jedné strany. To je v pořádku podle toho, kdo říká: [z výrazu] volného z jedné strany odvozujeme a námitky nevznášíme; ale podle toho, kdo říká: odvozujeme a námitky vznášíme – co lze říci?
ואכתי מופנה מצד אחד הוא הניחא למ"ד מופנה מצד אחד למידין ואין משיבין שפיר אלא למ"ד למידין ומשיבין מאי איכא למימר
Že i u mrtvého jsou jistě volná. Vždyť mrtvý je srovnán se semenem, neboť je psáno: „a kdo se dotkne čehokoli nečistého od mrtvého, nebo muž, z něhož vyjde [výron semene]“ (Lv 22,4), a u semene je psáno: „A každý oděv a každá kůže, na níž bude výron semene“. Oděv a kůže, které Milosrdný napsal u mrtvého – nač je potřebuji? Z toho vyplývá: aby byly volné; a jsou [tedy] volné z obou stran.
דמת נמי אפנויי מופנה מכדי מת אתקש לשכבת זרע דכתיב (ויקרא כב, ד) והנוגע בכל טמא נפש או איש אשר תצא ממנו וגו' וכתיב ביה בשכבת זרע וכל בגד וכל עור אשר יהיה עליו שכבת זרע בגד ועור דכתב רחמנא במת למה לי ש"מ לאפנויי והוי מופנה משני צדדין
Řekl Rava: Verš říká: „A vyperete své oděvy sedmého dne“ (Nu 31,24) – všechny nečistoty, jimiž se stáváte nečistými od mrtvého, nebudou kratší než sedm [dní].
אמר רבא אמר קרא (במדבר לא, כד) וכבסתם בגדיכם ביום השביעי כל טמאות שאתם מטמאין במת לא יהו פחותין משבעה
A ať jsou zub a noha povinny ve veřejném prostranství úsudkem z lehčího na těžší: Jestliže roh, za který se v prostoru poškozeného platí jen polovina škody, je ve veřejném prostranství povinen, zub a noha, za které se v prostoru poškozeného platí plná škoda, není snad správné, aby byly povinny ve veřejném prostranství?
ותהא שן ורגל חייב ברשות הרבים מקל וחומר ומה קרן שברשות הניזק אינו משלם אלא חצי נזק ברשות הרבים חייבת שן ורגל שברשות הניזק משלם נזק שלם אינו דין שברה"ר חייב
Verš říká: „a spase na poli jiného“ (Ex 22,4) – a ne ve veřejném prostranství.
אמר קרא (שמות כב, ד) ובער בשדה אחר ולא ברה"ר
Originál: Bava Kamma 25b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.